Za sjednání náhradního mateřství do vězení, navrhují poslankyně ANO

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Poslankyně hnutí ANO Zuzana Ožanová a Helena Válková se pustily do boje proti náhradnímu mateřství. Političky předložily ve Sněmovně novelu, která by možnost odnosit dítě jiné ženě v Česku zcela zakázala. A to pod pohrůžkou vězení až na deset let.

„Podstatou je zamezit obchodování s dětmi,“ vysvětluje spoluautorka novely poslankyně Zuzana Ožanová.

Návrh by se ale netýkal jen případů, kdy si pár na odnošení dítěte „najde“ cizí ženu. Vězení by hrozilo i v případech, kdy by náhradní matkou byla pokrevní příbuzná - například sestra nebo matka.

„Domnívám se, že by nemělo být surogátní mateřství ani v té přímé linii, a to z jednoho prostého důvodu - to tlačení na rodinné příslušníky ve smyslu, že musíš, opravdu nepřispívá rodinné pohodě,“ míní poslankyně.

V Česku se surogátní mateřství pohybuje v šedé zóně. Tolerovaná praxe je, že náhradní matka může biologickým rodičům dítě odnosit a po porodu se vzdá rodičovských práv. Nesmí to ale být za úplatu, možná je jen finanční pomoc s náklady spojenými s těhotenstvím. Hranice je zde velmi tenká - koupě dítěte je už obchodování s lidmi, tedy trestný čin.

Ožanová spolu s bývalou ministryní spravedlnosti Helenou Válkovou prý reagují na případ, na který zhruba před rokem upozornily Seznam Zprávy. Kriminalisté loni odhalili mezinárodní gang, který využíval českého právního vakua, a léta přivážel do Česka rodit chudé Ukrajinky, které se v Praze svých dětí za peníze vzdávaly a novorozence si odváželi single muži nebo mužské páry.

Z českého pohledu se trestnost jednání těžko dokazovala a policie případ odložila. „Ta praxe stále pokračuje,“ uvedla Ožanová.

Obchodníci s dětmi ze zmíněného kriminálního případu byli ovšem vyšetřováni ukrajinskou stranou, protože tamní zákony sice náhradní mateřství povolují, ale ne pro single a stejnopohlavní páry.

Případ tehdy vzbudil velký mediální zájem a politici napříč spektrem slibovali, že právní rámec k náhradnímu mateřství připraví a přijmou. Ožanová s Válkovou jsou nyní první, které se svým návrhem vstoupily do veřejného prostoru.

Sama Ožanová říká, že návrh příliš nekonzultovaly ani s kolegy z poslaneckého klubu. Ti prý již nyní připravují pozměňovací návrh, který by úplný zákaz zmírnil.

„Překvapilo mne to. Nemáme to vydiskutované ani v rámci poslaneckého klubu,“ potvrzuje její stranická kolegyně Taťána Malá, která má odlišný názor. Ženy, které nemohou otěhotnět, trestat nechce.

Ona sama je pro zavedení právního rámce, který by zamezil obchodu s dětmi, ale zároveň dal nějakou jistotu těm, kteří přistoupí k proceduře jako vzájemné pomoci v rodině nebo mezi blízkými. „Náhradní mateřství není nic strašného,“ říká k tomu.

Stejně hovoří i expertka ODS a poslankyně Eva Decroix. „Je to náš ohromný dluh, protože jsme poslední země v Evropě, která náhradní mateřství nemá legislativně upravené,“ říká. „Za určitých pevně daných podmínek, které musí být vydiskutovány, je náhradní mateřství legitimní nástroj,“ míní.

„Aby změna skutečně přinesla zamýšlené zlepšení, musela by mít širokou podporu Sněmovny, a to v tomto složení nevidím jako moc pravděpodobné,“ uvažuje zas poslankyně za Piráty Olga Richterová. „Zásahy typu kompletní zákaz od ANO by věci pouze uškodily, což z hlediska toho, o jak citlivou věc jde, nechceme,“ doplňuje.

V současnosti je náhradní mateřství ukotveno v české legislativě jen v jedné větě v rámci občanského zákoníku. Z toho se odvíjí skutečnost, že něco takového je možné. Právě tuto větu ale chtějí poslankyně Ožanová s Válkovou svým návrhem vymazat.

Vedle toho chtějí přidat do trestního zákoníku jinou větu, která do paragrafu o obchodování s lidmi přidává právě kriminalizaci náhradního mateřství.

Přes právní vakuum minimálně pravidla existují i v Česku. Jsou to etické kodexy jednotlivých klinik či etické doporučení České gynekologicko-porodnické společnosti, které k náhradnímu mateřství dopomáhají.

Strany dohody, tedy náhradní matka a biologičtí rodiče, musí být poučeny o právních důsledcích svých rozhodnutí. Dítě se pak může dostat do péče jen sezdanému páru. „Ročně jde zhruba o 100 případů, kdy opravdu už jinou možnost ženy nemají,“ říká k tomu Aneta Bernardová ze zapsaného spolku Medlaw, který se etice v medicíně věnuje. Zastává názor, že zákaz jen vyžene neplodné páry hledat náhradní matky do zahraničí.

Nejsou ale pravidla na to, jak řešit spory mezi rodiči a náhradní matkou. Dle české legislativy je v rodném listě napsaná žena, která dítě porodí, bez ohledu na to, zda je jeho biologickou matkou.

Pokud se odmítne po porodu vzdát rodičovských práv, není možné ji k tomu nijak donutit. Stejně nemůže náhradní matka vyžadovat, aby si biologičtí rodiče dítě vzali, když neodpovídá jejich očekáváním.