Článek
Na palubě vlaku se český předseda vlády Petra Fiala (ODS) vydal spolu s premiérem Polska a Slovinska do ostřelovaného Kyjeva. Jde o vůbec první návštěvu Ukrajiny na takové úrovni ze strany západních spojenců, kteří se vydali přímo na území trpící ruskou agresí.
Náměstek ministra zahraničí Jiří Kozák (ODS) v rozhovoru pro Seznam Zprávy uvedl, že jde o nebývalou operaci, která se připravovala při vědomí ostatních evropských politiků a úředníků od minulého týdne.
„Když se podíváte na mapu, kde dnes kolem Kyjeva operují ruská vojska, letiště je v oblasti, kde operují a bombardují ji ruští vojáci. Takže bych řekl, že vlakem se jelo z bezpečnostních důvodů,“ vysvětluje náměstek ministra zahraničí, proč premiéři namísto letu podstoupili mnohahodinovou cestu po kolejích.
Naše zkušenosti se Sověty
Premiér Petr Fiala a další dva premiéři zemí EU se vydali do Kyjeva na setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Jak náročné je připravit takovou cestu do válečné země?
Je to mimořádná operace z hlediska svého významu i bezpečnosti. Jde o první zahraniční cestu od vypuknutí války. Jde o důležitý signál, že členské státy EU stojí za Ukrajinou a chtějí ji podporovat.
Jak dlouho se taková operace připravuje?
Detaily přípravy vám popsat nemohu, každopádně jde o překotnou dobu. V zásadě lze říci, že příprava je velice rychlá, řada věcí se plánuje zároveň. Polský premiér uvedl, že příprava jednání začala minulý týden na evropském summitu ve Versailles.
S českým předsedou vlády vyrazili i premiéři Polska a Slovinska. Jak vznikala tato sestava? Proč nejel například slovenský či maďarský premiér?
To je otázka na pana premiéra, jak vznikla tato koalice. Každopádně Česko i Polsko jsou velice aktivní v podpoře Ukrajiny. Češi tak činí mimo jiné na základě vlastní zkušenosti z historie, kdy naši zemi obsadili sovětští okupanti. To se promítá do naší komunikace se západními partnery, kterým se snažíme vysvětlovat, co to je, když vám do země vtrhnou cizí vojska.
Dnešní cesta do Kyjeva s premiéry @MorawieckiM a @JJansaSDS a vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńským za ukrajinským prezidentem @ZelenskyyUa a premiérem @Denys_Shmyhal. pic.twitter.com/AzT03Gi19G
— Petr Fiala (@P_Fiala) March 15, 2022
Do Kyjeva se premiérská výprava vydala vlakem. Proč zrovna takto, a ne letecky?
Když se podíváte na mapu, kde dnes operují ruská vojska, letiště je v oblasti, kde operují a bombardují ruští vojáci. Takže bych řekl, že vlakem se jelo z bezpečnostních důvodů.
Státy východní a střední Evropy upozorňovaly na nebezpečí ruských zájmů od ruské okupace Krymu. Občas se mohlo zdát, že některé západní státy nebraly naše varování tak vážně. Změnila se v tomto situace?
Skutečnost, že NATO a EU jsou nyní tak sjednocené, je důkazem, že Západ vzal naše varování vážně. Už i státy, které nemají bezprostřední zkušenost s komunistickou totalitou pod vedením Moskvy, pochopily, co je režim Vladimira Putina zač po vyvolání války na Ukrajině.
Sehrává aktuálně Česká republika ve svých moderních dějinách historickou roli v mezinárodní politice?
Když vznikla vláda Petra Fialy, avizovali jsme, že chceme hrát důležitější roli na mezinárodním poli. Nikdo si samozřejmě nepředstavoval, že se tak stane v takovémto konfliktu. Máme historickou zkušenost s Ruskem, máme blízko k hranicím konfliktu, máme blízko k pochopení situace na Ukrajině, z čehož plyne naše současná role.
A co to tedy znamená pro naši zahraniční politiku, pro náš věhlas ve světě?
Ukáže to, že chceme být aktivními členy NATO a EU. Ukáže to rovněž skutečnost, že země střední a východní Evropy dokážou být neskutečně solidární. Umíme se postarat o uprchlíky, umíme podpořit zemi, kterou agresor napadl. Naše pozice se určitě změnila, svými činy dokazujeme, že chceme být aktivními hráči. Naši pozici v mezinárodním dění posilujeme.
Malí velcí hráči
Co premiérská cesta do Kyjeva znamená pro Ukrajince a tamní politiky?
Je to potvrzení toho, že stojíme na jejich straně, že mají naši silnou podporu. Uvědomují si, že taková návštěva na takové úrovni není jen tak, že symbolicky jde opravdu o silné gesto, které může Ukrajincům dodat psychickou podporu.
Z okna vaší kanceláře je dobře vidět na Pražský hrad. Prezident Miloš Zeman až po napadení Ukrajiny ve vztahu k Putinovi obrátil. Podařilo se tento donedávna prokremelský hlas, který od nás vycházel, už definitivně přehlušit?
Události kolem Vrbětic ukázaly, že nálada tuzemské reprezentace vůči Rusku se začala měnit. Prezident Zeman po vypuknutí války jasně řekl, že s ruskou invazí nesouhlasí. Miloš Zeman potvrdil, že prezident Putin není partnerem pro demokratické vyjednávání. Věřím, že to, jak pan prezident momentálně vystupuje, je důkazem pochopení podstaty ruského režimu v jeho aktuální podobě.
Z vyjádření evropských úředníků a politiků během úterý vyznělo, že premiérská výprava do Kyjeva neměla přímý mandát Evropské rady za ni vyjednávat. Proč tento odstup od cesty Fialy a spol. na Ukrajinu?
Pan premiér Fiala na sociálních sítích napsal, že jejich cesta byla konzultována s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, takže nikdo nemůže říct, že cesta se uskutečnila bez vědomí Evropské unie. Kritika se objevuje, ale to je běžné, jde o mimořádnou situaci a měli bychom především vnímat rozsah vyjádřené podpory Ukrajině. Tito tři státníci se vydali na území bombardované země, aby podpořili ukrajinské prezidenta a ukrajinský lid jako takový.
Může být důvodem jisté bruselské rezervovanosti vůči Fialově cestě i to, že se velkým zemím nemusí líbit, že malé státy střední a východní Evropy se chopily takto výrazné iniciativy?
Objevila se informace o tom, že Francie není zcela nadšená, že o cestě nevěděla předem. Jenže od schůzky ve Versailles se o cestě mluvilo, takže se domnívám, že i Francouzi o premiérské výpravě věděli.
A co říkáte na kritiku, zda cesta tří premiérů není až příliš riskantní a nezatáhla EU do ještě hlubšího konfliktu?
Rozhovor děláme v době, kdy cesta premiérů do Kyjeva stále probíhá. Vtažení zemí EU do konfliktu se dá svést na řadu dalších věcí, které členské státy EU či NATO podnikají v souvislosti s pomocí Ukrajině. Rozbuškou by se mohlo stát i cokoliv jiného. Kdybychom se báli, že cokoliv, co podnikneme na podporu Ukrajiny, se stane rozbuškou k širšímu konfliktu typu třetí světové války, Ukrajině bychom neměli jak pomoci. Takto se prostě přemýšlet nyní nedá.