Z ODS přes ANO, Okamuru až k Turkovi. Kudy se Boris Šťastný vrací do politiky

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Po více než deseti letech mimo politiku se vrací bývalý poslanec ODS, lékař a expert na zdravotnictví Boris Šťastný.

Impulzem prý byla nespokojenost s politikou vlády Petra Fialy. Najít novou stranu, v níž by mohl tuto nespokojenost vyjádřit, ale nebylo pro někdejšího poradce Václava Klause nic jednoduchého. Od nabídek z SPD přes koketování s ANO nakonec zakotvil u nově vyšlé politické hvězdy Motoristů Petra Macinky.

Ještě před pár týdny vypadalo jako téměř jisté, že si Šťastný plácne s hnutím Andreje Babiše. Pražské ANO s ním čile vyjednávalo o senátní kandidatuře na Praze 12 a on si dokonce podal přihlášku do hnutí.

Jenže spojenectví s ANO se zaseklo na mrtvém bodě. Pražská buňka hnutí se minulý týden rozhodla Šťastného kandidaturu nepodpořit.

„Nevím, co bylo těmi důvody, a budu se na to kolegů ptát,“ říká místopředseda hnutí Robert Králíček, který na letošním sjezdu dostal od Andreje Babiše Prahu „na starost“. Na klíčovém jednání ale nebyl kvůli sněmovní pracovní cestě.

„Pokud by tam byl jiný, stejně kvalitní kandidát, tak bych to rozhodnutí chápal lépe. O to víc mě to překvapuje. A budu chtít vědět od kolegů, jestli tedy hledají jiného kandidáta, nebo nebudeme stavět nikoho,“ vzkazuje Králíček.

Patrik Nacher, který Šťastného k hnutí přivedl, neskrývá rozhořčení: „Já to považuju za nešťastné, nerozumím tomu. Kandidovat do Senátu za ANO a ještě v Praze není žádná hitparáda. Měli bychom být rádi, že je někdo ochoten kandidovat a nést ty hejty.“

Co přesně se v pražskému ANO odehrálo, je obtížné zjistit – k hlasu „proti Šťastnému“ v tajné volbě se nikdo nehlásí. Podle předsedy buňky Ondřeje Prokopa za tím ale může být obava z politicky zkušeného konkurenta.

„Z indicií usuzuji, že důvodem mohla být i jejich obava pustit mezi sebe někoho, kdo je kvalitativně přesahuje z hlediska kontaktů, zázemí, politických zkušeností. Takový přístup, pokud by to tak opravdu bylo, mě mrzí, protože by ukazoval na malost dotyčných,“ říká Prokop.

Obavy, že by mohla vyrůst nechtěná konkurence, jsou o to větší, že Šťastný se dobře zná se šéfem hnutí Babišem, který už několikrát před volbami zasáhl do toho, jak se bude sestavovat kandidátka.

Těsně po evropských volbách byl Boris Šťastný viděn ve volebním štábu Přísahy a Motoristů, kde blahopřál Petru Macinkovi k nečekanému úspěchu. A tento víkend ohlásil, že k Motoristům rovnou vstupuje.

„Zvažoval jsem více nabídek, u Motoristů převážila ideová sounáležitost. A také to, že Petra Macinku, předsedu Motoristů, znám desetiletí, sledoval jsem jeho tažení od samotného začátku a vím, že mu mohu věřit. Také mi dělá radost, že ten projekt podpořil pan prezident Klaus,“ vysvětluje Šťastný.

Mimochodem – mezi subjekty, které se o něj ucházely, patřila podle Šťastného i SPD. S Okamurou chodil Šťastný na stejnou základní školu, s Radimem Fialou se zase zná z ODS a jeho žena dělá v hnutí mluvčí. Námluvy s Okamurovou stranou prý ale odmítl.

K Motoristům ho láká to, že „jde o politický startup, který se buduje od začátku a s lidmi, kteří neztrácejí čas vnitrostranickými šarvátkami“. To skýtá mnohé příležitosti – například postavit si stranu k obrazu svému a nepřizpůsobovat se straníkům již zavedených stran.

Macinkova strana ale Šťastného podle svých slov přesvědčila hlavně proto, že mu je jako pravicová partaj programově nejbližší. Jak jde ale dohromady obrat od spíše levicového ANO k pravicovým Motoristům během několika měsíců? Ještě nedávno Šťastný o straně Andreje Babiše mluvil v superlativech.

„ANO jsem volil vlastně od mého odchodu z ODS a byla to taková přirozená cesta. Nejdřív byl můj postoj neutrální a postupem času jsem se ideově přibližoval tak, jak i v ANO se vyvíjely ty jednotlivé myšlenky,“ tvrdil letos v dubnu v podcastu Ptám se já.

Dnes ANO popisuje jako catch-all party, která má v některých věcech s Motoristy ideovou shodu, ale: „Já už nejsem nejmladší, a tak prostě neumím být ničím jiným než pravicovou konzervou, byť se silným sociálním cítěním.“

Kontakty s Babišovým hnutím trochu relativizuje. Zdůrazňuje například, že nabídku dostal od Patrika Nachera, kterého považuje za „pravicově smýšlejícího člověka“. A dodává také, že kandidáti do Senátu jsou do jisté míry autonomní osobnosti.

„Dřívější diskuze s ANO o mé případné kandidatuře do Senátu byly o kandidatuře nezávislého kandidáta s podporou určité strany či stran. Hodnoty a postoje, které jsem celý život zastával, se ani v těchto diskuzích nijak nezměnily,“ říká Šťastný.

S ANO se prý ale nerozešel nijak ve zlém, a jestliže bude kandidovat do Senátu, nevylučuje ani další debaty o podpoře. „Pokud bych se pro kandidaturu rozhodl, bylo by to samozřejmě za Motoristy. A logicky bych pak hledal případnou podporu u voličů současné vládní opozice,“ popisuje.

Právě dobré vztahy s vedením ANO a schopnost obě strany propojit mohou být Šťastného devízou. Motoristé se netají tím, že by se rádi dostali do Sněmovny. A teoreticky mohou být příštím Babišovým koaličním partnerem.

Zda Šťastného plány znovu sahají do nejvyšší politiky, zatím nechce komentovat. „Mojí hlavní ambicí je teď vybudovat Motoristům kvalitní základnu v Praze, jak politicky, tak i organizačně. Nabízím i svoji expertizu v oblasti zdravotnictví a sociálních služeb. Co se ale bude dít dál, to si všichni řekneme, na to je čas,“ naznačuje.