Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Šéf poslanců ODS Marek Benda konec Igora Stříže ve funkci uvítal. Pro média připomněl, že byl komunistickým prokurátorem. České televizi také řekl, že „favoritkou číslo jedna“ je po Střížovi pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová.
„Lenka Bradáčová je určitě z hlediska své pozice v rámci státního zastupitelství a dlouhodobé vnímané autority jednou z možných kandidátů nebo kandidátek,“ řekl Seznam Zprávám ministr zemědělství a předseda lidovců Marek Výborný.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) je dlouhodobě příznivcem Bradáčové, na otázku, zda ji navrhne jako nástupkyni, ale Seznam Zprávám neodpověděl.
Bradáčová rozděluje
Ministr Výborný nechtěl upřesnit, zda by na vládě hlasoval pro Bradáčovou. Nejprve si chce vyslechnout i jiné možnosti a probrat to se stranickými kolegy.
Ozývají se ale i hlasy proti Bradáčové. Jejím fanouškem není třeba zmiňovaný Marek Benda. „Je jasnou možností, ale i fungování Vrchního státního zastupitelství v Praze není bez výhrad,“ uvedl pro Seznam Zprávy.
Vůči Bradáčové je skeptická i poslankyně Starostů a členka ústavně-právního výboru Lucie Potůčková. „Není to za mě ideální varianta, ale je to můj individuální názor,“ řekla redakci.
Ačkoli se ve veřejném prostoru o konci Stříže v poslední době spekulovalo, jeho konec Potůčkovou překvapil. Šéf poslanců STAN a její kolega z výboru Josef Cogan ale řekl, že si nemyslí, že v případě nominace Bradáčové bude mít hnutí výhrady.
Ani poslankyně a místopředsedkyně ODS Eva Decroix není vůči Bradáčové příliš skeptická. „Má kompetence, odborné předpoklady a budeme akceptovat rozhodnutí ministra,“ řekla.
Ministr vnitra a předseda Starostů Vít Rakušan pouze uvedl, že „k rezignaci pana Stříže nemám jiné informace než ty, které sám zveřejnil. Očekávám, že ministr Blažek v co nejkratší době navrhne jeho nástupce.“
Politické tlaky?
Sám Stříž na tiskové konferenci řekl, že svou nástupkyni či nástupce s ministrem Blažkem konzultoval, žádné jméno ale neupřesnil. „Byl bych velmi nerad, kdyby do této funkce nastoupil politický nominant, který není kariérním státním zástupcem,“ řekl novinářům Stříž.
O své rezignaci hovořil s ministrem Blažkem opakovaně. Na začátku prosince s ním začal konzultovat konkrétní termín, uvedl.
Nejvyšší státní zástupce odmítl, že by existovala dlouhodobá dohoda ohledně jeho konce. Podle něj se sešla „mozaika drobností“, která vedla k jeho rezignaci. Sám Stříž už dříve uváděl, že neplánuje dokončit celý sedmiletý mandát.
Šéf Soudcovské unie Libor Vávra uvedl, že za osobními důvody může být i politický tlak. „Jestli jsou to rodinné a osobní důvody, tak ty je třeba respektovat. V osobních důvodech nepochybně může hrát roli i ten tlak z části politického spektra, který zpochybňoval jeho minulost,“ řekl České televizi.
V podobném duchu se vyjádřila i někdejší ministryně spravedlnosti a opoziční poslankyně Helena Válková (ANO). „Jako bývalá ministryně spravedlnosti vám můžu potvrdit, že je taková floskulka, že se říkají ryze osobní a rodinné důvody. Nic k tomu neříkám, nemůžu to zpochybnit, ale tato formulace se často používá v případech, kdy člověk ví, že je politický zájem, aby odešel,“ řekla.
Proti tomu se ale sám Stříž vymezil. Podle něj ho vláda mohla odvolat před přijetím nového zákona, který možnosti odvolání nejvyššího státního zástupce významně omezuje.
„Rezignaci bych zvažoval, kdybych zásadně nesouhlasil s kroky ministra spravedlnosti, kdyby mi někdo zasahoval do výkonu mé působnosti nebo kdybych se musel ideově vyhranit proti ministrovi nebo politické reprezentaci. To se nestalo, proto jsem dříve nerezignoval,“ odpověděl na otázku Seznam Zpráv.
Jak ale před rokem psaly Seznam Zprávy, ministr Blažek opakovaně žádal od podřízených žalobců informace k jedné části živého vyšetřování toho, zda vlivní politici přiklepávali nemovitosti města Brna za úplatky známým. Sám Blažek je přitom mezi prověřovanými.
Blažek tím sice využil svou zákonnou ministerskou pravomoc, podle protikorupčních expertů se tím ale ocitl v závažném střetu zájmů.
Právě Stříž tyto žádosti vyřizoval. „Ten počet žádostí vztahujících se k jedné kauze standardní není,“ řekl tehdy pro Seznam Zprávy nejvyšší státní zástupce Igor Stříž.
Pekarová: Konec Stříže vítám
Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) ke konci Stříže pro ČTK uvedla, že kvůli své činnosti před rokem 1989 neměl v čele Nejvyššího státního zastupitelství nikdy stanout.
Právě šéfka TOP 09 Pekarová Adamová patřila v roce 2021 k největším kritikům nástupu Stříže do úřadu, zdůvodňovala to tím, že jako „předlistopadový vojenský prokurátor a člen KSČ žaloval stovky branců a odvedenců a zároveň jim navrhoval drakonické tresty“.
Slibovala, že v případě nástupu tehdejší opozice do vlády Stříž skončí. V úterý uvedla, že na svém názoru na Stříže nikdy nic nezměnila. „Člověk, který posílal lidi do vězení za to, že nechtěli sloužit socialistické vlasti, se podle mě neměl nejvyšším státním zástupcem ani stát,“ uvedla.
Jeho nástupce by měl podle Pekarové Adamové disponovat morální integritou a dostatečnou autoritou, které si tak významný post zaslouží. Premiér Petr Fiala se k avizované výměně nejvyššího státního zástupce nevyjádřil. Podle mluvčí kabinetu je vláda připravena Střížova nástupce jmenovat k 1. dubnu.
Nejvyššího státního zástupce jmenuje podle zákona vláda na návrh ministra spravedlnosti. Blažek navrhne nástupce tak, aby mohl být ustanoven právě k 1. dubnu.
Opozice: Konec není překvapení
Šéf sněmovního ústavně-právního výboru Radek Vondráček z hnutí ANO na síti X uvedl, že Střížův konec ani jeho načasování nejsou překvapením. „O rezignaci i náhradě se hovoří delší dobu, stejně jako o načasování. Česko v každém případě potřebuje posílit zákonnost. Aby nedocházelo k politizaci, subjektivismu a aktivismu,“ uvedl.
Jako ženu oddanou spravedlnosti připomněl v té souvislosti nedávno zesnulou bývalou ministryni Marii Benešovou (za ANO), která Stříže do čela Nejvyššího státního zastupitelství navrhla.
AKTUALIZACE: Článek jsme aktualizovali o vyjádření Igora Stříže.
