Za Česko je připraveno téměř 600 vojáků k rychlému nasazení v rámci NATO

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Seznam Zprávy zjišťovaly, jaké dostalo české Ministerstvo obrany od NATO požadavky, co se týče pohotovosti kvůli situaci na Ukrajině. Ať už se jedná o přesun českých vojáků, nebo materiálu.

Resort obrany uvedl, že Severoatlantická aliance má konstantně v pohotovosti tzv. síly rychlé reakce. Do nich země přispívají různými jednotkami, které se průběžně v půlročních intervalech mění. Česko má pro případ nutnosti své jednotky připravené – bez ohledu na to, co se děje na Ukrajině.

„Česko má do konce června v pohotovosti 180 protichemických specialistů a zhruba 400 příslušníků 4. brigády rychlého nasazení. Jejich vyčlenění ale není reakcí na aktuální situaci. Na tyto úkoly se vojáci připravovali už v průběhu minulého roku,“ sdělil Seznam Zprávám Jakub Fajnor z tiskového oddělení Ministerstva obrany.

Ministryně obrany Jana Černochová v pondělí uvedla, že nasazení českých vojáků na Ukrajině teď není ve hře. „Ne, zatím to v žádném scénáři není,“ řekla v rozhovoru pro Radiožurnál.

Chemické zabezpečení jednotek a ochranu proti zbraním hromadného ničení má v české armádě na starosti 31. pluk radiační, chemické a biologické ochrany v Liberci. V rámci aliance je tato oblast jednou ze specializací české armády. Čeští chemici byli nasazeni v řadě zahraničních misí včetně operací v Perském zálivu nebo při ochraně olympijských her v Řecku.

Aliance kvůli potřebě rychlé reakce na vývoj bezpečnostních hrozeb před několika lety vytvořila síly velmi rychlé reakce (VJTF), které jsou schopné zasáhnout na pomoc spojenecké zemi během několika hodin či jednotek dnů. Tvoří je brigáda o síle asi 5 tisíc vojáků, které podporují letecké, námořní a speciální síly. Aliance má dále k dispozici Síly rychlé reakce NATO (NATO Response Force – NRF), což jsou mnohonárodní jednotky, které může aliance v řádu několika dní až týdnů použít kdekoli na světě.

Ministr vnitra Vít Rakušan několikrát zopakoval, že pokud bude třeba, vyšle Česko policejní kontingent na slovensko-ukrajinskou hranici. Pokud o to Slovensko požádá. Zda se někam přesunou v případě nutnosti i čeští vojáci, zatím není rozhodnuto.

„Se spojenci diskutujeme mimo jiné i možnost zřídit nová bojová uskupení na východním křídle NATO. Ale všechny možnosti, které by přicházely v úvahu, je třeba nejprve prodiskutovat se zástupci naší armády a poté na politické úrovni. Hovořit teď o tom, zda a kam by mohli být vojáci vysláni, by bylo předčasné a neprofesionální,“ dodává Jakub Fajnor z Ministerstva obrany.

Ministerstvo zahraničí v neděli oznámilo, že připravuje další zdravotnickou pomoc Ukrajině ve výši deseti milionů korun. Ministr Jan Lipavský také řekl, že jeho resort zřizuje dvě pracovní skupiny, jedna se bude zabývat vyhodnocováním situace na Ukrajině, druhá humanitární pomocí a její přípravou.

Ministr Lipavský také apeloval na české občany, aby byli opatrní vůči dezinformacím, které se týkají situace na Ukrajině. „Jsme svědky, že Ruská federace produkuje celou řadu falzifikovaných informací, vytváří scénáře, které by jí umožnily nějakým způsobem ospravedlnit případnou ruskou agresi vůči Ukrajině,“ uvedl. Za součást dezinformací označil například informaci z tohoto týdne, že Rusko začalo stahovat část svých jednotek od hranic s Ukrajinou. Ve skutečnosti podle něj naopak vojáků přibylo, podle dostupných informací se jejich počet blíží 200 tisícům.

Česká ambasáda v Kyjevě zůstává i nadále podle Lipavského otevřená a na místě zůstává například konzul, aby byla dostupná konzulární činnost.

Foto: Ukrajinští separatisté organizují hromadnou evakuaci