Je to přifouknuté, říká Černochová o sporu s Řehkou. Premiér trvá na smíru

Spor mezi ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) a špičkami české armády vygradoval až do roviny, kdy situaci musí hasit premiér i prezident.

Z pátrání Seznam Zpráv u zdrojů blízkých vedení vlády, Hradu i armády plyne, že zúčastněné strany nehodlají konflikt dále eskalovat a hledají smírné řešení. Ve čtvrtek se aktéři sporu, který se týká stížnosti náčelníka generálního štábu Karla Řehky na zásahy ministryně do manažerského řízení armády, sejdou u předsedy vlády.

„Cílem pana premiéra je, aby ministerstvo a armáda fungovaly, každý se mohl věnovat svojí práci a výsledkem toho byla dobrá obranyschopnost ČR a úspěšná modernizace armády. Proto předseda vlády svolal na čtvrtek schůzku s ministryní obrany a náčelníkem generálního štábu,“ řekl Seznam Zprávám mluvčí vlády Václav Smolka.

Následovat má i jednání u prezidenta Petra Pavla, který Seznam Zprávám v pondělí sdělil, že se o případ zajímá a dotčené aktéry sporu hodlá vyslechnout.

„S prezidentem se ráda sejdu, formát schůzky je na něm. Myslím si, že se to mezi námi (pozn. red. Karlem Řehkou, náčelníkem Generálního štábu) zcela jistě vysvětlí. Nejsme tady od toho, abychom se přeli, ale abychom Českou republiku bránili a měli moderní armádu,“ říká ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Celá záležitost je podle ministryně přifouknutá. „Není tady čas a prostor na žabomyší války. Myslím si, že celá záležitost je hodně přifouknutá a to, že se někdy v něčem střetneme, neznamená, že bychom si jeden druhého nevážili.“

Vládní koalice i vedení armády mají pro urovnání situace několik pádných důvodů.

Napjatá situace kolem Černochové přišla zrovna v době, kdy vládní koalice Petra Fialy prochází složitým obdobím. Klíčoví ministři čelí kritice a tlaku za konsolidační balíček, jehož škrty a úspory mají v příštích dvou letech umenšit deficit státního rozpočtu o téměř 150 miliard korun.

To poslední, co premiér nyní potřebuje, je, aby se vedle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) dostal pod tlak další důležitý ministr občanské demokracie – Černochová. Ministryně obrany je jedinou vládní zástupkyní vlivné pražské organizace ODS, jejíž případný nástupce na Ministerstvu obrany by se hledal složitě. Personální nouze pražské buňky se projevila již při komplikovaném skládání koalice na pražském magistrátu.

Ani ostatní strany ve vládní koalici nejeví zájem o to, aby se pozice Černochové ve vládě destabilizovala. Svědčilo o tom i mlčení místopředsedů vlády. Na dotazy Seznam Zpráv v pondělí reagoval pouze ministr vnitra a šéf STAN Vít Rakušan, který situaci nechtěl nijak rozebírat. „Nebudu komentovat, nezlobte se. Nic o tom nevím,“ napsal pouze.

Komplikovaná je i geopolitická situace. Černochová se politicky stala jednou z tváří vydatné české podpory Ukrajině ve válce s Ruskem. Její odchod z Ministerstva obrany by mohl narušit či oslabit vládní narativ a zesílit tlak a kritiku té části veřejnosti, která českou podporu Ukrajiny kritizuje – třeba na protivládních demonstracích.

Ohrožení pozice Černochové by bylo nečitelné i pro spojence v NATO. V úterý navíc ministryně obrany podepsala v Pentagonu s americkým protějškem Lloydem Austinem česko-americkou smlouvu o obranné spolupráci (DCA).

Klíčové tak bude, zda opadnou emoce. Jak na straně ministryně obrany, tak u náčelníka generálního štábu, který si na takzvaný mikromanagement a zásahy Černochové stěžoval v uplynulých týdnech u premiéra i na Hradě. Pokud by se tak nestalo, stěží spor pomine.

Napětí by pomohla snížit domluva na tom, že primárním cílem Černochové nyní bude dotažení klíčových armádních tendrů a příprava rozpočtu (státní rozpočet na příští rok se připravuje v těchto měsících) Ministerstva obrany, které nově počítá s vydáváním dvou procent HDP na obranu státu. Ostatně navýšení financí na obranu státu je povinností vyplývající z členství v NATO, kterou však český stát dlouhodobě neplnil.

Právě tímto by se Černochová mohla pochlubit jako splněným bodem programového prohlášení vlády a závazkem pro spojence v NATO. Politicky by v této show sehrála Černochová hlavní roli. Zvýšení výdajů státu na jeho obranu by bylo zásadní pro armádu, jejíž velení by mělo dostatek prostoru pro stanovení koncepce a vize rozvoje.

„Byla by to win-win situace. Černochová by politicky dosáhla uznání, armáda získá peníze na rozvoj,“ řekl Seznam Zprávám pod příslibem anonymity vysoce postavený armádní funkcionář.

I přes osobní animozity navíc vysoce postavení vojáci uznávají, že ministryně umí být imunní vůči lobbingu zbrojařů, kteří v době války na Ukrajině zažívají žně.

Podle Černochové je jejím společným cílem s náčelníkem Generálního štábu modernizovat armádu.

„Teď je jedinečná příležitost armádu modernizovat. Nelze se odvolávat na dokumenty, které jsou třeba přežité nebo přestárlé nebo že se některá modernizace má odehrávat až v roce 2027 a my máme válku za rohem.  Neřekla bych, že to je spor s náčelníkem Generálního štábu, on samozřejmě hájí svoje lidi, já hájím lidi z civilní části našeho resortu,“ vysvětluje ministryně.

Černochová má před sebou letos několik zásadních armádních zakázek. Pokud dojde k dohodám, půjde o největší nákupy v historii armády.

V rámci několika týdnů by mělo být jasné, jak to bude s pořízením pásových bojových vozidel pěchoty ze Švédska. Armáda požaduje 210 vozidel. Nástupci letitých BVP by měli stát kolem 52 miliard korun.

Zástupci Ministerstva obrany také nyní také jednají s Američany o možném pořízení stíhaček F-35. Česko na základě vládního rozhodnutí z loňského léta chce z USA koupit 24 kusů. Černochová má vládě do října předložit dojednané podmínky. Poté se vláda Petra Fialy rozhodne, jestli F-35 v české armádě vystřídají nyní využívané gripeny. Nákup amerických stíhaček by představoval jednu z největších akvizic v historii armády. Překročil by určitě sumu sto miliard korun.