Článek
Zůstalo by jim tak 6,5 procenta peněz ze základu výdělku. Živnostníkům by se odvodová sazba snížila obdobně. Vyplývá to z návrhu novely o provádění sociálního zabezpečení. Ministerstvo financí výpadek příjmů do důchodového systému, který je v dluzích, odmítá. Proti návrhu jsou i odbory. Podle nich by se mělo navyšování penze za „přesluhování“ naopak zvýšit.
„Na rozdíl od současné právní úpravy mírného, ale trvalého zvyšování starobního důchodu za odpracovanou dobu je navrhovaná právní úprava efektivnějším řešením, jak starobním důchodcům pomoci, finanční podpora bude významnější a okamžitá,“ uvedlo v podkladech k novele Ministerstvo práce. Upřesnilo, že se penze za rok práce navíc zvedá „v řádu desetikorun“.
Po odpracování 360 kalendářních dnů mohou nyní starobní důchodci a důchodkyně požádat sociální správu o zvýšení penze. Zásluhový procentní díl důchodu jim vzroste o 0,4 procenta výpočtového základu. Podle návrhu by nově nemuseli zaměstnanci platit na sociální zabezpečení 6,5 procenta ze základu výdělku.
S hrubou mzdou 25 000 korun by si nechali asi 1600 korun měsíčně, u hrubé mzdy 30 000 korun by to bylo přes 1900 korun a u mzdy 40 000 korun asi 2600 korun. Zaměstnavatelům by se odvody nezměnily. Také živnostníci by si ponechali 6,5 procenta ze zisku, sazba pojistného by jim klesla z 29,2 na 22,7 procenta. Podle návrhu by slevu bylo možné uplatňovat i u paušálu.
Podle Ministerstva práce musí sociální správa ročně rozhodovat zhruba o 80 000 žádostí o zvýšení penze, což ji značně zatěžuje. „Výsledek pro pojištěnce je obvykle frustrující vzhledem k dlouhé době řízení a relativně nízké částce, o kterou se důchod zvýší,“ uvedlo ministerstvo.
Podle podkladů k novele pracuje asi 270 000 starobních důchodců a důchodkyň. Po zrušení odvodů by stát přišel ročně o čtyři až 4,5 miliardy korun. Výdaje na zvyšování důchodů by sice klesly, tento pokles by ale propad příjmů do systému dorovnal až téměř za 30 let, uvedlo Ministerstvo financí. Zvyšování deficitu důchodového účtu odmítá. Dodává, že návrh narušuje i nastavení paušálu.
Výpadek příjmů vadí i odborům. Přirovnávají návrh ke zrušení superhrubé mzdy. Lidem zůstalo víc peněz, státní finance se ale propadly do vysokých deficitů. Odboráři naopak navrhují, aby se bonus za „přesluhování“ zvedl. Poukazují na to, že zatímco mladší senioři mají k penzi přivýdělek, ve vysokém věku si lidé příjem už prací zvyšovat nemohou.
Vláda v programovém prohlášení slibuje, že práci v důchodu podpoří a seniorům „více zohlední odpracované roky“. Bonus za každý rok práce navíc zmiňovala ve svých návrzích v minulém volebním období i tehdejší důchodová komise. Koalice Pirátů a Starostů před posledními sněmovními volbami uváděla, že se zasadí o vyšší odměňování za práci v penzi. Mluvila ale i o nižších odvodech. Na to, že důchodový systém dostatečně nezohledňuje práci v penzi, upozorňovala před několika lety studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR.
