Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
V posledních osmi letech kryl záda předsedovi ODS Petru Fialovi na nelehké cestě strany zpět na politické výsluní. Teď, když občanští demokraté přebírají klíče od Strakovy akademie, se předseda Senátu Miloš Vystrčil chystá opustit stranickou první linii.
Na plánovaném lednovém kongresu občanských demokratů nebude obhajovat svou funkci místopředsedy, a to i přesto, že mu doma na Vysočině nominaci na tento post nabízeli.
Vystrčil na podzim příštího roku po uplynutí šestiletého mandátu obhajuje své senátní křeslo, čeká ho tedy práce na znovuzvolení do horní komory parlamentu. Zároveň v rozhovoru pro Seznam Zprávy připustil, že úkrok z vedení ODS může souviset i s plánem jeho možné kandidatury na prezidenta.
Volby proběhnou v řádném termínu v lednu 2023. Svůj zájem se jich zúčastnit už připustil končící premiér Andrej Babiš. Ten by nepochybně kampaň z významné části stavěl na kritice úřadující vlády, k níž je jeho ANO v opozici, a tedy i ODS.
Občanští demokraté budou mít kongres – pokud to covidová situace dovolí – v lednu příštího roku. Dá se čekat, že současné vedení se tam bude hodně chválit – sázka na předvolební koalici s TOP 09 a KDU-ČSL pod hlavičkou Spolu vyšla s trochou štěstí dokonale. Důvody výrazně „přepřahat“ tak budou jen minimální.
Přesto je Vystrčil pevně rozhodnutý ve vedení strany skončit. „Důvody jsou tři, chci se plně věnovat funkci předsedy Senátu, zároveň chci ale posilnit svá blízká pouta s rodinou i se svým regionem a také chci po osmi letech v čele ODS dát příležitost se ukázat a zviditelnit dalším,“ řekl Seznam Zprávám.
Možné souvislosti
Své rozhodnutí straníkům oznámil na regionálním sněmu na Vysočině v půlce listopadu, další kolegy z ODS chce oslovit dopisem, v němž svůj krok vysvětluje.
O Miloši Vystrčilovi se v posledních měsících začalo mluvit jako o možném prezidentském kandidátovi. Nyní pro Seznam Zprávy nepopřel, že by jeho ústup z místopředsednické funkce mohl souviset i s úvahami o prezidentské kandidatuře.
„Jsem rád, že pan prezident Zeman funguje a nemusím to nyní řešit. Nechávám to volně plynout. Když řeknu, že to v mém rozhodnutí nehrálo žádnou roli, bude to znít, že neuvažuji ve všech možných souvislostech,“ uvedl Vystrčil.
„Žádný tlak, abych funkci místopředsedy neobhajoval, opravdu nebyl, musím říct, že spíše naopak, cítím, že je to tak správné,“ dodává Vystrčil.
Bývalý gymnaziální učitel matematiky z Telče se v posledních letech stal jednou z nejvýraznějších tváří ODS. V roce 2020 se po smrti Jaroslava Kubery (ODS) ocitl v čele horní komory. Kubera před svou smrtí čelil drsnému tlaku Číňanů i Pražského hradu kvůli své plánované cestě na Tchaj-wan, který si nárokuje právě komunistická velmoc.
Vystrčil po svém nástupu do funkce tuto diplomaticky náročnou návštěvu uspořádal. V Tchaj-peji – parafrází slavného bonmotu amerického prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho – prohlásil: „Jsem Tchajwanec.“
Manželka je proti
Do letošních podzimních voleb byl Senát baštou opozice. To se teď ale změní. „Moje práce vyvrcholila vítězstvím ve volbách, vždy jsem Petra Fialu podporoval a prosazoval náš volební projekt,“ říká Vystrčil.
ODS po letech půstu bude znovu v mimořádně silné pozici – bude mít premiéra, bude nejsilnější vládní stranou v Poslanecké sněmovně a zůstává nejtěžší váhou v horní komoře. To ale také znamená, že bude pod palbou opozice, navíc v těžkých a nevypočitatelných časech covidové pandemie.
Debaty o Vystrčilově možné kandidatuře zjevně už běží – minimálně u Vystrčilů doma. „Manželka si to nepřeje a její názor je pro mě velmi důležitý,“ dodal šéf Senátu.
S trochou nadsázky to zní jako oblíbená taktika, jak zahrát otázku na prezidentskou kandidaturu do autu. Odmítavým postojem manželky Moniky se dlouho zaštiťoval i Andrej Babiš – až nakonec svou kandidaturu připustil. Pokud do souboje půjde, dá se od něj čekat tvrdá kampaň a vedoucí stranická funkce jeho protivníků by mohla být snadným cílem.
Volba čtvrté hlavy státu proběhne v řádném termínu v lednu 2023. Vládní pětikoalice se v koaliční smlouvě nezavázala, že bude mít společného kandidáta. O účast ve volbě už v minulosti projevili zájem senátoři Pavel Fischer a Marek Hilšer.
