„Zákaz klasických aut je nesmysl.“ Co si volební lídři myslí o Green Dealu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Green Deal v jeho současné podobě nějakým způsobem ostřeluje už většina stran a hnutí, které by Česko v europarlamentu rády reprezentovaly.

Seznam Zprávy proto oslovily deset nejrelevantnějších seskupení a zeptaly se jich, jaké tři zásadní změny Green Dealu by chtěly prosadit. Zároveň všichni, včetně těch nejhlasitějších odpůrců, odpovídali na dotaz, co je podle nich na zelené dohodě naopak dobré.

„Green Deal není špatná myšlenka, ale její provádění je zbrklé a hloupé. Zadávat deadliny a pětiletky, co se musí stihnout v šibeničních termínech, je nesmysl, kterým se EU sama dobrovolně dostává pod tlak. A pod tlakem se nepracuje dobře, vzniká chaos a zbytečné chyby,“ míní pětka kandidátky Spolu Ondřej Krutílek (ODS), který se evropskou legislativou zabývá dlouhodobě. „Obecně se opomíjely studie proveditelnosti a dopadové studie,“ dodává.

Tři konkrétní změny, ke kterým by mělo u Green Dealu dojít, však neuvádí. Zaměřuje se pouze na jednu, na které se shodne i s dalšími kandidáty - zákaz výroby spalovacích motorů, který by podle současné podoby měl platit od roku 2035.

„Je to téma číslo jedna hlavně pro země se silným automotive průmyslem, mezi něž patříme. Změnit by se ale měl celkový přístup,“ vysvětluje.

Pro zrušení zákazu uvádění aut se spalovacími motory na trh od roku 2035 jsou i další seskupení, která jsou ke Green Dealu a obecně i k Evropské unii ještě výrazně kritičtější - sdružení SPD a Trikolory, Přísaha s Motoristy (pro ty je toto téma i vzhledem k názvu jednoho ze subjektů alfou a omegou voleb), Svobodní a také koalice Stačilo! vedená komunisty.

Jejich zástupci se shodli na tom, že zelenou dohodu by bylo ideální zrušit úplně. „Přináší raketový nárůst regulací snad ve všech oblastech života, které budou mít ničivý dopad na byznys, na podnikání a na prosperitu obecně,“ uvedl lídr Přísahy a Motoristů Filip Turek s dodatkem, že zužování pozornosti z množství opatření na pouhá tři by bylo nepochopením hloubky problému.

Za jednotlivosti, na jejichž zrušení chtějí euroskeptici tlačit, označili třeba systém obchodování s povolenkami na emise CO2 (EU-ETS). „Systém, že platí ten, kdo znečišťuje, nefunguje. Je třeba důkladně upravit stávající a plánovaný systém emisních povolenek, aby všechny zvýšené náklady neplatil nakonec jen běžný spotřebitel,“ upozorňuje lídr kandidátky Socdem Lubomír Zaorálek.

„Pokud by v tomto případě nebylo průchozí systém EU-ETS zrušit, tak jeho kompletní revize směrem ke snížení ambicí trajektorie poklesu, snížení či přímo garance nízké ceny povolenky a zúžení jeho rozsahu o některé sektory, především pak zabránění jeho rozšiřování o emisní povolenky na budovy, paliva či zemědělství,“ naznačuje svoji vizi lídryně Stačilo! Kateřina Konečná (KSČM).

„Jsme i pro zrušení povinného přimíchávání takzvaných obnovitelných zdrojů do výroby elektřiny a do paliv,“ řekl lídr kandidátky SPD a Trikolory Petr Mach. Karel Diviš ze Svobodných by ještě rád masivně podpořil ulehčení výstavby bezemisních zdrojů jaderné energie.

Žádný konkrétní návrh změny nepřináší hnutí PRO. „Dle našeho názoru nelze změnit něco, co je principiálně špatné,“ napsal Seznam Zprávám Marek Zeman, který je čtyřkou kandidátky. Dodal, že ani nelze kvantifikovat vliv skleníkových plynů na změny klimatu.

Pro jisté změny Green Dealu jsou i strany, které jsou jinak obecně spíše pro. Jak upozornila jednička kandidátky hnutí STAN Danuše Nerudová, zelená dohoda byla schvalována v době před covidem, před zahájením agrese Putina na Ukrajinu, a tím způsobenou energetickou krizí. „Má tedy smysl přemýšlet a průběžně vyhodnocovat, aby byla EU i s Green Dealem stále konkurenceschopná a prosperující,“ říká Nerudová, podle níž je nutné se na transformaci začít dívat pragmaticky.

Navrhuje proto snižování byrokracie pro firmy i zemědělce, navyšování financí ve Fondu spravedlivé transformace či v Sociálním klimatickém fondu, ale také revizi Mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM). „Mám obavu z nedostatečného zabezpečení obcházení CBAM například tím, že si čínské firmy začnou zakládat dceřiné firmy v EU, aby nařízení obešly,“ uvedla.

Změny v Sociálním klimatickém fondu podporují i Piráti. Ti si od něj slibují vyšší podporu domácností. „A to přesunem 10 miliard eur ročně z výnosu emisních povolenek. Můžeme tak podpořit zranitelné domácnosti, aby pro ně byl třeba přechod na čistější energie co nejméně zatěžující,“ uvedl europoslanec Marcel Kolaja, který pirátskou eurokandidátku do voleb vede.

Součástí úspěchu by podle něj měla být i podpora podnikatelů daňovými úlevami více než dotacemi. „Tím dokážeme konečně nastartovat investice do udržitelných odvětví. Evropské dotace pak mají jít především do posílení veřejné infrastruktury, jako je energetická a distribuční síť, nabíječky pro elektromobily nebo energetické úspory v nemocnicích a školách,“ dodává.

Pro robustnější Sociální klimatický fond jsou i Zelení. Ti by zároveň chtěli reformovat evropskou zemědělskou politiku. „Tak, aby byla skutečně ekologická a zároveň férová. Dnes jde v zásadě 80 procent zemědělských dotací 20 procentům největších zemědělských podniků,“ uvedla lídryně jejich kandidátky Johanna Nejedlová.

Změny Green Dealu směrem do sociální oblasti prosazují sociální demokraté. Lídr kandidátky Socdem Lubomír Zaorálek míní, že dostupné energie musí být chápány jako základní lidské právo a přechod na čisté zdroje nesmějí platit jen ti nejchudší.

Důležitým krokem by podle něj mohl být i boj s vlivem lobby mezinárodních korporací na zelenou legislativu. „Evropský registr lobbistů by měl být právně závazný a vybavený dostatečnými zdroji, díky kterým bude moci vyšetřovat a trestat porušování předpisů,“ říká Zaorálek.