Článek
Původní profesí archeolog Tomáš Chmela kdysi úspěšně vlétl do komunální politiky s heslem „Probudíme Slavičín“. Povedlo se, městečku na Zlínsku už šest let úspěšně starostuje. A teď se snaží probudit i své mateřské hnutí.
„Jelikož se v agendě STAN občas objeví určitý liberální ústřel, mnoho dobrého a lidsky jednoduchého to zbytečně zastiňuje. Já jsem takříkajíc víc mezi lidmi jako starosta, takže podporuji a zdůrazňuji nutnost formulovat regionální, praktická a jednoduchá starostenská témata,“ popisuje své plány.
Coby krajský volební lídr, tedy kandidát STAN na hejtmana Zlínského kraje, má výhrady k tomu, co jeho kolegové dělají ve vládě: „Názory zdola chci tlumočit nahoře. Biju se například za záchranu veřejných služeb v regionech – ať už jsou to policejní stanice, stavební úřady, nebo pobočky pošty, kam jsem pozval ministra vnitra Rakušana.“
I mnozí další Starostové teď svým lídrům připomínají, proč v roce 2009 jejich celostátní hnutí vzniklo: na obranu skomírajícího venkova, kvůli více penězům pro nejmenší obce. A také proto, že chtěli nabídnout konkrétní praktická řešení problémů jako alternativu vůči velkým ideologiím tradičních politických stran.
A teď jim přijde, že STAN v politice tlačí něco jiného. Hlavně témata sexuálních menšin a genderu, bojuje za manželství pro všechny, Istanbulskou úmluvu či třeba v ekonomice za přijetí eura. Například středočeský krajský radní Milan Vácha říká, že s tím vším bezvýhradně souhlasí. Ale vadí mu, že to někdy vypadá, jako kdyby „woke agenda“ byla hlavním smyslem existence Starostů.
„Věnujeme se liberálním tématům více, než jakou naléhavost si tato témata zaslouží. Podle mého jsou u nás občané k těmto tématům vcelku tolerantní. V době vysokého zadlužení, energetické krize, války v Evropě a naléhavé potřeby reforem veřejné správy a dalších může být tato politika pro běžného občana hůře pochopitelná,“ domnívá se Vácha.
Zpátky ke kořenům
První místopředseda STAN Lukáš Vlček, který pravidelně navštěvuje kolegy z hnutí ve všech regionech a vede s nimi debaty, si zmiňovaných výhrad všiml. „Kamkoliv přijedu, lidé z hnutí říkají, abychom nezapomínali, odkud jsme vzešli, a abychom se neodchylovali. A já jim na konkrétních případech říkám, že to taky děláme,“ uvedl Vlček.
Předseda hnutí Vít Rakušan na výtky reaguje argumentem, že jde o zkreslenou mediální realitu. „O manželství pro všechny se napsalo stokrát víc než o komunitní energetice nebo o společenství obcí. Nemluvě o tak zdánlivě neatraktivním tématu, jako je střední článek ve školství nebo rozhodnutí o nezávislém odměňování komunálních politiků,“ argumentuje tím, co vše Starostové bez většího humbuku udělali pro podporu venkova.
Co se tedy v hnutí STAN tak změnilo? Důvodů je jistě více. Jinou tvář mu dal liberálnější předseda Vít Rakušan, jenž před pěti lety vystřídal konzervativnějšího Petra Gazdíka. Následovaly konkrétní kroky – koalice s progresivními Piráty či přivedení feministky Danuše Nerudové jako nové tváře STAN pro eurovolby. Nebo také předhánění se s TOP 09 o to, kdo dříve zařídí homosexuálním párům sňatky.
Dojem, který Rakušanovi kritici v hnutí mají, je také dán tím, že zmíněné agendy se nyní řešily a byly tak více v médiích nasvícené. Navíc Starostové jako druhá nejsilnější vládní strana po ODS museli vytáhnout pestřejší programový vějíř, něž měli doposud.
„Vždyť donedávna nám někteří vyčítali, že nejsme politické hnutí, ale jen lobbistická organizace samospráv. Že bráníme nucenému slučování obcí nebo usilujeme o slušné ohodnocení práce komunálních politiků. Podle mě se to s progresivními tématy nevylučuje,“ říká poslankyně Eliška Olšáková.
„Rozumím, že naše hnutí postoupilo z komunální úrovně do první ligy. Přesto bych si přál, abychom při reformách a šetření nezapomínali, že jsme to my, kdo chce silný venkov a regiony,“ namítá šestadvacetiletý člen STAN Tomáš Pavelka, starosta obce Mořice v Olomouckém kraji.
Naráží na to, jak nespokojenost v hnutí souvisí s tím, že některé konkrétní kroky Fialovy vlády jsou v přímém rozporu se starostenským DNA. Jde třeba o rušení poštovních poboček, územních pracovišť finančních úřadů, sílící tlak na slučování nejmenších obcí nebo spojování malých škol, které rozjel jejich vlastní ministr Mikuláš Bek z hnutí STAN.
„V případě základních škol mi přijde, že jsme zbytečně pod tlakem ODS, která to vnímá od stolu ekonomicky jako čísla v excelové tabulce. Já jsem navštívila stovky obcí, takže jsem viděla, jak na mnoha místech skvěle fungují malé školy s malotřídkami a jak jsou důležité pro místní komunitu,“ říká členka předsednictva hnutí STAN a místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Věra Kovářová. Tyto své výhrady prý už řekla i ministru Bekovi.
Nejvíce žen ve Sněmovně
Silnější akcent Starostů na liberální témata může být dán také tím, že ve své poslanecké frakci mají nejvíc žen ze všech parlamentních stran – více než třetinu. A ty na kulturní témata a nerovnosti daleko víc upozorňují, nejhlasitěji Barbora Urbanová.
S ní souvisí sice legrační, ale vlastně docela ilustrativní příhoda. Liberální poslankyni nedávno v debatě v České televizi omylem označili za členku Pirátské strany. Urbanová od té chvíle každý den ráno napíše na sociální síti X upozornění „jsem ze STAN, ne od Pirátů“.
„To, kam se naše hnutí ubírá, je odrazem toho, že jsme zastoupeni více než dříve v městech a politici z měst jsou více zastoupeni ve vedení hnutí,“ vysvětluje si směřování poslanec STAN Petr Liška, který je zároveň starostou obce Malé Žernoseky na Litoměřicku.
Předseda Vít Rakušan přiznává, že tyhle debaty uvnitř hnutí občas skutečně vede – prý většinou v návaznosti na některou z mediálně viditelných kulturních válek. „A já v ní říkám zhruba tohle: Politické hnutí, které vzešlo z regionů a vzniklo na hájení oprávněných zájmů obcí a regionů a pak vstoupí do celostátní politiky, nemá v celostátní politice prosazovat zájmy obcí, ale prosazovat zájmy země, všech jejích obyvatel, s respektem k oprávněným zájmům a potřebám menších celků, regionů, obcí, komunit… A ty bývají často přehlížené nebo nedoceněné,“ popisuje Rakušan.
Aktuálně se takový spor vede o vysokorychlostní železniční tratě. Vláda je jasně pro, zatímco obce, přes jejichž katastry vedou, jsou často proti. Podle Rakušana je úkolem STAN sladit zájmy celku se zájmy menších celků. „My máme podle mě prosazovat, aby stát s obcemi v okolí liniových staveb komunikoval a negativní vlivy jim v rozumné míře kompenzoval,“ vysvětluje, jak vidí pozici svého hnutí.