Článek
Článek si můžete pustit také v audioverzi.
Poslanci chtěli od zástupců Hradu slyšet vysvětlení okolností skartace zprávy, ve které BIS na začátku dubna informovala prezidenta o tom, že za útoky na muniční sklady stáli ruští agenti GRU. Jak už Seznam Zprávy informovaly, při skartaci 500 spisů, která na Hradě probíhala od 29. listopadu do 1. prosince loňského roku, byly zničeny ne jeden, ale dokonce dva utajované dokumenty ve stupni „důvěrné“.
Na jednání výboru ale nakonec nikdo z Kanceláře prezidenta republiky (KPR) nedorazil. Hrad poslance navíc napínal až do poslední chvíle. Teprve půl hodiny před tím, než měli začít bod projednávat, přišla z prezidentské kanceláře odpověď na pozvání. Nedatovaná a bez podpisu. „Kancelář prezidenta republiky nevysílá svého zástupce na jednání výboru pro bezpečnost PS,“ uvádí se v dokumentu.
Poslance přístup KPR pobouřil. „Když jsme posledně požádali Kancelář prezidenta republiky, zda by se mohl účastnit někdo relevantní, kdo by nám na ty otázky dokázal odpovědět, tak jsme místo toho obdrželi dopis, který není podepsán, je tam akorát hlavička KPR a co bod, to lež,“ řekl poslanec Hubert Lang (ANO) a dodal: „To je pohrdání Poslaneckou sněmovnou a pohrdání bezpečnostním výborem ze strany Kanceláře prezidenta republiky.“
Podobně reagovali i další poslanci. Přijali usnesení, ve kterém konstatovali znepokojení nad nezájmem o účast Kanceláře prezidenta republiky na zasedání bezpečnostního výboru.
„Ve chvíli, kdy někoho pozvete oficiálním dopisem, on vám čtrnáct dní neodpoví a pak v den jednání, kdy už samotné jednání běží, tak nějakých 33 minut před samotným zahájením daného bodu přijde na sekretariát nějaká zpráva, která není podepsaná, nemá datum, nemá hlavičku, tak to je naprosto skandální,“ rozčílil se místopředseda výboru Šimon Heller (KDU-ČSL). „Studenti na základní škole se učí, jak napsat dopis a tyhlety základní parametry není schopná Kancelář prezidenta republiky dodržet,“ doplnil.
Poslanci také poukazovali na to, že v dokumentu, který z prezidentské kanceláře přišel, jsou podle nich lži. Uvádí se tam třeba toto: „Výbor projednal dne 3. 2. 2022 věc týkající se činnosti úřadu prezidenta republiky v utajovaném režimu, avšak s veřejnými komentáři, aniž by vzal v potaz podrobná prohlášení KPR, či KPR umožnil předložit argumentaci stejně jako ostatním institucím. Tímto mnichovským postupem byl popřen princip rovného a transparentního přístupu.“ (Celý dokument si můžete přečíst zde.)
Místopředseda výboru Heller k tomu řekl, že to není pravda: „KPR tvrdí, že jsme jí nedali prostor. My jsme ji naopak pozvali, nemluvě o tom, že KPR po tom, co se celá kauza otevřela, vydávala jedno oficiální prohlášení za druhým, která byla adresovaná i bezpečnostnímu výboru. Takže to není pravda.“
Bezpečnostní výbor se přesto rozhodl s Hradem dál komunikovat. Předsedu Pavla Žáčka (ODS) poslanci zaúkolovali, aby na jedno z příštích zasedání pozval ředitele archivu prezidentské kanceláře.
„Nás ten proces zajímá, nechceme to nechat takzvaně vyhnít,“ řekl k tomu předseda Žáček.
Na zasedání bezpečnostního výboru přišel dnes z pozvaných hostů nakonec jen náměstek ministra vnitra Petr Vokáč. Ministerští úředníci na Hradě do dneška prováděli kontrolu spisové služby. Mluvčí resortu Ondřej Krátoška ještě v pondělí uváděl, že kontrola souvisí jen s agendou udělování státních vyznamenání prezidentem republiky v letech 2019–2022.
Později upřesnil, že se úředníci přeci jen zabývají i podnětem poslaneckého výboru. To dnes potvrdil i náměstek Vokáč: „Kontrola je zaměřená obecně na výkon spisové služby a nyní začne běžet 30denní lhůta pro vyhotovení protokolu o závěrech té kontroly.“
Náměstek ministra vnitra Vokáč řekl ještě jednu důležitou věc. Na jasnou otázku, zda zákon zná pojem skartace omylem, odpověděl: „Takový proces neupravuje.“
Přitom to, že dva utajované dokumenty, včetně zprávy o Vrběticích, skartovali úředníci na Hradě omylem, potvrdily Seznam Zprávám tři nejmenované zdroje, které jsou obeznámené s okolnostmi případu. „Úřednice sepsaly úřední záznam, že omylem při mimořádné skartaci byly skartovány tyto dva dokumenty,“ uvedl jeden ze zdrojů.
Na to, že Hrad vrbětickou zprávu pro prezidenta skartoval, přišli na sklonku ledna detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu, když si pro dokument přišli. Chtěli ověřit, zda na něm nejsou otisky prstů osob, které neměly právo s utajovaným dokumentem nakládat. Tedy lidí bez bezpečnostní prověrky. Tu nemá například vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Vratislav Mynář nebo poradce prezidenta Martin Nejedlý.
Na popud poslanců začal na Pražském hradě v pondělí kontrolu zaměřenou na to, jak úředníci nakládali s utajovanými dokumenty i Národní bezpečnostní úřad. Včera ji ukončil. „Aktuálně NBÚ vyhodnocuje a zpracovává její výsledky a předpokládá, že protokol o výsledku kontroly předá kontrolované osobě nejpozději do 14 dnů,“ uvedl mluvčí NBÚ Jaromír Kadlec. Mluvčí připomněl, že Kancelář prezidenta republiky pak bude mít ještě 15denní lhůtu na podání námitek vůči závěrům kontroly.
Kancelář prezidenta republiky už v minulosti vydala několik prohlášení, ve kterých mimo jiné uvedla, že s tajnými dokumenty na Hradě manipulují pouze osoby, které disponují odpovídající bezpečnostní prověrkou a že skartace proběhla podle zákona.
„Všechny skartované spisy bez výjimky byly v souladu s platnými právními předpisy vyřazeny, prošly archivním dohledem a byly určeny ke zničení. Skartován nebyl žádný spis určený k archivaci,“ píše se ve zprávě KPR z 29. ledna.
O tom, že informacím své kanceláře věří, hovořil 6. února v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News i prezident Miloš Zeman: „Tyto obsáhlé zprávy uvádějí, že nedošlo k omylu, ale že to bylo skartováno podle skartačního řádu.“
Na otázky, které se týkají skartace, prezidentská kancelář neodpovídá. Když se na začátku února reportérka Seznam Zpráv přišla na Pražský hrad zeptat mluvčího Jiřího Ovčáčka na to, proč úředníci tajnou zprávu o Vrběticích skartovali a zda to bylo omylem, odpověděl: „V každém případě jste laskavá, že jste přišla na Pražský hrad. Dneska je poněkud větrno, že?“