Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
V Poslanecké sněmovně úderem desáté hodiny odstartovala schůze, na níž chce hnutí ANO vyslovit nedůvěru vládě. A ačkoliv nemá opozice na svržení Petra Fialy (ODS) dost hlasů, hodlá čas u pultíku využít naplno.
Expremiér Andrej Babiš na plénu během více než půldruhé hodiny krom jiného prohlásil, že současná vláda musí skončit co nejdříve, protože zradila všechny obyvatele. „Žádná vláda to nedělá tak špatně jako vy,“ vzkázal Fialovi.
Premiér kritiku odmítl. „Moje vláda je vládou na svém místě. Úspěšně měníme ČR k lepšímu a napravujeme nečinnost, nebo dokonce selhání předcházejících vlád,“ hájil se. U řečnického pultíku strávil zhruba hodinu, během níž Babiše mimo jiné nařkl, že mu na Česku nikdy nezáleželo. „Svou funkci chápal hlavně jako způsob, jak posílit své zisky,“ nebral si servítky.
Za dva roky třetí hlasování
Dnešní jednání o vyslovení nedůvěry je v tomto volební období už třetí. Tentokrát se týká informace, že ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) měl mobilní telefon se stejnou šifrovací aplikací jako lidé spojovaní s korupční kauzou Dozimetr.
Tematicky tak úterní schůze nevybočuje ze zavedené praxe - snahy o odvolání vlád v Česku většinou souvisejí s nějakou kauzou jejího člena. Ani jeden z pokusů odvolat tento či minulý kabinet se netýkal konkrétního politického sporu, ani se jím opozice nepokoušela zabránit přijetí sporného zákona.
Když ještě současná vládní koalice seděla v opozičních lavicích, pokoušela se sesadit Andreje Babiše například kvůli Čapímu hnízdu a cestě premiérova syna na Krym, o níž jeho syn Andrej tvrdí, že byla nedobrovolná. Podruhé to zkusila v reakci na audit Evropské komise, který konstatoval, že je český premiér ve střetu zájmů.
Tehdejší kabinet složený z ANO a ČSSD byl menšinový s podporou KSČM. Při prvním hlasování komunisté aktivně hlasovali proti vyslovení nedůvěry, při druhém se zdrželi, čímž také umožnili vládě pokračovat.
Třetí hlasování o vyslovení nedůvěry se odehrálo poté, co komunisté menšinové vládě toleranci vypověděli. Ani tentokrát ale nebyla opozice úspěšná - poslanci KSČM, kteří už oficiálně vládu nepodporovali, opustili při hlasování jednací sál. I tímto krokem umožnili Babišovi dál vládnout.
Rozhovor s předsedkyní klubu ANO
„Prokleté“ předsednictví
Dva ze tří pokusů o odvolání Petra Fialy byly spojené s osobou ministra vnitra. První přišel loni v září - to opozici vadilo, že Rakušan jmenoval šéfem civilní rozvědky Petra Mlejnka, který udržoval kontakty s podnikatelem Michalem Redlem, obviněným v kauze Dozimetr. V ní je obviněný i politik hnutí STAN Petr Hlubuček.
Mlejnek už tou dobou ale ve funkci nebyl - sám rezignoval. Opozice proto mezi důvody pro vyslovení nedůvěry přidala i „vládní postup při řešení ekonomické krize“.
K hlasování došlo těsně před komunálními a senátními volbami, což koalice vykládala jako snahu hnutí ANO se zviditelnit.
Babišova strana jednání vyvolala i přesto, že Česko v té době předsedalo EU. Zástupci ANO přitom dříve tvrdili, že v té době hlasování nevyvolají, aby se neopakovala blamáž z roku 2009, kdy Jiří Paroubek nečekaně v době předsednictví shodil vládu Mirka Topolánka.
Další z pokusů ANO odvolat Fialovu vládu měl jako oficiální důvod fakt, že vláda neumožnila ve Sněmovně projednat opoziční témata. Jednání se odehrálo letos v lednu, mezi prvním a druhým kolem prezidentské volby, v níž kandidoval i šéf hnutí Andrej Babiš.
Jisté je, že ANO nemá na úspěch dostatek hlasů. „Nemáme většinu a všechno prohráváme, ale to přece nemůže znamenat, že tady ty čtyři roky prosedíme a budeme mlčet,“ řekla Seznam Zprávám šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.
Pokud bude Babišovo hnutí při svolávání schůzí o nedůvěře vlády pokračovat podobným tempem, Fiala se co do pokusů o vlastní odvolání brzy vyrovná předchozím pravicovým vládám.
Topolánkův i Nečasův kabinet musely svou existenci obhajovat celkem pětkrát - z toho Mirek Topolánek zažil jediný úspěšný pokus o výslovně nedůvěry v historii.
18 snah sesadit vládu
Vláda Vladimíra Špidly (ČSSD)
26. září 2003 - Opoziční ODS vyvolala hlasování krátce před jednáním o reformních zákonech.
Vláda Stanislava Grosse (ČSSD)
1. dubna 2005 - Opoziční ODS chtěla pád vlády kvůli nejasnému financování premiérova bytu a podnikání jeho manželky.
Vláda Mirka Topolánka (ODS)
20. června 2007 - Opoziční ČSSD navrhovala konec vlády kvůli kauzám lidoveckého vicepremiéra Jiřího Čunka.
5. prosince 2007 - ČSSD se znovu pokusila svrhnout vládu.
30. dubna 2008 - Další pokus opozice vysvětlovala nespokojeností s vládní politikou například ohledně radaru v Brdech.
22. října 2008 - Topolánkova vláda ustála i čtvrtý pokus o vyslovení nedůvěry.
24. března 2009 - Historicky jediné úspěšné vyslovení nedůvěry vládě. K opozici se připojili i čtyři poslanci z koaličního tábora, díky nimž získala potřebných 101 ze 197 hlasů. Proti kabinetu hlasovali Schwippel a Tlustý z ODS a bývalé členky Strany zelených Zubová a Jakubková.
Vláda Petra Nečase (ODS)
21. prosince 2010 - Hlasování souviselo s kauzou korupce na Ministerstvu životního prostředí.
26. dubna 2011 - Opoziční ČSSD kritizovala aféry spojené s některými členy vlády.
20. března 2012 - Třetí pokus svrhnout vládu opozice vyvolala kvůli plánovaným úsporným opatřením.
18. července 2012 - Nečasova vláda ustála i hlasování vyvolané kvůli podezření, že vláda ovlivňuje vyšetřování nákupu vojenských letadel Casa.
17. ledna 2013 - Poslední pokus souvisel s kontroverzní amnestií prezidenta Václava Klause, kterou premiér Nečas připodepsal.
Vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD)
26. května 2015 - Jediný pokus o svržení Sobotkovy vlády souvisel se sporem o daňové zvýhodnění biopaliv, ze kterého profitoval Agrofert tehdejšího ministra financí Andreje Babiše.
Vláda Andreje Babiše (ANO)
23. listopadu 2018 - Šestice opozičních stran chtěla svrhnout vládu kvůli novým informacím v kauze Čapí hnízdo včetně údajného únosu syna premiéra Babiše na Krym.
27. června 2019 - Hlasování se týkalo návrhu auditní zprávy Evropské komise ohledně střetu zájmů premiéra Babiše.
3. června 2021 - Jednání opozice svolala poté, co KSČM vypověděla podporu menšinové vládě.
Vláda Petra Fialy (ODS)
2. září 2022 - Důvodem svolání schůze bylo jmenování Petra Mlejnka šéfem civilní rozvědky. Mlejnek měl kontakty na obviněného z kauzy Dozimetr.
19. ledna 2023 - První z pokusů se týkal faktu, že vláda neumožňuje opozici ve Sněmovně projednat své návrhy. Druhý souvisel s tím, že ministr vnitra Vít Rakušan používá stejný šifrovaný telefon jako obviněný v kauze Dozimetr.
AKTUALIZACE: Doplnili jsme detaily z jednání.