Vstupné od Pravčické brány jde soukromníkům. Senátor to chce změnit

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Jednu z hlavních turistických atrakcí Českého Švýcarska, Pravčickou bránu, navštívilo loni 170 tisíc turistů. Kamenný symbol národního parku byl díky tomu podle agentury CzechTourism 35. nejnavštěvovanějším místem republiky.

Rozsáhlý lesní požár, který přírodní atrakci nyní ohrožuje, však vrací do diskuze i otázku její budoucnosti. Děčínský senátor Zbyněk Linhart chce, aby stát přehodnotil nynější systém, kdy všechny poplatky vybrané od turistů směřujících k Pravčické bráně končí v pokladně soukromé firmy.

„Takhle to už nemůže dále fungovat, je to jen dojení turistů,“ uvedl v rozhovoru pro Seznam Zprávy Linhart, který je v horní komoře parlamentu předsedou výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí.

Má na mysli to, že návštěvnicí zaplatí u výletního zámečku a restaurace Sokolí hnízdo za průchod k přírodnímu divu 95 korun, děti a studenti 30, a že nejde o příspěvky národnímu parku, jak se mnozí turisté domnívají.

Peníze inkasuje majitel pozemku a Sokolího hnízda. Jde o firmu Paal s vlastníky ruského a ukrajinského původu.

Senátor Linhart si osobně nemyslí, že jedinou cestou, jak by bylo možné dlouhodobý problém se „zprivatizovanou“ cestou k Pravčické bráně vyřešit, je vyvlastnění lesní restaurace a přilehlé soukromé parcely.

„Měl jsem indicie, že majitelé v předchozích letech byli sami ochotni nemovitosti prodat. Ale i za současné situace by podle mého názoru stačilo vytvořit na vlastníky tlak, aby peníze, které tam vydělají, skutečně investovali do infrastruktury. Do vybudování lepší přístupové cesty, do čističky a lepších turistických služeb,“ uvedl Linhart.

To, že poplatky vybírá soukromník, vadí i mnohým místním.

„Pohybujeme se v řádech desítek milionů, ze kterých se mohl financovat chod národního parku…Je to asi rarita. Mít na každém pohledu Českého Švýcarska ‚Pravčindu‘ a nemít z toho nic, “ diví se přístupu státních institucí Pavel Kozdera, jehož rodina má chalupu v Mezné.

Kozdera usuzuje, že při využití peněz z poplatků by národní park možná přistoupil jinak i k výsadbě nových stromů na holinách či k likvidaci kůrovcového dřeva, které podle něho způsobilo, že se požár rozšířil do obřích rozměrů.

Senátor Linhart míní, že systém výběru poplatků pod Pravčickou bránou by i dnes bylo možné změnit, kdyby se o to vedení národního parku opravdu snažilo.

„Nejvíc mi vadí ta jejich pasivita, 22 let s tím nic nedělají, možná to někomu takto i vyhovuje,“ uvádí Linhart, který přitom sám byl u toho, když v roce 2000 Národní park České Švýcarsko vznikl.

Mluvčí parku Tomáš Salov říká, že problém se soukromým výběrčím pouze zdědili, protože privatizace proběhla už v 90. letech a dnes je potíž s tím cokoliv dělat. Nicméně se soukromou firmou Paal prý spolupracují a řeší s ní problémy provozního charakteru.

„My jsme na to neměli vůbec žádný vliv, ale co vím, tak někdejší Správa CHKO Labské pískovce (bývalý správce přírodní lokality - pozn. red.) žádala státní činitele, aby k té privatizaci nedošlo. Tehdejší představitelé to ale viděli jinak,“ uvádí Salov. 

Potvrzuje, že národní park z vybraných peněz nemá ani korunu. Mluvčí ani netuší, kolik soukromníci na poplatcích ročně vyberou.

Jednatelem a spolumajitelem firmy Paal, které Sokolí hnízdo s okolním pozemkem patří, je Alexej Krenke. Jde o podnikatele ruského původu, který v českém obchodním rejstříku ještě kolem roku 2000 uváděl bydliště v Moskvě. Nyní má už mnoho let českou trvalou adresu a uvádí též české občanství. Spolumajitelkou firmy je Maryna Kandiuk s bydlištěm na Ukrajině.

Krenke má i řadu dalších majetků. V národním parku vedle Sokolího hnízda jiná jeho firma vlastní hotel Mezní louka. Do roku 2018  Krenke se společníky ovládal i Garden Hotel Mezná.

Seznam Zprávy se opakovaně snažily Alexeje Krenkeho kontaktovat, aby se k výtkám ohledně výběru poplatků pod Pravčickou bránou sám vyjádřil. Na telefonáty ani SMS zprávu podnikatel vůbec nereagoval. Redakce o celé věci krátce hovořila i s Karlou Jirákovou, provozní z firmy Paal. „K tomuto se musí vyjádřit pan majitel,“ odkázala však zpět na Alexeje Krenkeho.

Z dokumentů je zjevné, že výběr poplatků u Pravčické brány je pro firmu Paal nezanedbatelným zdrojem příjmů a výrazně prospívá její ziskovosti. Poslední zveřejněné výsledky hospodaření z předcovidových let 2018 a 2019 ukazují, že v každém tomto roce měla kolem 20 milionů korun tržeb, přičemž zisk po zdanění byl na úrovni zhruba osmi milionů korun.

Podnikatel Krenke se k výběru poplatků kdysi v médiích vyjádřil, bylo to v roce 2003 pro odborný server EnviWeb.

„Vybíráme peníze za služby, které lidem nabízíme. Každý den například odnášíme patnáct až dvacet pytlů s odpadky,“ uvedl tehdy. Objekt s pozemky koupila prý jeho společnost v roce 1999  od jiné soukromé společnosti a vše, co v počátku vydělala, dala do opravy Sokolího hnízda a zlepšení podmínek pro turisty. „Restaurace byla v dezolátním stavu. Za chvíli by spadla,“ uvedl před téměř dvaceti lety Alexej Krenke.

Děčínský senátor Linhart je přesvědčen, že miliony z poplatků zpět nyní reinvestovány nejsou. „Byl jsem tam naposledy loni a vím, jak to tam vypadá,“ říká člen horní komory parlamentu, který je i místostarostou města Krásná Lípa, kde sídlí Správa Národního parku České Švýcarsko. Tvrdí, že kolem Sokolího hnízda se line zápach, jelikož není dořešeno zpracování odpadní vody.

Stát (národní park) má podle Linharta možnost vlastníkům objektu pohrozit, že vybuduje k Pravčické bráně alternativní přístupovou cestu, což by znamenalo, že jejich příjmy dramaticky klesnou. „Však v minulosti tam i jiná cesta byla. Myslím, že pouze tento tlak by mohl stačit, aby začali o věci jednat,“ domnívá se senátor.

O možnosti vybudování náhradní přístupové trasy mluví i Pavel Kozdera z Mezné.

Zbyněk Linhart už v roce 2020 s kolegy ze Senátu napsal kvůli zprivatizovanému přístupu na Pravčickou bránu dopis tehdejšímu ministrovi životního prostředí Richardu Brabcovi (ANO). „Žádná uspokojivá odpověď nepřišla. Jako vždy,“ uvádí.

Zda současná ministryně Anna Hubáčková (KDU-ČSL) vnímá přístup k Pravčické bráně jako problém, který je nutné řešit, není zatím jisté. S problematikou se totiž ještě nestačila seznámit.

„Toto nevím, na to se musím zeptat,“ reagovala členka vlády, když se jí Seznam Zprávy ptaly, zda výběr poplatků hodlá nějak řešit.