Úřad vlády hledal ajťáka deset měsíců. Stát je není schopný zaplatit

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Úřad vlády vypsal inzerát na správce IT technologií loni v srpnu, lákal zájemce na jedenáctou platovou třídu, což je necelých třicet tisíc korun. Požadoval minimálně pětiletou praxi a vysokoškolské vzdělání. Hledání trvalo přes deset měsíců.

„Místo správce IT technologie se podařilo v červnu obsadit kolegou, který splňuje všechny požadavky,“ informovala Seznam Zprávy Lucie Ješátková, mluvčí Úřadu vlády. Obsazování ajťáckých pozic je ve státní správě obrovským problémem, úřady jsou limitované tabulkovými platy a mzdám v soukromých firmách nemohou konkurovat.

Seznam Zprávy poslaly všem resortům dotazy ohledně platů pro jejich IT specialisty a pozic, které se nedaří obsazovat. Většina ajťáků se pohybuje v rozmezí 25 až 50 tisíc korun měsíčně, díky osobnímu ohodnocení a příplatkům se někteří jedinci dostanou až na dvojnásobek, jde však spíše o výjimky pro zkušené pracovníky. A právě těch je pramálo.

„Obecně je obtížné získat pro práci na ministerstvu seniorní specialisty, a to především v oblasti síťové infrastruktury, architektury a kybernetické bezpečnosti,“ říká Petr Habáň, mluvčí Ministerstva financí.

Pro resort zemědělství jsou zase podle mluvčího Vojtěcha Bílého aktuálně nejcennějšími role architektů a analytiků, u kterých je ministerstvo schopno výjimečně dosáhnout i hranice platu nabízeného v soukromém sektoru.

„Aktuální stav IT není optimální a ICT tým by potřeboval posílit o minimálně jednu pozici architekta, dvě pozice analytiků, dvě pozice GIS specialistů, jednu pozici síťového specialisty a jednu pozici správce virtualizačních platforem,“ jmenuje Bílý. Resorty se kromě platu snaží specialisty informačních technologií nalákat na stravenky, rehabilitační pobyt na horách nebo možnost občasně pracovat z domova. Většinu z toho ale nabízí i soukromý sektor.

Vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš přitom už v únoru 2023 na sociální síti X sliboval, že spolu s Ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV), Bezpečnostní informační službou (BIS) a Národním úřadem pro kyberbezpečnost (NÚKIB) „do toho třískne“ a platy budou růst.

Některé pozice se částečně začalo dařit finančně „saturovat“ díky Digitální a informační agentuře (DIA), kde vznikají takzvaná kompetenční centra. Z nich si jednotlivé resorty berou specialisty na projekty, které jsou pro ně prioritní. DIA využívá Národní plán obnovy, který dovoluje platy zvýšit nad průměr na danou pozici.

„Teď je na stole navýšení možnosti osobního odměňování až na 100 procent, doteď to bylo 50 a zvýšilo se i procento, kde můžete lidi označit za důležité nebo klíčové a dát jim více peněz,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy Bartoš a dodává, že další možnosti řeší novela služebního zákona a zákona o pracovním právu, které obě čekají na projednání Sněmovnou.

Největší změna má být v systému odměňování, nyní si na nejvyšší peníze v kariérním žebříčku člověk musí odpracovat 32 let. Novela zákona má ale spíše hodnotit kvalitu jeho práce, a ne jen odsloužené roky. Průměrné platy IT pracovníků v „eráru“ jsou podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) dlouhodobě dokonce až o čtyřicet procent nižší než u pracovníků na stejné pozici v soukromém sektoru.

„Pak je to už otázka motivace, i kdyby ti lidé chtěli, tak třeba zakládají rodinu a prostě vezmou nabídku z komerčního sektoru,“ říká Bartoš.

Podle expertů je dlouhodobé podfinancování státního IT důvodem, proč má mnoho projektů porodní bolesti a mnohdy nefungují dobře. Jen v poslední době můžeme jmenovat chaotický systém přihlášek na střední školy, zprvu nefunkční eDoklady nebo obří problémy digitálního stavebního řízení, na které se slétávají stížnosti ze všech stran.

„Platový rozdíl je samozřejmě Achillovou patou státní správy a IT. Podle zprávy ČSÚ je diference mezd a platů opravdu vysoká – v průměru 37 tisíc korun. V konečném důsledku pak ve státní sféře nepracují skutečné špičky oboru, protože si je stát nemůže dovolit ani je dosadit do nějakého tabulkového platu,“ vysvětluje Senta Čermáková, šéfka organizace Czechitas, která vzdělává ženy v IT.

Tento stav, tedy málo kvalitních ajťáků ve státní správě, je podle expertů neudržitelný. „Stát může mít potíže s obsazením kritických pozic, což může ohrozit efektivitu a bezpečnost veřejných služeb. Hrozí zejména zpoždění veřejných projektů, jako je digitalizace služeb, závislost na externích dodavatelích, kteří mohou vyjít dráž, nízkou efektivitu a kyberbezpečnostní rizika,“ sděluje Petr Kocmich, bezpečnostní expert skupiny Soitron.

A protože se některé pozice nedokážou téměř rok obsadit, hrozí úřadům, že během doby hledání specialistů na konkrétní pozici se na trhu objeví pozice úplně nová a ještě klíčovější. Typicky spojená s technologiemi jako umělá inteligence nebo třeba kvanta.

„Společnosti napříč všemi odvětvími v posledních letech čelí tlaku na digitalizaci služeb, některé podléhají náročné regulatorice EU, a to se odráží ve zvýšené poptávce po IT odbornících obecně. Celý IT segment pak trápí nedostatek zejména integračních, cloudových a datových vývojářů a architektů. Vysoká je dnes i poptávka po expertech na kyberbezpečnost, protože s rostoucím množstvím dat a online služeb stoupá i riziko kyberútoků,“ informuje Jana Schiffnerová, HR ředitelka ve společnosti Trask.

Podle Aleny Víchové z investiční skupiny Thein ale přece jen může stát představovat pro některé lidi dobrou možnost, kde zakotvit. „Jednou z hlavních výhod státního sektoru je stabilita zaměstnání, která je pro mnoho zaměstnanců důležitým faktorem. Ve světě IT, kde jsou rychlé změny a dynamika trhu na denním pořádku, může stabilní pracovní prostředí představovat významnou konkurenční výhodu,“ myslí si Víchová.

Někteří IT specialisté pak podle Víchové mohou preferovat práci na projektech, které mají společenský přínos, jako například digitalizace státní správy.

Senta Čermáková pak doplňuje, že situace se může zlepšit. Světlo na konci tunelu vidí mimo jiné v dobrovolnických organizacích jako Česko.Digital nebo Byro, které se snaží situaci zlepšit a připravují průzkumy nebo analýzy. A také v mladých lidech. „Generace Z mladých lidí práci ve státní správě bere jako poslání,“ míní Čermáková.