Článek
„Mandátový a imunitní výbor doporučil vydat pana poslance Andreje Babiše orgánům činným v trestním řízení, které budou zřejmě pokračovat v jeho trestním stíhání,“ řekla předsedkyně výboru Helena Válková (ANO).
Výbor v úterý ke kauze vyslechl státního zástupce Jaroslava Šarocha. „Nedozvěděli jsme se nic nového,“ řekla k tomu Válková.
Šaroch na jednání strávil zhruba půl hodiny. Poslancům, kteří se během prosince mohli seznámit se spisem, zodpověděl vše, na co se ho zeptali.
Válková však nepožádala o to, aby byl žalobce zbaven mlčenlivosti. Šaroch se tak nemohl vyjadřovat ke konkrétním důkazům, které se ve spisu objevují. Poslanci se ptali na obecné právní věci – třeba na zdůvodnění toho, za co byl Babiš obviněn –, takže zbavení mlčenlivosti nebylo v této souvislosti nutné.
„Většina výboru hlasovala pro to, aby doporučila Poslanecké sněmovně, aby vydala Andreje Babiše k trestnímu stíhání stejně, jako se to stalo v minulém a předminulém volebním období. Já osobně jsem hlasoval pro ten návrh,“ uvedl člen výboru Marek Benda (ODS).
Pozvánku na jednání obdržel rovněž Babiš, na jednání ale nedorazil. Vinu dlouhodobě odmítá, stíhání je podle něj politické a na objednávku. Sněmovní plénum by mohlo rozhodnout příští týden.
Krátce po začátku jednání mandátového a imunitního výboru se u Poslanecké sněmovny sešla skupina demonstrantů s vlajkami České republiky a transparenty vyzývajícími k vydání Andreje Babiše. Několikrát skandovali poslancům pod okny, aby vydali Andreje Babiše.
Vydejte Babiše, křičí před Sněmovnou demonstranti. @SeznamZpravy pic.twitter.com/YAGRSRXVpu
— Jaroslav Gavenda (@GavendaJaroslav) January 18, 2022
Případ Čapí hnízdo pokračuje třetí volební období. Sněmovna Babiše ke stíhání v minulosti vydala už dvakrát. Kromě předsedy hnutí ANO je v kauze obviněna i bývalá manažerka Agrofertu Jana Nagyová (dříve Mayerová).
V kauze Čapí hnízdo detektivové už několik let prověřují podezření, že přidělení dotace ve výši téměř 50 milionů korun na stavbu rekreačního a kongresového komplexu u Olbramovic na Benešovsku nebylo oprávněné.
Farma Čapí hnízdo ji inkasovala, ale podle policie na ni neměla nárok. Nešlo o malý a střední podnik, jimž byla dotace určena. Podle verze vyšetřovatelů byla Farma Čapí hnízdo účelově vyvedena z holdingu Agrofert, aby na podporu dosáhla.
Jak se v roce 2021 odkládalo rozhodnutí v kauze Čapí hnízdo?
Státní zástupce Jaroslav Šaroch na konci srpna oznámil, že policii vrátil spis k dalšímu došetření. Důvodem bylo vyslechnutí dvou svědků: syna premiéra Andreje Babiše mladšího a bývalého manažera společnosti Farma Čapí hnízdo. Vrchní státní zastupitelství v Praze později žalobce Šarocha zkritizovalo, že tento krok měl udělat o několik týdnů dříve.
Ve druhé polovině září vrátila policie spis státnímu zástupci. Následně městský státní zástupce Martin Erazím zkrátil Šarochovi lhůtu pro rozhodnutí na jeden měsíc.
Státní zástupce Šaroch přesto do říjnových voleb nerozhodl. A když se Andrej Babiš stal znovu poslancem, musel žalobce Šaroch opět požádat o vydání k trestnímu stíhání. Udělal to 10. listopadu.
Žalobce Šaroch si zároveň nechal v říjnu vypracovat nový důkaz. Soudní znalec zjišťuje, zda byl podpis Andreje Babiše mladšího na smlouvě ke koupi akcií společnosti Farma Čapí hnízdo zfalšován. Doba, do kdy měl znalec posudek odevzdat, se však již dvakrát odsunula.
Řeší se i vydání Svobody
Poslanci také posuzovali žádost o vydání někdejšího pražského primátora Bohuslava Svobody (ODS) v kauze opencard.
„Doporučili jsme Poslanecké sněmovně, aby ho vydala k trestnímu stíhání, respektive k pokračování soudního řízení. Bylo to jednomyslné,“ uvedl po jednání Benda.
Sám Svoboda o vydání žádal. „Doufám, že se tak stane. Minule jsem velmi pozitivně vnímal, že mě Sněmovna nevydala, ne proto, že bych nechtěl být vydán, ale protože se ukázalo, že celá Sněmovna je toho názoru, že ta obžaloba je prostě mimo zákon. Ale teď si myslím, že už ta situace pokročila tak daleko, že je načase, aby se po 7 letech ta věc dořešila,“ uvedl k jednání sám Svoboda.
V případu opencard soud už dříve osvobodil další obžalované. Nynějšího předsedy sněmovního zdravotnického výboru Svobody se tehdejší odvolací proces netýkal. Na začátku minulého volebního období totiž poslanci někdejšího primátora k trestnímu stíhání nevydali.
V předminulém období ho Sněmovna vydala, v roce 2016 ho soud nepravomocně odsoudil k podmíněnému trestu 2,5 roku. V kauze čelilo několik někdejších představitelů Prahy stíhání pro podezření z porušení povinnosti při správě cizího majetku a z porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže.
