Vlna odchodů od Pirátů nekončí

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Zdeněk Hřib zdůrazňuje, že reformou s názvem Nová pirátská vlna chce kultivovat vnitřní pravidla. „Chci stranu vycentrovat a dělat politiku zaměřenou na běžné občany, stát se dominantní silou na liberálním středu,“ řekl Seznam Zprávám po svém zvolení.

Nové směřování strany, která v poslední době zažila dva volební debakly a „vyhazov“ z vlády, nepřijala část členské základny s nadšením. A tradiční Pirátské fórum ihned po sobotní změně vedení zaplavily informace o ukončení členství. Doteď o něj požádalo více než třicet lidí. To sice stranu, která má přibližně jedenáct stovek členů, nepoloží, pomyslnou pirátskou loď to nicméně rozhoupe.

Odliv členů probíhá napříč republikou. Středočeské Piráty opustil například někdejší europoslanec Marcel Kolaja či expert na dopravu Ondřej Kališ, libereckou kliku zase turnovský zastupitel Ivan Dřevikovský. „Odpadlíky“ hlásí i Zlínsko, Pardubicko či Praha.

Někteří se se stranou rozcházejí nadobro, jiní si ponechávají pootevřené okno a zůstávají v ní jako registrovaní příznivci. „Kdyby skuteční Piráti třeba zakládali novou stranu, rozhodně bych se přidal,“ vzkázal Kališ, který nového předsedu Pirátů Hřiba nazval „ambiciózním chameleonem“.

Ihned v sobotu zrušila své členství i Jana Michailidu. Na předání agend a funkcí si vzala týden a s Piráty se tak symbolicky rozloučí k 17. listopadu.

Stranické vody opustila také Veronika Murzynová z pirátského zahraničního odboru či Georgia Hejduková z rozhodčí komise.

Ve straně naopak nadále zůstává europoslankyně Markéta Gregorová, které se v sobotu nepodařilo obhájit post místopředsedkyně. Se změnami ve straně se ale ani ona neztotožňuje. „Osobně se domnívám, že reformy jdou spíše směrem od vnitřní demokracie, kterou jsme doposud měli. Strana se nyní transformovala z participativní až přímé demokracie na až standardní politickou stranu. A pro mnoho lidí to bylo zklamání, protože nikdy nechtěli být součástí standardní politické strany,“ uvedla pro Seznam Zprávy.

Piráti byli podle ní něčím unikátním, snažili se dělat politiku jinak. „Je fér uznat, že někteří lidé teď vnímají, že už nebudeme dělat politiku jinak, nechtějí se na tom podílet, protože si vážili demokratických principů. Já osobně to vnímám s podobným zklamáním, hlasovala jsem proti návrhům reforem, nicméně teď cítím velkou zodpovědnost za pirátskou politiku na evropské úrovni, za reprezentaci našich voličů,“ dodala.

Právě kvůli voličům nemá žádné tendence stranu opouštět. „Jak ale bylo vidět na mém odstoupení z volby místopředsedů, když bylo jasné, jaký směrem to půjde, budu se soustředit na evropskou úroveň. Ve sněmovních volbách nebudu kandidovat,“ zdůraznila.

Ačkoli neusedne na pirátskou místopředsednickou židli a z domácího rybníka se stahuje do Bruselu, vliv ve straně tak úplně neztratí.

„Přijaté reformy nově zavádí to, že všichni předsedové klubů, což znamená i europoslaneckého, kde jsem si sama sobě předsedkyní já, jsou zároveň odteď i členy širšího vedení strany, tedy republikového výboru. Ve skutečnosti budu mít spoustu místa, platforem, kde se budu moci vyjadřovat a přinášet evropský úhel pohledu,“ podotkla.

Ve straně také zatím zůstává bývalý europoslanec a někdejší bruselský kolega Gregorové Mikuláš Peksa. Na Hřibovu reformu ale ani on nešetří kritikou. „Mám se Zdeňkem Hřibem historicky dobré vztahy, ale hodně mě naštval tím, jakým způsobem změnil vnitřní mechanismy Pirátské strany takzvanou Novou pirátskou vlnou. Myslím si, že to rozbilo vnitrostranickou demokracii,“ řekl Seznam Zprávám s tím, že to bude velký problém, který se bude obtížně řešit.

„O odchodu ale neuvažuji, býval jsem i předsedou Evropských pirátů, čili odejít nemůžu. Zároveň marasmus, do kterého jsme se tímto dostali, je skutečně nekonečný. Měli jsme věnovat o víkendu více úsilí tomu, jakým způsobem oslovit voliče. Místo toho nás změny vnitřně rozhádaly. Takto skutečně nevím, jak nastartovat stranu do sněmovních voleb 2025. Nebudeme schopni uspět,“ dodal.

Momentálně podle něho totiž není ve vedení strany nikdo, kdo by měl zkušenost z nějaké legislativní funkce na celostátní nebo evropské úrovni.

Byť Peksa aktuálně vyloučil odchod ze strany, poslední měsíc se aktivně angažuje v projektu Progresivní Česko. Iniciativa, za niž to od Pirátů značně schytal a která mu i znemožnila kandidovat na post šéfa strany, ho propojuje s exsociálními demokraty Tomášem Petříčkem a Jiřím Dienstbierem, i s představiteli Zelených. Společně volají po spojení progresivních sil, které by se mohly postavit konzervativním silám.

„Progresivní Česko není politická strana,“ odpověděl Peksa na dotaz, zda jeho činnost v nové iniciativě neodporuje členství u Pirátů.

Spekulace, že by přeci jen mohlo Progresivní Česko pošilhávat po místech ve Sněmovně, ale úplně nevyloučil. „Samozřejmě o tom diskutujeme, ale v tuto chvíli Progresivní Česko není politická strana a nemá ambici se jí zatím stát,“ uvedl a potvrdil, že zájem o iniciativu roste. „Po Pirátském fóru jsme tam měli poměrně značný nárůst aktivity. Řada lidí zjevně projevila o Progresivní Česko zájem i v kontextu toho, jakým způsobem se vyvinulo Pirátské fórum,“ dodal.

Kromě personálních otázek Piráty rozděluje zmiňovaná reforma Nová pirátská vlna, jejímž přijetím Hřib podmínil dlouhodobější setrvání v čele strany. Změna stanov například ruší zahraniční, personální i technický odbor strany, zvyšuje z 50 na 60 procent počet hlasů pro přijetí některých rozhodnutí a dává stranickým lídrům právo nominovat další kandidáty do voleb.

Místo v čele Pirátů obsadil Hřib po Ivanu Bartošovi, který stranu vedl zhruba patnáct let. Vaz mu ale srazily výsledky evropských a hlavně krajských voleb, v nichž Piráti citelně propadli. V září proto spolu se čtyřmi místopředsedkyněmi na stranické funkce rezignoval. Po odvolání Bartoše z funkce vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj kvůli problémům s digitalizací stavebního řízení Piráti vládu opustili a odešli do opozice.