Článek
Kdyby Rusko uzavřelo kohoutky i pro Česko, vláda je schopna pro firmy i domácnosti krátkodobě dostatek plynu zajistit. Dlouhodobě však bude potřeba se spoléhat na alternativní dodavatele i evropskou solidaritu. Novinářům to v Poslanecké sněmovně dnes řekl premiér Petr Fiala (ODS).
Jak vnímáte uzavření plynových kohoutků Polsku a Bulharsku ze strany Ruska?
Je to nepřijatelné jednání, porušování smluv a trestání zemí. Je to něco, co jen ukazuje, že Rusko je naprosto nespolehlivý dodavatel energií. Proto je zcela správná cesta, kterou půjdou Česká republika i EU. Tedy zbavení se závislosti na ruských fosilních surovinách.
Urychlí ruský krok tyto snahy?
My ty kroky samozřejmě děláme, bohužel přišli jsme jako nová vláda ve chvíli, kdy energetická bezpečnost ČR nebyla předchozí vládou zajišťována, dokonce měli zájem pustit Rosatom do tendru na Dukovany. Do několika týdnů připravíme plán, jakým způsobem má ČR postupovat.
Hrozí polský scénář i České republice?
V tuto chvíli nemáme informace, že by něco takového hrozilo, a dokonce nejsou ani žádné signály. Musíme s tím ale počítat. Kroky, abychom zajistili dostatek plynu, děláme, nebudu mluvit o podrobnostech, protože to v tuto chvíli ani není možné. Problém je ten, že Česká republika patří k zemím závislým na ruském plynu v podstatě nejvíc, máme i přes 90 procent plynu právě z Ruska, pro nás to není úplně jednoduché.
Jaké by byly vaše kroky, kdyby se toto stalo i Česku?
Přestože to není jednoduché, jsme připraveni. Po určitou dobu bychom to zvládali, pak by bylo samozřejmě nutné, aby nám pomohla EU a další státy a řešili jsme to společně. Kdyby Rusko přestalo dodávat do ČR, pravděpodobně by přestalo dodávat i do jiných zemí. Kdyby nyní zavřeli kohoutky, jsme schopni kombinací zásob a jiných dodavatelů si s tím hned poradit. Dlouhodobě ale musíme hledat jiná řešení – zkapalněný plyn, terminály, alternativní zdroje plynu. Kdyby Babišova vláda jednala odpovědněji, byl by to menší problém.
Jak vypadá společný evropský postup?
Domluvili jsme se na posledním jednání Evropské rady, že do roku 2027 se Evropa zbaví závislosti na ruských fosilních zdrojích. To znamená pro celou Evropu dělat kroky, které povedou ke zbavení se závislosti. Cest je několik. Jsou to jiní dodavatelé plynu do EU, posilování terminálů a zařízení, která umožní dodávání zkapalněného plynu. Což je velmi reálná cesta. USA slíbily navýšení dodávek zkapalněného plynu do Evropy na tento i příští rok. To jsou věci, na kterých je potřeba pracovat.
Na společném postupu EU je výhodné, že když plyn zajišťujeme společně, dosáhneme nižších cen a lepších garancí dodávek, než kdybychom to dělali samostatně.
Co může udělat sama Česká republika?
Co je pro ČR velkým úkolem, je to, jak sem ten plyn dostat, jak mít dostatečnou kapacitu v terminálech a také plynovody. To bylo v minulosti zanedbáno, projekt Stork se v minulosti nevyužil a my to musíme co nejrychleji napravit.
Jsme země, která nemá přístavy, nemáme přímo terminály na zkapalněný plyn a jsme na konci toho plynovodu, byť jsme uprostřed Evropy. Je to trochu paradox, ale země, které jsou v tomto geografickém prostoru, jsou z hlediska plynu vlastně na konci dodávek. Proto musíme tady pracovat na tom, aby byla potvrzena solidarita evropských zemí v případě snížení dodávek – že by byl plyn dodáván i k nám. Na tom pracujeme a prosadili jsme to do závěru Evropské rady.
Bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček vaši vládu kritizuje, že v březnu nezačala dělat dostatečné zásoby plynu…
Pan Havlíček by měl především zpytovat svědomí a zodpovídat se českým občanům za to, co jeho vláda neudělala. Byl to on, kdo chtěl dostat Rosatom do Dukovan. Proč oni nejednali s někým, nenakupovali plyn? Očekával bych od členů bývalé vlády Andreje Babiše, aby nás v tom podporovali a zdvořile mlčeli, když způsobili tuto situaci.
