Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
„Podíváme se všichni znovu na ty dokumenty, jestli náhodou nám něco neuteklo a upravíme to. Nejsme bezmocní.“ Tak reagoval po předposledním zasedání vlády premiér Petr Fiala (ODS) na to, že Česko by mělo schválit koncepci své zelené politiky a také do své legislativy zapracovat normu týkající se nového způsobu obchodování s emisemi známou pod zkratkou ETS2.
Zjednodušeně řečeno znamená, že systém emisních povolenek se rozšíří i na pohonné hmoty, což by litr nafty za několik let mohlo zdražit postupně až o 15 korun.
„Snaží se uchlácholit národ“
Byť ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na té samé tiskové konferenci řekl, že Česko už nachází v EU spojence, s jejichž pomocí se ETS2 budou snažit postupně zrušit nebo odsunout, jak to chce udělat, však neřekl.
Seznam Zprávy oslovily s dotazem na totéž několik ministrů, odpovědi však nepřišly. Odborníci upozorňují na to, že to nebude totiž tak jednoduché, neřkuli nemožné.
„Je to platná legislativa a musí ji implementovat všechny členské státy,“ říká šéf Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.
Předsedkyně Podvýboru pro environmentální legislativu EU, opoziční poslankyně a dřívější náměstkyně ministra životního prostředí Berenika Peštová (ANO) zároveň upozorňuje na to, že vláda se dnes vystavuje tomu, že s ní Evropská komise zahájí řízení, když legislativu neimplementuje.
K tomu mělo dojít už 1. července, změny by však nabíhaly postupně.
Co je „český Green Deal“?
Více o „českém Green Dealu“, jeho dopadech a politických reakcích si přečtěte ve starších textech Seznam Zpráv:
„Hrozí pokuta za nesplnění transpoziční lhůty, ale to oni moc dobře vědí. Pokuta je jednorázová ve výši jednoho milionu eur a za každý zpožděný den nepřijetí předmětného zákona do české legislativy následuje další sankce ve výši 15 až 25 tisíc eur za den,“ vypočítává Peštová, podle níž se vládní politici snahami o vyjednání změkčení jen „snaží uchlácholit národ“.
Vládu překvapila věc známá mnoho let
Podle Prouzy debata o tom, že firmy i lidé mají nést skutečné náklady svého chování, běží už roky. „Je zvláštní, jak moc byla vláda překvapená tím, co už je na stole několik let,“ říká.
Možných problémů s nárůstem cen pohonných hmot si je vědoma i Evropská komise, která na svém webu uvádí, že pro zajištění hladké implementace může být start ETS2 oddálen až do roku 2028.
Šanci na velký zvrat nevidí ani koaliční poslankyně a šéfka sněmovního výboru pro životní prostředí Jana Krutáková (STAN). „Jednostranné změny těchto závazků si neumím představit, nemyslím si, že se Česká republika zavázala k něčemu, co je nad rámec celoevropských návrhů,“ řekla bez dalšího komentáře. Více se vyjadřovat nechtěla, dokud si nenastuduje ve výboru detaily.
Místopředsedkyně výboru, pirátská poslankyně Klára Kocmanová si myslí, že ať už bude debata na evropské úrovni nyní probíhat jakkoliv, Česko by se mělo zaměřit zejména na to, jak dopady zavedení dalšího trhu s povolenkami co nejvíce zmírnit.
Výzva pro nového ministra?
Pokud se současný ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela odebere do Evropské komise, agendu po něm převezme nástupce, kterým nejspíš bude poslanec a místopředseda hnutí STAN Lukáš Vlček. Na výzvy, které ho čekají, se podíval politický reportér Václav Dolejší.
Jako řešení vidí zejména sociálně klimatický fond na podporu zranitelným domácnostem a malým podnikům. „Aby se snížil dopad zvýšených nákladů na energie,“ vysvětluje.
Česko by se podle ní nemělo do budoucna vyhýbat ani třem strategiím, jejichž schválení před prázdninami vláda také odsunula. Především s argumentem, že do nich musí zapracovat aktuálně dohodnutý tendr na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany.
„Čirý populismus“
„Bez ohledu na to, jestli strategie schválíme, nebo ne, to budeme dříve či později řešit v Poslanecké sněmovně. Pokud bychom se jako politici nechali zahnat do kouta a strategie bychom neschválili s odůvodněním, že nechceme lidem zdražovat energie – je to čirý populismus,“ míní Kocmanová.
Trojice strategií je Státní energetická koncepce, Politika ochrany klimatu a Vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu, který by měl obsahovat konkrétní kroky do roku 2030 na energetické změny v souladu se závazky vůči evropskému Green Dealu.
Podle Tomáše Prouzy bez ohledu na to, co slibovali polici před evropskými volbami, nikdo Green Deal rušit nebude. „Ale můžeme řešit to, jak nastavit cíle pro různé sektory, jestli nejde emise jinde snížit rychleji, jak to finančně podpořit a hlavně jak se zbavit nesmyslné byrokracie, která kolem Green Dealu a vykazování emisí vznikla,“ navrhuje ekonom, který do roku 2017 působil jako státní tajemník pro evropské záležitosti při Úřadu vlády.
