Článek
Obstrukce ze strany opozičních hnutí jsou problém, na který současná vládní koalice naráží ve Sněmovně od jejího složení na podzim roku 2021. Když se opozici nelíbí některé body programu, dokáže využít všech možností jednacího řádu k tomu, aby jejich projednání oddálila, nebo úplně odsunula.
„Slabiny jednacího řádu nebyly nikdy zneužívané tak jako teď,“ říká předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
Vedení Sněmovny proto vytvořilo pracovní skupinu, která připravuje změny jednacího řádu tak, aby se poslanci mohli věnovat tomu, kvůli čemu se na plénu scházejí – diskuzi o zákonech a jejich schvalování. O zablokované Sněmovně a možných změnách jednacího řádu hovoří v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Před rokem touto dobou jsme se v rozhovoru bavily o tom, jak omezit obstrukce, které Poslaneckou sněmovnu už tehdy paralyzovaly. Za těch 12 měsíců se to ale příliš nezměnilo, Sněmovnou prochází jen minimum zákonů. Vidíte nějaké řešení?
Je to stále stejné a bohužel neutěšené. Už nějaký čas funguje pracovní skupina pro změnu jednacího řádu. V rámci koalice jsme v ní už dospěli ke shodě a teď se snažíme nalézt shodu i s opozičními kluby. Což se zatím příliš nedaří.
Takže to bude zase běh na dlouhou trať?
Budeme se snažit prosadit změny jednacího řádu, které by platily už v tomto volebním období a napravily by slepá místa našeho jednacího řádu.
Co jsou ta slepá místa?
Jedná se zejména o délku vystupování s přednostním právem, ale také o délku vystupování při návrzích na změnu programu. Ta je neomezená v případě začátku schůze. My bychom byli rádi, aby se i tam dal nějaký časový limit. Aby nebylo možné bez omezení strávit mnoho hodin jenom předkládáním změn pořadu schůze.
Kde to tedy vázne?
Opozice dostala jasně k dispozici veškeré návrhy, proběhlo i jednání, kde byl stanoven termín na to, do kdy se vyjádří. Na projednání v klubech měli 14 dní. Skupinu vede místopředseda Jan Bartošek, který už zpětnou vazbu urgoval. Byť termín už dávno vypršel, vyjádření jsme dostali jen od SPD, a to nesouhlasné.
Co umožňuje současný jednací řád Poslanecké sněmovny
Zásady jednání Poslanecké sněmovny jsou upravené zákonem o jednacím řádu Poslanecké sněmovny (90/1995 Sb.)
- Na začátku každé schůze (většinou úterý odpoledne) poslanci schvalují pořad nadcházející schůze. Každý poslanec může navrhnout změnu nebo doplnění pořadu schůze. Čas na odůvodnění zařazení nového bodu není v tuto chvíli časově omezen, což opozice často využívá k umělému prodlužování schůze. Docházelo tak k situacím, kdy poslanci přednášeli dlouhé referáty o cenách květáku, dojivosti dobytka a podobně.
- Poslanci upravují už na začátku schválený pořad schůze i v dalších jednacích dnech. V takovém případě už je čas na přednesení návrhu omezen na pět minut u poslanců, kteří nemají přednostní právo.
- Čas na vystoupení ve všeobecné a podrobné rozpravě není omezen. Poslanci si však mohou odhlasovat omezení řečnické doby a také to, že každý poslanec může k téže věci vystoupit maximálně dvakrát. To neplatí pro poslance pověřeného přednesením stanoviska klubu.
- Neomezeně mohou hovořit poslanci s takzvaným přednostním právem: předseda a místopředsedové Poslanecké sněmovny, předsedové poslaneckého klubu, poslanci, kteří jsou předsedou strany nebo členem vlády. (Kdykoliv o to požádá, dostane slovo i prezident republiky.)
Vnímáte, jak situaci ve Sněmovně vnímají lidé zvenčí? Vy politici a my novináři tady přeci jen žijeme v určité bublině.
Lidé to častokrát moc nejsou schopni pochopit. A teď myslím i to, jak je možné, že to opozice může takhle účinně blokovat. Děje se to proto, že slabiny jednacího řádu nikdy nebyly zneužívány v takové míře jako teď. Takhle významně to hrotit se daří až stávající opozici. V tomhle vidím posun politické kultury, bohužel k horšímu. A proto se ty slabiny budeme snažit odstranit pomocí změny jednacího řádu.
Počítáte i s tím, že možnost obstrukčního jednání si můžete do budoucna omezit i sami sobě, pokud skončíte po dalších volbách v opozici vy?
Určitě s tím počítáme. V mezinárodním porovnání máme jeden z nejbenevolentnějších jednacích řádů. V mnoha parlamentech je naprosto běžné, že jsou časové limity na vystoupení. Jsou různé používané modely. Někde se to rozpočítává podle velikosti poslaneckého klubu, jinde je to pro všechny stejné. Někde se vůbec nediskutuje o změnách pořadu schůze. Takže i ta naše úprava bude pořád velmi benevolentní ve srovnání s ostatními politickými zeměmi.
Chcete se inspirovat v některé konkrétní zemi?
Nebereme to jako inspiraci z jedné jediné země, spíš upravujeme v intencích, co je u nás v jednacím řádu zvykem. Že třeba vyjma prvního dne schůze může poslanec vystoupit k programu jen s pětiminutovým příspěvkem. Ale není omezeno, kolik takových příspěvků může mít. To bychom právě chtěli zpřesnit. Aby si někdo nemyslel, že podá deset přihlášek, a mluví tím pádem 50 minut k pořadu schůze. Kdyby takto postupoval každý poslanec, tak se vůbec nikam nedostaneme. Je proto potřeba tyto časové limity nastavit.
V našem návrhu se neztrácí ani systém přednostních práv. Není ovšem možné je zneužívat v té míře jako nyní, kdy jeden poslanec s přednostním právem mluví i pět šest hodin v kuse.
S jakými konkrétními návrhy koaliční poslanci přicházejí?
Návrh, který předseda pracovní skupiny pro změnu jednacího řádu Jan Bartošek (KDU-ČSL) poslal opozičním klubům:
1 - Rozšířit možnost projednávání ve třetím čtení. Nyní je třetí čtení možné jen ve středu a v pátek mezi 9. a 14. hodinou. Změna ho navrhuje rozšířit na celý den.
2 - Změny v interpelacích. Ty jsou nyní možné jen ve čtvrtek, písemné mezi 9. a 11. hodinou, ústní pak mezi 14. a 18. hodinou. Podle navrhované změny by byly interpelace možné od středy do pátku, každý den mezi 8. a 9. hodinou. Každý den by se jich účastnili tři předem dohodnutí ministři, každý po 20 minutách. Zkrátil by se čas na interpelaci i odpověď. „Na interpelace by se mohly připravit obě strany, aby třeba ministři nebyli na pracovní cestě. Nebyl by prázdný sál a interpelace by se nenačítaly jen na mikrofon,“ vysvětluje Bartošek.
3 - Načítání změn programu schůze. První den schůze je možné přednášet nový bod programu neomezeně. Podle navrhované změny by se čas zkrátil na tři minuty nebo pět. V další dny schůze je zařazení bodu už nyní omezené na pět minut, podle nového návrhu by v další dny mohl změny přednášet souhrnně jen předseda klubu, a to po třech minutách na každý návrh.
4 - Omezení přednostních práv. Poslanci s přednostním právem nyní mohou v Poslanecké sněmovně hovořit neomezeně. Podle nového návrhu by se jejich řečnění mohlo omezit na 30 minut. Poslanec by ale mohl dopředu ohlásit využití více přednostních práv po sobě. Pokud by docházelo k nadužívání, mohla by být doba operativně zkrácena na dvakrát 30 minut. „Toto je asi nejproblematičtější změna, protože přednostní práva jsou takové zlaté tele, na které se nesahá,“ přiznává Bartošek.
Pokud opozice nebude chtít spolupracovat, je šance vaše návrhy změn jednacího řádu do konce volebního období dotáhnout?
Je, a to skrze mimořádné schůze. Jde o praktický nástroj, který jsme začali využívat víc, když už se evidentně nedalo s opozicí dohodnout. Bohužel to pro nás opět znamená třeba i dlouhá noční jednání. Na ta jsme ale připraveni. Když na druhé straně není vůle se dohodnout, tak my budeme muset přistoupit k tomu, že návrhy zákonů projednáme i přes opoziční obstrukční snahy.
Což také není jednoduchá věc. Loni, když jste se pokusili na sílu prosadit korespondenční volbu a další pro ně problematické body, vás lidově řečeno utahali a vy jste to nakonec vzdali.
Musíme brát v potaz, že samozřejmě i pro úředníky a aparát Poslanecké sněmovny jsou noční jednání naprosto neúnosná. Proto vždy dáváme přednost jednoznančně dohodě. Někdy se ta dohoda nakonec podaří, ale ne u všech věcí to tak dopadne.
V případě korespondenční volby ANO i SPD, a teď si to potvrdily v prezidentských volbách, vědí, že v zahraničí je naši spoluobčané moc nevolí. Chtějí tím pádem nepřipustit větší účast ze zahraničí, přestože tito spoluobčané tam častokrát pobývají jen dočasně, chtějí se vrátit do ČR a záleží jim na tom, kam se bude země ubírat. My tuto vládní prioritu rozhodně nevzdáme a platí, že ji prosadíme, i přes to, že bychom tady měli nocovat několik dní v kuse.
Markéta Pekarová Adamová je teprve druhou ženou v čele Poslanecké sněmovny.
Když jste byli v uplynulých dvou volebních obdobích v opozici, obstrukce jste rovněž využívali.
Já jsem nikdy nekritizovala obstrukce, považuji je za legitimní nástroj opozice. Na druhou stranu, když to srovnám s tím, jak jsme je využívali my, tak jsme si vždy vybrali jednu dvě priority, které byly klíčové pro nás a naše voliče. Například jsme právě obstrukcemi nedopustili volbu radních ČT. Nebo jsme obstruovali zavádění EET. To byla v předminulém volebním období jedna z našich priorit. To se týkalo našich voličů, které zastupujeme.
Ale v případě hnutí ANO nebo SPD je to zájem jenom těch straníků nebo majitele, pana Babiše. A obstruovaných je mnohem víc než jedna dvě věci. V tom vidím ten významný rozdíl. Zároveň je tu minimální snaha vnímat společný zájem. My na tyto věci máme mít různé názory, proto jsme také v různých stranách. Ale na druhou stranu i přesto máme mít společný zájem, aby se tato země rozvíjela, posouvala a abychom řešili problémy jejích obyvatel. Když tady však budeme trávit čtyři hodiny denně předkládáním bodů jednání předem odkázaných k neúspěchu, tak tím občanům příliš neprospějeme.
Je s opozicí řeč alespoň mimo televizní kamery? Je šéfka klubu ANO Alena Schillerová na grémiu jiná než Alena Schillerová na plénu či před televizními kamerami?
Musím říct, že paní předsedkyně vždycky aspoň férově oznámí na grémiu, že budou načítat nové body. Ale dost často se tváří, že to prakticky nemá pod kontrolou, svůj klub neřídí a neví, kolik lidí se přihlásí. Což samozřejmě úplně pravdou není. Ale na druhou stranu, když se potom dostaneme k samotnému jednání, tak se někdy dohodnout dá, někdy hůře, záleží i o co konkrétního jde.
Nedostalo se to i z vaší strany do fáze, že jste také zakopáni na svých pozicích, ze kterých odmítáte ustoupit? Nepomohlo by, kdyby každá strana udělala jeden krok dozadu?
My ale tyto kroky děláme. Zařazujeme opozici body na pořad schůze. Například občanský soudní řád, který předložilo ANO, jsme připraveni podpořit i ve finálním třetím čtení. Takže neplatí, že bychom opozici neumožňovali projednávat jejich návrhy zákonů. I to je ale pro ně evidentně málo.
My jsme připraveni se s nimi dohadovat nad každým zákonem, který předložili. Když se ale nedostaneme ani k těm našim, dokonce ani k samotné debatě a dlouhé hodiny týdně trávíme pouze nad samotným pořadem schůze, je to bezvýsledné.
Návrhy ústavního právníka Jana Wintra
Na neefektivitu české Poslanecké sněmovny už dlouhé roky upozorňuje ústavní právník a bývalý tajemník parlamentní Stálé komise pro Ústavu Jan Wintr. Je autorem knih Parlamentní kultura a Proměny parlamentní kultury. V loňském rozhovoru pro Seznam Zprávy nastínil, jak a kde konkrétně by se Česká republika mohla inspirovat ve změně jednacího řádu své Poslanecké sněmovny:
- Parlamentní většina by měla mít možnost určit, že se o nějakém bodu bude jednat určitou dobu. S tím, že bude stanoveno nějaké minimum, pod které nesmí doba jednání klesnout. Čas jednání se rozdělí mezi kluby podle velikosti, případně se to dá zkombinovat s možností odhlasovat konec rozpravy.
- Nástroje známé z německého nebo rakouského parlamentu. Každá strana tam má právo třeba pětkrát až desetkrát ročně určit téma pro rozpravu. Jmenuje se to třeba Aktuální hodina. Každý klub může nastolit téma, o kterém se hodinu diskutuje.
- Posílení pravomocí předsedy Poslanecké sněmovny, který by určil pořad schůze na základě konsenzu z grémia, aby se předešlo nekonečným debatám o pořadu schůze. „Podle mechanismů, které jsou zavedené v britském nebo rakouském parlamentu, určí pořad předseda. Sněmovna pak může maximálně činit nějaké změny většinovým rozhodnutím,“ vysvětlil.
Letos na podzim se vaše působení v čele Poslanecké sněmovny dostane do poločasu. Podařilo se vám zatím vše, co jste ve funkci chtěla udělat, nebo máte na toto období ještě nějaké resty?
Snažím se pozice využívat, abych Poslaneckou sněmovnu více otevírala, propojovala různé oblasti a lidi. Aby to častokrát dostávalo větší přesah, než je jen ten zákonodárný.
Daří se nám otevírat Poslaneckou sněmovnu více lidem, pořádáme kulturní akce, které se tady nikdy předtím neděly. Teď jednáme o tom, že bychom se zapojili do každoroční akce Zažít město jinak, abychom Sněmovní ulici více přiblížili a otevřeli veřejnosti. Daří se nám také propagovat i různé aktivity v oblasti péče o zdraví a prevenci. Minulý týden jsme měli jeden den věnovaný prevenci onkologických onemocnění.
V minulém roce jsem také poskytla vilu, kterou mám mít jako předsedkyně Poslanecké sněmovny k dispozici, pro lidskoprávní organizaci Memorial. Jde o kolegy, kteří museli prchnout z Ruska, kde byli pod obrovskou mírou represí. To funguje velmi dobře a chceme v tom pokračovat. Tím, že bude tato vila i nadále sloužit svým účelům, se naplňuje i apel na havlovskou diplomacii tak, jak jsme se zavázali už před volbami.
