Článek
Podle loňského výzkumu iniciativy Pod svícnem a agentury Ipsos má téměř 30 procent žen a 12 procent mužů v Česku zkušenost s domácím násilím. Ve většině případů ho má na svědomí partner, u necelé pětiny (17 procent) obětí pak o týrání ze strany jiných členů rodiny.
Pojem „domácí násilí“ explicitně zmiňuje osm klíčových zákonů, žádný z nich ho však nedefinuje.
Při Úřadu vlády proto nyní vznikla zastřešující definice domácího násilí v občanském zákoníku, která by měla platit od poloviny příštího roku. Novinářům ho představila vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.
„Zkušenosti organizací pomáhajících obětem dlouhodobě ukazují, že náš systém ochrany před domácím násilím není dokonalý,“ uvedla.
Většina případů se v Česku podle ní nenahlašuje. „Zveřejněná čísla jsou jen špičkou pomyslného ledovce. Nahlášen je jen každý pátý případ závažného domácího násilí,“ podotkla.
Vládní návrh zákona o domácím násilí
Domácí násilí a definice osob, vůči nimž je možné se ho dopustit, dle nové definice v občanském zákoníku:
(1) Domácím násilím se rozumí jednání vůči oběti,
a) kterým bylo nebo může být neoprávněně zasaženo do její duševní nebo tělesné integrity, svobody, důstojnosti, zejména v pohlavní oblasti, vážnosti, cti nebo soukromí,
Různé vnímání domácího násilí
Podle Branislavy Marvánové Vargové z centra pro ženy ROSA zástupci organizace v praxi vidí, že nejednoznačná definice domácího násilí je jedním z problémů komplikujících péči o oběti. „Policie a další orgány či profese zapojené do řízení chápou domácí násilí velmi odlišně. K rozdílům dochází i v rámci jednotlivých institucí, což ztěžuje účinnou pomoc obětem,“ přiblížila.
Za zásadní má, aby systém poskytoval ochranu všem obětem od začátku a dařilo se předcházet eskalaci násilí a vážným dopadům. „Každý rok vidíme statistiky, počet vražd motivovaných osobními vztahy bohužel roste,“ upozornila Marvánová Vargová.
Dochází podle ní k situacím, kdy třeba policie či soud vnímají oběť od začátku jako chráněnou osobu a řízení vedou bez kontaktu s násilníkem, ale další orgán oběť nutí třeba do povinné mediace či účasti na řízení v přítomnosti násilníka.
Vysvětlila i to, že v praxi u některých orgánů panuje také nejistota, co ještě není a co už je domácí násilí. Počty případů podle ní proto nejdou posuzovat třeba podle počtu agresorů vykázaných ze společné domácnosti.
„Počet vykázaných není počet případů, těch je mnohem víc. V Česku je ročně vykázaných zhruba tisíc, v Rakousku, kterým se inspirujeme, je to ale jen ve Vídni zhruba pět tisíc případů za rok. V praxi je zde určitá nejistota, kdy už můžu označit případ, že tam dochází k domácímu násilí,“ popsala.
Změní se i další zákony
Zákon kromě jednotné definice domácího násilí obsahuje i novely dalších tisků – občanského zákoníku, občanského soudního řádu, zákona o pobytu cizinců na území ČR, zákona o sociálně-právní ochraně dětí, zákona o Policii ČR, zákona o obětech trestných činů, zákona o zvláštních řízeních soudních a také novely přestupkových zákonů.
V zákoně o policii třeba zavádí povinnost policie zabavit vykazované osobě střelnou zbraň a zároveň prodloužení délky vykázání ze společné domácnosti z deseti na 14 dnů.
Novela přestupkových zákonů pak posiluje práva obětí, které budou mít právo na doprovod důvěrníkem a právo na zabránění kontaktu s pachatelem násilí. Přestupkové komise budou muset k obětem po vzoru trestního řízení přistupovat se zvláštní citlivostí a s cílem zabránit druhotné viktimizaci, aby nedocházelo k případům, které ze své praxe zmiňovala Marvánová Vargová.
Případy domácího násilí
„Uvařila jsem oběd. Manželovi se zdály knedlíky studené. Rozmlátil mi hlavu o umyvadlo a znásilnil mě. Katka, 35 let, manželka.“ I takhle drsné příběhy z českých domácností představuje letos vzniklá iniciativa Pod svícnem, která bojuje za práva obětí domácího násilí. Snadnější postihování takových případů by měla přinést novela, na které vláda už delší dobu pracuje.
Vláda by měla návrh zákona o domácím násilí podle plánu legislativních prací projednat do konce letošního června. Hned poté zamíří do meziresortního připomínkového řízení. Navrhovatelé počítají s nabytím účinnosti od července příštího roku.
„Čeká nás ještě poměrně velký kus legislativní práce, budeme o něm muset přesvědčit jak naše koaliční partnery, tak opozici,“ nastínila poslankyně a členka podvýboru pro problematiku domácího a sexuálního násilí Eva Decroix (ODS), která působí rovněž jako právnička a mediátorka.
„Kromě legislativních změn vládě předkládáme také nový akční plán prevence genderově podmíněného násilí. Ten by měl přinést další opatření zaměřená na prevenci domácího násilí a dostupnost služeb pro oběti,“ zmínila zmocněnkyně s tím, že dostupnější by se měla stát také pomoc dětem, které vyrůstají v rodinách s výskytem domácího násilí.
Akční plán by podle Šimáčkové Laurenčíkové mohl pomoci i s rozšiřováním povědomí široké veřejnosti o domácím násilí a také s destigmatizací jeho obětí. „Podle jednoho z průzkumů, se kterými pracujeme, se 26 procent osob (z toho 37 procent mužů a 15 procent žen) domnívá, že za domácí násilí si může oběť sama,“ dodala zmocněnkyně.
Co je domácí násilí
Domácí násilí zahrnuje všechny v praxi se objevující formy:
- fyzické (svoboda, tělesná integrita)
- psychické (duševní integrita a důstojnost)
- sexuální (svoboda, tělesná a duševní integrita, důstojnost v pohlavní oblasti)
- ekonomické (svoboda a důstojnost)
- kontrolující jednání (svoboda, důstojnost a soukromí)
Zdroj: Pro bezpečný domov
