Hlavní obsah
Velký znak České republiky

Volby do Senátu

Čekáme na první výsledky
Výsledky voleb

Zpráva o extremismu v Česku zachytila množství ruských hybridních operací

Foto: Kate Spiridonova, Shutterstock.com

Ilustrační snímek.

Cílem propagandy Kremlu je oslabovat důvěru ve stát a vyvolat v lidech pocit, že je tamější režim zdravou alternativou.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Rusko v první polovině letošního roku proti České republice podnikalo širokou škálu hybridních operací.

Vyplývá to ze zprávy o extremismu za první pololetí letošního roku, kterou dnes zveřejnilo Ministerstvo vnitra.

Česká extremistická a xenofobně populistická scéna se podle něj výrazně proměnila a ruské bezpečnostní složky získaly v Česku solidní a snadno ovlivnitelnou základnu pro šíření svého vlivu.

„Rusko proti Česku průběžně podnikalo hybridní operace a řada institucí se stala opakovaně terčem kyberútoků. Když k tomu připočtu, že policisté zadrželi Kolumbijce podezřelého ze žhářství na objednávku ruských bezpečnostních složek, je jasné, že Rusko proti nám útočí všemi možnými prostředky,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Muže podezřelého ze žhářství v garážích městského dopravního podniku v Praze 9 zadržela policie na začátku června, je obviněný z teroristického útoku.

Ruská sabotáž v Česku

Žhář není první sabotér, kterého se v Česku podařilo odhalit. Tajné služby rozkryly i další případy. Seznam Zprávy přinášejí otázky a odpovědi k útoku, za nímž dle bezpečnostních složek i premiéra stojí Rusko.

Podle zprávy přestala na české extremistické scéně platit dřívější ideologická dogmata a dělení, dříve preferovaná témata týkající se Česka ztrácejí na významu a nahrazují je témata s mezinárodním přesahem.

Na určování narativů má podle ministerstva vliv právě kremelská propaganda.

I nadále se letos podle ministerstva na scéně drželo tzv. antisystémové hnutí, narazilo ale na roztříštěnost, absenci vize i krátkou „životnost“ jejích hlavních představitelů. Jeho příznivci podle ministerstva vnitra dále kopírují ruský pohled na válku na Ukrajině. Zastánci kremelského režimu se pak podle zprávy stali i někteří pravicoví extremisté. Svým dřívějším ideologickým východiskům zůstávají podle ministerstva věrní pouze anarchisté a část neonacistických aktivistů.

Nacionalismu, především jako nástroje k získávání voličů, podle ministerstva vnitra začalo využívat čím dál více politiků a aktivistů, kteří se neřadí do tradičního extremistického a xenofobně populistického spektra.

Doporučované