Jurečka po jednání s Pavlem: Průměrná doba v důchodu má být 21,5 roku

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce představit podobu důchodové reformy v polovině května.

Novinářům to řekl po jednání s prezidentem Petrem Pavlem, které se týkalo právě penzí. Velmi detailně se prý věnovali věku, kdy by do ní lidé měli odejít.

Podle Jurečky by měli Češi v průměru strávit na odpočinku 21,5 roku. „Abychom nastavili férový, objektivní princip, kdy hranice odchodu do důchodu bude spjatá s tím, jak se v budoucnu bude odvíjet délka dožití. A aby platil princip, který funguje i dnes: Že průměrná doba pobírání starobního důchodu byla 21,5 roku. To bychom chtěli, aby bylo zajistitelné i do budoucna, je to jeden z klíčových principů,“ nechal se slyšet.

„Ten princip má stanovit dobu pobírání důchodu na 21,5 roku a znamená to, že podle toho, jak se bude vyvíjet populace a otázka stárnutí a doba dožití, tak na to systém bude reagovat. Nemůžeme dnes říci, že se bude doba dožití prodlužovat. Vidím poslední roky, že se ta doba zkrátila, takže i hranice se třeba sníží,“ reagoval pak na dotaz Seznam Zpráv, zda se kvůli tomu změní zákon, podle něhož mají být lidé v důchodu čtvrtinu života.

Navzdory dřívějším úvahám vyloučil, že by se rušilo výchovné, tedy příspěvek 500 korun za každé vychované dítě.

Jurečka už minulý týden zvažované úpravy důchodového pojištění prezentoval představitelům Českomoravské konfederace odborových svazů.

Z jednání vyplynulo, že se do budoucna počítá s nutnou dobou důchodového pojištění 25 let. Aktuálně přitom od roku 2018 platí, že je nutné mít pojistné 35 let.

Zároveň ministr práce i předseda odborových svazů nastínili chystané změny důchodového věku, který je v současnosti stanovený na 65 let, podmínky by se ale měly změnit.

Jurečka zmiňoval, že mechanismus má být do budoucna nastavený tak, že bude nejen udržitelný z pohledu finanční náročnosti, ale i z pohledu změn v době dožití jednotlivých populačních ročníků.

„Rozhodně nesouhlasíme s prodlužováním věku pro odchod do důchodu nad 65letou hranici. Což návrh, tak jak nám byl představený, rozhodně uvažovat bude, a to podle průměrného věku dožití,“ uvedl odborový předák Josef Středula.

Dodal ale, že zvýšení důchodového věku nebude probíhat automaticky, nýbrž na základě vyhodnocení aktuální situace.

Ministr minulý týden zdůraznil, že dožití nebude jediným parametrem, který důchodový věk ovlivní. Bude se zohledňovat i to, kdy člověk nastoupil na trh práce, jak dlouho si platil pojištění a jak dlouhou měl pojistnou dobu. Tedy, že systém bude komplexněji posuzovat individuální situaci.

Předseda odborových svazů ovšem kritizoval, že ministerstvo pracuje s daty z roku 2018. Ta například zmiňují, že lidé narození v roce 1979 budou mít před sebou čtvrtinu života v 66 letech. A ročník 1992 v 67 letech.

„Vůbec tam není zohledněna covidová situace a příliv uprchlíků. Tato data by měl podle zákona dostat ministr práce od Českého statistického úřadu do konce letošního roku. Upozornili jsme, že to budou jiná data a budou obsahovat jiné údaje,“ uvedl Středula.

Právě koronavirová pandemie se promítla do statistik průměrného věku dožití – v roce 2020 až 2021 se střední délka života propadla o zhruba dva roky na 74,1 roku pro muže a 80,5 roku pro ženy. Loni pak vzrostla na 76,1 roku pro muže a 82 let pro ženy.