Článek
Mandátový a imunitní výbor v úterý řešil, zda Sněmovně doporučí vydat předsedu hnutí SPD Tomia Okamuru k trestnímu stíhání. Důvodem zájmu policie je loňská kampaň SPD do krajských voleb.
Předsedkyně výboru Helena Válková (ANO) popsala, že výbor se nakonec neshodl ani na jedné z variant. „Skončili jsme to tak, že posouváme tu věc dál podle jednacího řádu k rozhodnutí v Poslanecké sněmovně. Nebylo přijato ani jedno rozhodnutí,“ sdělila Válková s tím, že žádná varianta nezískala potřebnou většinu.
Ona sama hlasovala proti vydání, stejně se vyjádřila i poslankyně Taťána Malá (ANO).
„Já jsem hlasovala také pro nedoporučení, protože po nastudování toho spisu a vyslechnutí jak komisaře, tak státního zástupce jsem dospěla k tomu, že skutečně nejsou naplněny podmínky pro vydání,“ sdělila poslankyně Malá.
Hlasování se pak zdržel například Pavel Staněk (ODS), místopředseda výboru. „Myslím si, že to je nejenom právní otázka, ale i morální a společenská, a že si to zaslouží vlastně trochu i debatu, která na plénu určitě nastane,“ řekl s tím, že debatu očekává i v rámci poslaneckých klubů.
Naopak pro doporučení o vydání Tomia Okamury hlasovala například poslankyně hnutí STAN Lucie Potůčková. „Předmětné trestní stíhání by v tomto případě dle mého názoru bylo zahájeno proti komukoliv a mandát poslance s tím nemá nic společného, a proto dle mého názoru není důvod být v této věci speciálně chráněn poslaneckou imunitou,“ popsala své důvody.
Výbor si připomněl i jiné kampaně
Členové výboru brali podle Válkové v potaz i skutečnost, že kampaně jsou vyvrcholením politického boje. „Jak víme, tak na kampaně se vztahují trošičku jiná kritéria. (…) I ta judikatura říká, že politické kampaně mají takové, řekla bych, zvláštní podmínky, a my se tady pohybujeme na té hranici,“ popsala.
Následně zmínila, že v případech, kdy se poslanci pohybují „na hranici“, upřednostňuje imunitu ctít. „Pokud je to v souvislosti s politickou kampaní, tak jsem velmi opatrná,“ dodala.
Zároveň připomněla, že hnutí SPD není jediným subjektem, jehož kampaně vyvolaly kontroverze. „V té debatě byly zmíněny i různé kampaně jiných stran a jakési nevhodné bannery či plakáty. I tomu jsme se tam věnovali a pro mě třeba toto byl jeden z těch důvodů, proč jsem nehlasovala pro to doporučující usnesení,“ přiblížila důvod, proč se rozhodla proti doporučení hlasovat.
Okamura: Neodvolám nic
Jednání se vedle členů výboru účastnili i vyšetřující policista a státní zástupce. Možnost podat své stanovisko měl i předseda hnutí SPD, ten ale už předem avizoval, že se jednání účastnit nebude. O kampani v minulosti prohlásil, že byla mírná, a kontroverzní plakáty označoval za alegorii. „Na tom plakátu není nic, co by splňovalo trestný čin. Není tam výzva k ničemu,“ reagoval v minulosti na stíhání pro Seznam Zprávy.
V úterý pak zopakoval, že nevidí důvod, proč se obhajovat. „Neodvolám nic z naší kampaně a dál budu pomáhat naší zemi a všem, kteří to potřebují,“ řekl s tím, že odmítá ztrácet čas v „laciných politických předříkávačkách“.
Mandátový a imunitní výbor v podobných případech pouze doporučuje postup. O samotném vydání poslance nicméně vždy rozhoduje samotná Sněmovna. Ta by žádost měla řešit na první březnové schůzi.
Policie chce stíhat Okamuru kvůli kontroverzní kampani SPD před krajskými volbami. Na jednom z plakátů je muž černé pleti, který drží zakrvácený nůž, a u něj nápis: „Nedostatky ve zdravotnictví nevyřeší ,chirurgové‘ z dovozu.“
Další plakát pak zobrazuje romské děti, které měly v puse cigaretu. Doprovodný text zní: „Říkají, ať chodíme do školy, ale naši to maj na háku…“ a „Podpora pouze pro rodiny, kde děti plní školní docházku!“
Trestních oznámení bylo víc
Kvůli výše popsaným vizuálům čelil Okamura okamžité kritice. Někteří poukazovali na rasismus, zatímco jiní přešli rovnou k podání trestního oznámení. Jedním z nich byl například politik Jiří Pospíšil (TOP 09), na plakáty s romskými dětmi reagovala i organizace Romea.
Okamura tak momentálně čelí podezření z podněcovaní k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod. Pokud by se potvrdilo, hrozí mu až tři roky vězení.
Už v minulosti hrozilo předsedovi SPD stíhání kvůli výrokům ohledně romského koncentračního tábora v Letech u Písku. V lednu 2018 totiž prohlásil, že tábor v Letech nebyl oplocený a bylo možné se v něm volně pohybovat.
Později se za vyjádření omluvil, zároveň ale dodal, že tábor většinou nikdo nehlídal a lidé v něm se mohli volně pohybovat. Policie tenkrát případ odložila s tím, že výroky nenaplňovaly skutkovou podstatu trestného činu.
