Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Česká unie vydavatelů, Sdružení pro internetový rozvoj, Asociace online vydavatelů, Český výbor International Press Institute a Syndikát novinářů upozorňují na rizika návrhu zákona, který by umožnil trestat zveřejnění informací z přípravného trestního řízení.
Pozměňovací návrh, který sněmovnímu ústavně-právnímu výboru předložil poslanec ANO Radek Vondráček, by médiím zkomplikoval zveřejňování identity podezřelých a stíhaných osob.
Současné zákony momentálně zakazují zveřejňovat totožnost stíhaných orgánům činným v trestních řízení, tedy například policii či státním zastupitelstvím. Podle Vondráčkova návrhu by se tento zákaz měl nyní výslovně vztahovat i na média. Ta by se sice mohla odvolávat na veřejný zájem, nicméně není patrné, kde by taková hranice ležela.
Podle mediálních a vydavatelských organizací by takový zákon mohl vést k autocenzuře a omezit práci novinářů i dalších osob. Vyzývají proto zákonodárce, aby návrh v dalším jednání odmítli, a zároveň nabízejí odbornou pomoc při hledání vhodnější úpravy.
Ústavně-právní výbor Sněmovny před časem Vondráčkův návrh podpořil včetně ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS). Nehlasoval pro něj jen jeden z přítomných, pirátský poslanec Jakub Michálek.
„Poměrně rozsáhle jsme o tom ještě diskutovali. S největší pravděpodobností to nepodpoříme,“ řekl Novinkám poslanec STAN a exministr školství Vladimír Balaš, který je místopředsedou ústavně-právního výboru a původně hlasoval pro. „Ne úplně dobře jsem návrh nastudoval,“ dodal Balaš.
Předložený návrh podle asociace ohrožuje svobodu médií a vyplývá z nepochopení jejich role. „Posláním médií je přinášet veřejnosti všechny relevantní a důvěryhodné informace, což samozřejmě zahrnuje i informace z přípravného trestního řízení, pokud tyto informace od osob v těchto řízeních zapojených uniknou. Zákonodárci a ostatní činitelé by proto měli vyvinout maximální úsilí, aby informace nebyly předmětem úniku, nikoliv se snažit postihovat média za to, že o únicích a jejich obsahu zpravují veřejnost,“ uvedly asociace ve svém prohlášení.
Asociace dále poukazují na takzvaný chilling efekt, kdy v důsledku kriminalizace zveřejňování těchto informací mohou být novináři a média odrazována a může jim být bráněno v informování veřejnosti o důležitých kauzách týkajících se politiků a dalších veřejně činných osob.
Samotný návrh se netýká pouze novinářů, ale také například bloggerů, diskutujících na sociálních sítích či politiků samotných.
