Hlavní obsah

„Vlastní měna je fetiš.“ Přijetí eura štěpí i ODS

Foto: David Neff, Seznam Zprávy

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Podporovatelů eura postupně přibývá i u občanských demokratů. Strana je přitom momentálně jedinou ve vládě, která nechce zahájit přípravu na přijetí společné evropské měny.

Článek

Otázka přijetí eura neštěpí jen vládní koalici, ale i ODS. Ač strana především díky vyjádřením premiéra Petra Fialy a ministra financí Zbyňka Stanjury platí za odpůrce zahájení procesu k přijetí společné evropské měny, situace u občanských demokratů není zdaleka tak jednoznačná.

V řadách ODS naopak přibývá těch, kteří by do eurozóny rádi vstoupili.

Mezi otevřené zastánce přijetí eura v barvách ODS patří například exministr Pavel Drobil, který momentálně zasedá ve výkonné radě strany a je členem expertního týmu pro finance.

„Za poslední dva tři roky u nás došlo ve vnímání eura k posunu. Troufl bych si říct, že už je to 50 na 50. A jsem taky přesvědčený, že u generace mladých členů už podpora eura převažuje,“ říká Drobil.

Že fanoušků eura mezi občanskými demokraty přibývá, ostatně potvrzuje i ministr financí Zbyněk Stanjura, který sám žádné konkrétní kroky k přijetí eura momentálně podnikat nehodlá. Nejdřív je podle něj potřeba začít plnit kritéria – do té doby debatu označuje „za akademickou“.

„Debata v ODS je velmi živá a oproti minulosti roste mezi našimi členy počet podporovatelů eura,“ uvedl Stanjura. Spočítané to prý nemá, ale odhaduje, že momentálně je stav 6:4 v neprospěch fanoušků společné měny.

Názor na euro v posledních letech změnil například šéf Senátu Miloš Vystrčil. „Více než doposud jsem se seznámil se situací a je jasné, že existují i argumenty pro. Dříve jsme se na to dívali z hlediska jediné položky – a to je zadluženost v eurozóně. Ale jsou i jiné aspekty a změnila se i společenské situace a zahraniční vztahy,“ říká Vystrčil.

I podle něj ve straně přibývá lidí, kteří jsou ochotni debatovat a euro neodmítají stejně silně, jako tomu bylo dříve. Zároveň se ale zastává Zbyňka Stanjury – nejdříve je podle něj potřeba plnit kritéria a teprve potom začít přijetí eura řešit.

Fiala: Vláda se nedomluvila na přijetí eura, Česko neplní kritéria

Vláda se v programovém prohlášení nedomluvila na tom, že by se v současném volebním období zabývala přijetím společné evropské měny. Česko v současnosti ani neplní potřebná kritéria pro zavedení eura, řekl ve středu večer po jednání kabinetu premiér Petr Fiala (ODS).

Vláda se podle něj soustředí na ozdravení veřejných financí, což premiér označil za předpoklad pro to, aby se debata o euru v Česku vůbec mohla reálně vést. Prezident Petr Pavel ve svém novoročním projevu vyzval, aby Česko začalo dělat konkrétní kroky k přijetí eura.

Pro zavedení eura se vyslovila například poslankyně za ODS Renata Zajíčková. „Česká republika by k přijetí eura měla směřovat. Je to důležitý krok pro posílení politické důvěryhodnosti a ekonomické integrace v rámci Evropské unie,“ uvedla pro SZ.

Drtivá většina podporovatelů eura je i v modernizační platformě Česko.plus, za níž stojí někteří občanští demokraté. Její člen Ondřej Šimíček se opírá o diskuze se členy a vnitrostranické ankety, když říká: „Kdyby hlasovali všichni členové, už podle mě vyhraje euro.“

Veřejné spory

Neshody ve straně už místy probublávají na povrch – v posledních týdnech se například pravidelně na sociálních sítích střetává již zmíněný exministr Drobil s poslancem Janem Skopečkem, zapřisáhlým odpůrcem přechodu na euro.

Neshodnou se například na tom, zda fakt, že Česko zasáhla nejhorší inflace v Evropě, vyvrací či potvrzuje nutnost národní měny.

„Poslední dva roky jednoznačně ukázaly, jak je to s tím fetišem, kterým se neustále zaklínáme – že musíme mít vlastní měnu a měnovou politiku, protože nám to umožňuje reagovat na výkyvy. Tak já se ptám, jak nám pomohla koruna a Česká národní banka řešit aktuální výkyvy, když máme nejvyšší nebo druhou nejvyšší inflaci v Evropské unii?“ říká Drobil.

Skopeček je naopak přesvědčený, že nebýt koruny, byla by inflace u nás ještě mnohem větší. „Mezi jednotlivými zeměmi eurozóny byl velmi výrazný rozdíl v mírách inflace, takže to naznačuje, že euro není žádnou zárukou ani pojistkou. Kdybychom měli společnou měnu, tak by byl ještě větší tlak na vyšší inflaci. Takže zaplaťpánbůh, že jsme v tu dobu měli svoji vlastní měnovou politiku,“ tvrdí Skopeček.

Zatímco ostatní strany vládní koalice by rády vstoupily do předstupně eurozóny (takzvaného ERM II) už v roce 2025, ODS podle Stanjury dojde k nějakému stanovisku ohledně eura až před příštími sněmovními volbami.

„Může to být jedno z hlavních témat kampaně do voleb 2025, ale my zatím program pro volby nepíšeme. Debata ve straně podle mě skončí právě před volbami – už proto, že bych rád, abychom kandidovali pod hlavičkou Spolu,“ dodal Stanjura.

Doporučované