Vládu k energetické misi přiměl tlak zvenčí. Neúspěch může potopit ministra

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Divoký vývoj cen energií a z toho vyplývající temné politické vyhlídky přiměly vládu Petra Fialy (ODS) přijmout opatření, která na podzim a v zimě pomohou domácnostem a podnikatelům při splácení účtů za spotřebu energií.

Jde o cenové stropy či válečnou daň. Tedy opatření, která koalice delší dobu odmítala. Seznam Zprávy zmapovaly, jak a proč ke změně názoru v pětici stran došlo. Kromě zhoršující se situace na trhu s energiemi k tomu přispěl tlak z různých směrů.

Před třemi týdny, v předvečer zahájení salonu Země živitelka, se v hotelu v Hluboké nad Vltavou patřícímu vlivnému podnikateli Tomáši Hrdličkovi sešla pestrá politická sestava v čele s prezidentem Milošem Zemanem.

Ze schůzky s podnikateli vzešla řada výzev, aby vláda se situací pomohla. Například majitel jihočeské mlékárny Milan Teplý si posteskl, že podnik nemá na elektřinu.

Postupně se kritika vládního postupu objevovala i z dalších stran – například od hejtmanů. Jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS) vyzval k zastropování cen energií. A apel vůči vedení vlády v posledním srpnovém týdnu završil samotný člen Fialova kabinetu Pavel Blažek (ODS), který varoval před ohrožením politického systému země.

Na tyto politické „výstřely“ se začaly nabalovat další významné aspekty – cena elektřiny na burze vyletěla nad do té doby nepředstavitelnou hranici 1 000 eur za MWh, na Václavské náměstí se o několik dnů později vypravilo 70 tisíc lidí demonstrovat proti Fialově vládě.

A do toho se přidaly blížící se komunální a senátní volby a zvěsti o průzkumech naznačujících oslabující preference vládních stran ve velkých městech či v důležitých senátních obvodech.

Ministrům došlo, že řešení neúnosných cen elektřiny pro domácnosti a podniky je pro vládu absolutní prioritou. I za cenu toho, že například zastropování cen elektřiny a plynu bude stát vládu desítky miliard, čímž se prohloubí už tak velké zadlužení státu. Což byl ještě před několika měsíci pro pravicově orientovanou vládu nepředstavitelný krok.

Ve vládních kruzích se začalo hledat, kdo je politicky zodpovědný za to, že na přelomu srpna a září nebylo na stole konkrétní schválené řešení, jak se s vysokými cenami energií na národní úrovni potýkat. A většina koaličních ukazováčků namířila na ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu (za STAN).

Výrazem nedůvěry v Síkelovy schopnosti je i vznik speciálního týmu pro energetiku, který si pod sebou vytvořil premiér Petr Fiala. A vedením pověřil svého stranického kolegu, místopředsedu ODS Zdeňka Zajíčka.

Do věci se zapojil i již zmiňovaný ministr Blažek (také ODS), jehož poradci vypracovali pro Zajíčkův tým právní analýzu, která se týká mimo jiné zastropování cen energií.

Podle informací Seznam Zpráv se za svého ministra, vůči kterému zaznívala kritika zejména z řad politiků ODS, musel postavit šéf hnutí STAN Vít Rakušan. Ministr vnitra se svého vládního nominanta zastává mimo jiné proto, že zastropování energií podle něj nebylo donedávna vůbec ve hře.

„Ano, ministr Síkela měl a má moji podporu. Kritické hlasy, které vůči němu zaznívají, jsou nefér. Pan ministr plnil takové zadání, jaké od vlády měl. A to až do nedávné doby prostě nebylo zastropování,“ uvedl pro Seznam Zprávy šéf STAN Rakušan.

Na zastropování cen jako řešení podle něj došlo až v okamžiku, kdy cena energií dosáhla absurdní ceny 1 000 eur za MWh a bylo jasné, že tržní mechanismy prostě přestávají fungovat. „Nepovažuji kritiku Jozefa Síkely za fér i z důvodu, že často zaznívá z různých blíže nespecifikovaných zdrojů. Já tenhle způsob komunikace sám nevyznávám a nepovažuji za správný,“ dodal Rakušan.

Jeho slova potvrzují, že zastropování cen energií a z toho vyplývající obrovské náklady pro stát coby kompenzace jeho ani vládní kolegy programově a ideologicky netěší. „Pokud jde o zastropování, které jsme v pondělí ohlásili, je to řešení, které uklidní situaci. Ale samozřejmě existovalo i dost důvodů, proč k němu nepřistoupit, zejména pak dopady do rozpočtu,“ vysvětlil 1. místopředseda vlády.

Pro Síkelovu budoucnost v čele ministerstva průmyslu bude důležité, zda se v příštích týdnech povede záchranný mechanismus dotáhnout do konce. V případě úspěchu by tlak koaličních stran na STAN a jeho ministra mohl polevit. A naopak – pokud se to nepovede, bude mít Síkela problém.

Řešení této otázky se podle informací Seznam Zpráv na nějakou dobu odkládá, minimálně do doby, než se odehrají komunální volby. Kritice totiž ministr čelí nejen od koaličních partnerů, nelibost zaznívá i od straníků STAN.

„Jestli se ptáte, zda má pan ministr Síkela moji důvěru, tak pokud budou do konce září skutečně realizovány kroky, o kterých se mluvilo, myslím, že by měl v čele ministerstva pokračovat,“ uvedl například před několika dny v rozhovoru pro MF Dnes liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Librecký kraj).

V případě jakýchkoliv změn by však muselo dojít mezi vládními předáky k dohodě – koalice se totiž bez podpory 33členného poslaneckého klubu STAN neobejde.

Také není jisté, jak by se k případným obměnám vlády postavil prezident Miloš Zeman. Hlava státu se nechala slyšet, že kdyby jej o to požádal premiér, odvolal by – zejména kvůli kauze Dozimetr – ministra vnitra Rakušana. Požádán ale nebyl.