Hlavní obsah

Vládní „rada starších“ proti revizionistickému zneužívání historie

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Snímek z protestní hladovky, kterou se v listopadu Jiří Gruntorád a John Bok domáhali důstojnějších důchodů disidentů.

Při vládě vznikne nová rada, která by měla pomoct zaštítit organizace zabývající se historií a jejími milníky. Měla by pomoct rozdělovat peníze paměťovým institucím.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Loňská protestní hladovka, kterou se v listopadu disidenti Jiří Gruntorád a John Bok domáhali důstojnějších důchodů disidentů, brzy přinese další výsledky. Pod Úřadem vlády by měla v nejbližších měsících vzniknout nová Rada vlády pro paměťovou agendu.

„Reaguje to na všechny materiály, které jsme vládě předkládali v souvislosti s protestem pánů Gruntoráda a Boka. Oni tam v podstatě měli jeden z požadavků, aby se vytvořilo něco jako nadační fond pro paměťové instituce,“ říká vedoucí Úřadu vlády Jana Kotalíková.

Instituce „orbánovského typu?“

Jedním z popsaných úkolů nové rady vlády je „posilování občanské odolnosti vůči revizionistickému zneužívání historie“, což by u některých historiků mohlo vyvolávat pocit vzniku organizace, která by mohla chtít podporovat pouze vládní interpretaci minulosti.

Toho si jsou vědomi i předkladatelé návrhu. Podle Kotalíkové je v těchto případech Úřad vlády připraven některé formulace změnit či upravit. „Jsem si vědoma toho, že to může někdo takhle číst. To ale není cíl, počítám, že v meziresortním řízení se některé věci, které tam jsou třeba nešikovně napsané, vychytají,“ uvedla šéfka Úřadu vlády.

Podle historika a poslance Pavla Žáčka (ODS), který se vznikem nové rady vlády pomáhá, je argument vznikem instituce „orbánovského“ typu lichý.

„S takovým argumentem se nesetkávám poprvé, padalo to i při vzniku Ústavu pro studium totalitních režimů. A to se nepotvrdilo,“ uvedl. Nově vzniklá rada vlády by podle něj měla být jakousi „radou starších“, ve které se sejdou historici a zástupci dotčených organizací.

Dodal, že Rada by měla být koncepčním orgánem, „který se nebude bavit o tom, jestli interpretace historie má být vlevo nebo vpravo, ale o tom, na co by se měla klást pozornost, co si ji zaslouží,“ uvedl.

Jako příklad dodal třeba instituce zabývající se likvidací takzvaných kulaků po roce 1948, které doposud nemají takové zastoupení a zastání nebo připomínku lidí, kteří v dobách železné opony zahynuli na hranicích.

Konkrétní projekty, které by pod novou radu měly spadnout, je třeba věznice v Uherském Hradišti, v níž byli v 50. letech minulého století věznění a týrání rolníci a další režimu nepohodlní lidé z moravských regionů, či takzvaná Rudá věž smrti v Ostrově, kde zejména političtí vězni bez jakékoliv ochrany museli třídit a zpracovávat uranovou rudu, následkem čehož většina dělníků pracovního tábora zemřela.

„Vidím v tom spíš posílení občanské společnosti, vztahu k vlastní zemi a její historii. Stačí se podívat na to, jak vypadají průzkumy, když toto ponecháme třeba jenom v rukách českého školství,“ míní Žáček.

Návrh poslal Úřad vlády do zrychleného připomínkového řízení, což znamená, že z něj budou vyloučena některá připomínková místa, která by ke zřízení nové rady vlády měla co říct.

Důvodem je podle Kotalíkové fakt, že nyní se schvaluje systematizace úřadu a i vznik nového oddělení, které v souvislosti s novou radou vznikne. „Času bylo málo. Jde i o to, aby začali co nejdříve fungovat, abychom stihli ještě i nějaké dotační výzvy,“ vysvětlila. Dodala, že počítá, že i tak bude čas na vypořádávání připomínek dlouhý.

Rada pro paměťovou agendu by měla spadat pod zmocněnkyni pro lidská práva. Vznikne spolu s ní nové oddělení o několika úřednících.

Rada vlády by měla mít na starost i rozdělování dotací pro instituce, které pod něj spadnou. Podle Žáčka tím ze sebe Ministerstvo financí sejme takzvané „porcování medvěda“, ke kterému v tomto případě pravidelně dochází.

O financích pro jednotlivé organizace totiž doposud rozhodují poslanci na plénu a jejich financování tak podle něj nemá jasně danou koncepci a hlavně kontinuitu, na kterou by se mohly spolehnout. „Chtějí to dostat do řádného režimu. Doposud se museli spoléhat na rozhodnutí pléna. Nějaká organizace třeba rozjela projekt, ale další rok dostala peníze jiná, což jim projekt zkomplikovalo,“ vysvětlil největší bolest doposud neexistujícího systému.

Doporučované