Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Tradičními výtkami vůči „Istanbulské úmluvě“ začalo její projednávání na půdě horní komory Sněmovny.
Její kritici zvedli hned v úvodu své klíčové argumenty proti přijetí. „Pro mě je nepřijatelná praxe nahradit pohlaví genderem. Pohlaví je od narození po smrt,“ hřímal na plénu liberecký senátor Michael Canov (SLK). Podle něj je až zarážející, kolik států ratifikací smlouvy naletělo.
Gender? Matení mladých lidí, míní Canov
„Toto matení mladých lidí a dětí považuji za mimořádně nebezpečné,“ dodal. Míní, že Úmluva dovoluje „indoktrinovat děti“ myšlenkou, že ony samy se mohou rozhodnout, jak se cítí. Nezapomněl zmínit i tradiční argument oponentů Úmluvy, že její ratifikací se zakáže v Česku tradiční pomlázka a na velikonoční zvyk se bude nahlížet jako na násilí na ženách.
Nezávislá senátorka Daniela Kovářová pak varovala, že přijetí smlouvy může vést i k zakázání časopisu typově Maminka, který by se nemusel vejít do kolonky „nestereotypizace“. Podle senátora Zdeňka Hraby je „Istanbulská úmluva“ otráveným jablkem, pod jehož lákavou slupkou se skrývají „zákeřné věci“.
Proti tomu se postavili liberálové. Pirátská senátorka Adéla Šípová argumentovala, že s pojmem gender se již běžně pracuje. Co se týče případné „indoktrinace“, obavu nemá. Jako příklad uvedla své děti. „Je normální, aby si uměl vyprat prádlo, nebo aby si uvařil oběd, když jeho starší sestry jdou vést skautskou akci,“ hovořila o svém synovi.
Místopředseda Senátu Jiří Drahoš (STAN) kromě snah vyvrátit argumenty proti Istanbulské úmluvě navíc uvedl, že jej zaráží, že Horní komora jedná o Úmluvě první, i když jde o návrh vlády. „Mám dojem, že je to záměr, aby to byl Senát, který nás zařadí mezi státy, které ratifikaci odmítly,“ řekl na plénu.
Podle něj by Senát naopak měl svým hlasováním dát možnost se poslancům a poslankyním k Úmluvě vyjádřit, což je možné jen jejím schválením.
Pokud senátoři a senátorky Úmluvu odmítnou, věc padá takzvaně „pod stůl“, pokud projde, budou se dokumentem zabývat poslankyně a poslanci.
Tzv. Istanbulská úmluva odsuzuje domácí násilí, sexuální obtěžování, znásilnění, nucené sňatky, takzvané zločiny ze cti či mrzačení genitálií. Násilí vůči ženám vnímá jako porušování lidských práv a diskriminaci a poukazuje na to, že ženy bývají mnohem častěji obětí domácího a sexuálního násilí než muži i obětí masového znásilňování v ozbrojených konfliktech.
„Diskriminační k mužům“
Zejména konzervativní politici ji odmítají jako nejméně pro český právní řád nadbytečnou. Nejčastěji padají výtky, že nechtějí do českého práva vkládat slovo „gender“, což se nejčastěji překládá jako „sociální pohlaví“. Další výtkou je, že je k mužům diskriminační. Podle zastánců jde o zkreslené čtení.
Již před otevřením diskuze se k schvalování dokumentu a k jednání Senátu vyslovil prezident Petr Pavel.
„Úmluvu o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí jsme měli ratifikovat už dávno. Jsme jedním z posledních států Evropy, který se k ní dosud nezavázal, a není žádný skutečný důvod, proč to dále odkládat. Doufám, že souhlas Senátu bude jedním z posledních kroků,“ uvedl na síti X (dříve Twitter).
Smlouvu ratifikovalo zatím 39 ze 45 signatářských států. Česko ji podepsalo v roce 2016 za vlády ČSSD, ANO a KDU-ČSL, dosud ji ale neratifikovalo.
Jak Istanbulská úmluva definuje domácí násilí a násilí na ženách?
Článek 3:
„Domácím násilím“ se rozumí všechny činy fyzického, sexuálního, psychického nebo ekonomického násilí, k nimž dojde v rámci rodiny či domácnosti nebo mezi bývalými či současnými manželi a partnery bez ohledu na to, zda pachatel sdílí nebo sdílel společné bydliště s obětí.