Vláda zavedla nouzový stav. Do Česka denně proudí pět tisíc uprchlíků

„Já bych chtěl všechny občany ujistit, že nemusí mít strach, chci, aby se na našem území nebáli žádné hrozby. Nemáme signály o nebezpečí. Jsme součástí EU a NATO, které garantuje naši bezpečnost,“ řekl po jednání vlády premiér Petr Fiala (ODS).

Dodal, že rozpočet na obranu bude zvýšen o miliardu. „Pokud bude třeba, dostane ministerstvo obrany ještě více peněz,“ řekl Fiala.

„Vláda zavedla nouzový stav, který bude platit od pátku. Zavádíme jej kvůli přijímání uprchlíků. Není to nouzový stav pro občany České republiky. Nouzový stav zavádíme, abychom zvládli příliv uprchlíků,“ dodal premiér.

Do České republiky nyní přichází pět tisíc uprchlíků denně. „Celkem jich tu už je dvacet až třicet tisíc,“ dodal ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). „Uvědomuji si, co pro nás znamená sousloví nouzový stav, všichni jsme z toho nervózní. Je to ale instrument, který umožňuje lepší koordinaci, centralizaci, lepší velení krizové situace. Nouzový stav vypisujeme jen proto, abychom pomohli našim ukrajinským spoluobčanům, abychom pomohli všem lidem, kteří se o ně úspěšně starají.“

Nouzový stav v posledních dvou letech opakovaně platil kvůli epidemii covidu-19. Celkově trval 284 dní a naposledy skončil v noci na loňského 26. prosince. Rakušan dnes řekl, že termín nouzový stav je třeba rehabilitovat, protože se jedná o standardní nástroj krizového řízení.

„Děláme kroky k tomu, aby lidé, kteří přijdou, mohli dostat finanční podporu v rámci dávky mimořádné okamžité pomoci. Tyto finanční prostředky budeme chtít i v budoucnu zjednodušenou formou, a proto připravujeme změnu legislativy,“ dodal ministr sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). „Co je pro nás velmi důležité – pro všechny ty, kteří přijdou a budou moci pracovat, tak jim ve velmi zrychleném způsobu administrace v řádu dnů umožníme přístup na trh práce v České republice. Děkuji všem zaměstnavatelům, kteří se hlásí a říkají, že mají zájem nabídnout volná pracovní místa,“ dodal.

Vláda dnes rovněž rozhodla o zastavení vydávání víz běloruským občanům s výjimkou humanitárních případů. „Přijali jsme opatření podobně jako vůči Ruské federaci ohledně víz i vůči Bělorusku. Bělorusko se plnohodnotně podílí na agresi vůči Ukrajině. Byli jsme nuceni zaujmout obdobný postoj jako vůči Ruské federaci,“ řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).

Na sankcích proti Bělorusku za jeho podíl na ruské invazi na Ukrajinu se shodly státy Evropské unie. Postihy mají dále omezit běloruský export, který již zasáhly předchozí unijní sankce vůči režimu autoritářského vládce Alexandra Lukašenka. Bělorusko podle EU umožňuje ze svého území ruským silám útočit na Ukrajinu, zejména na metropoli Kyjev.

Lipavský dále řekl, že Česko pracuje na uzavření českých generálních konzulátů v Petrohradě a Jekatěrinburgu, o kterém rozhodla minulý týden vláda. Připomněl také zřízení konzulárních jednatelství ve slovenských Košicích a v polské Přemyšli.

Po návratu českého velvyslance na Ukrajině Radka Matuly z Kyjeva do Prahy zkoumá ministerstvo zahraničí možnosti, jakým způsobem by se Česko mohlo diplomaticky do země vrátit. „Musí to být bezpečné a musíme to dělat ve spolupráci s příslušnými složkami, které poskytují ochranu diplomatům,“ řekl ministr.

„Dnes vláda na můj návrh projednala návrh na navýšení rozpočtu, a to o jednu miliardu. Možná si řekne řada z vás, proč jedna miliarda? Protože nejsme populisté a protože vnímáme ekonomickou situaci, kterou nám zanechala bývalá vláda,“ řekla po jednání vlády ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Ministerstvo obrany za miliardu korun, které dostane navíc do rozpočtu, nakoupí nové ruční zbraně.

Vláda ještě tento týden projedná dar vojenského materiálu od českých zbrojních firem. Jedná také s armádou o další státní pomoci. O daru výrobků s českými zbrojaři na Ukrajinu, která čelí útoku ruských vojsk, Černochová jednala v neděli. Zástupci firem jí tehdy avizovali, že odvětví je připraveno maximálně navýšit a využít své kapacity.

Na dotaz Seznam Zpráv, v jaké fázi jsou žádosti Čechů, kteří chtějí odejít bojovat na Ukrajinu, Černochová odvětila: „Jsme pro to, aby žádosti Čechů, kteří chtějí jít do války, byly posouzené jednotlivě.“

Varovala ale před neuváženým zapojením se do bojů, což je ostatně v Česku stále trestné. „Válka je krev, smrt a myslím si, že nám všem stačí záběry z televize, a já bych nerada jako ministryně obrany řešila repatriační lety,“ uvedla.

Vláda schválila i pomoc ve formě vybavení v hodnotě asi 21 milionů korun. Na Ukrajinu Česko daruje lékárničky, batohy pro bojové záchranáře, skládací zdravotnická nosítka, zdravotnické sorpční textilie a léky a různý spotřební zdravotnický materiál pro urgentní medicínu. Celková hodnota je 20,89 milionu korun.

„Jednáme s představiteli, co bychom mohli dalšího na Ukrajinu poslat, a snaha všech je obrovská,“ dodala Černochová.

Vláda dnes schválila také post vládního zmocněnce pro média a dezinformace. Pozici obsadí v nejbližších dnech či týdnech, řekl premiér. Vznik pozice avizoval už minulý týden po jednání Bezpečnostní rady státu.

„Záběr zmocněnce bude širší, ale vzhledem k tomu, jakým dezinformačním útokům, které jsou řízeny z Ruska, musíme čelit, tak jsme se rozhodli připravovanou pozici zmocněnce zřídit už na dnešním jednání vlády,“ uvedl ministerský předseda. Zmocněnec podle něj umožní koordinovat všechny aktivity, které se už na jednotlivých ministerstvech dějí.

Tuzemské internetové sdružení CZ.NIC po konzultacích s bezpečnostními složkami státu a na základě doporučení vlády minulý týden zablokovalo osm dezinformačních webů. Stránky v souvislosti s invazí Ruska na Ukrajinu ohrožovaly českou národní bezpečnost. Zablokované jsou weby Aeronet.cz, Protiproud.cz, Ceskobezcenzury.cz, Voxpopuliblog.cz, Prvnizpravy.cz, Czechfreepress.cz, Exanpro.cz a Skrytapravda.cz. Opoziční SPD to dnes označila za cenzuru.

Vláda dnes také rozhodla, že Česko ukončí členství v Mezinárodní investiční bance (MIB) a Mezinárodní bance hospodářské spolupráce (MBHS). Důvodem je útok Ruska na Ukrajinu a možnost, že by je Rusko mohlo využít na obcházení sankcí.

Po ukončení členství bude Česko podle ministerstva financí usilovat o výplatu minimálně splaceného kapitálu a podílu na zisku obou bank. Stávající projekty českých firem by neměly být ukončením členství ČR přímo ovlivněny, dodalo ministerstvo.

„Tyto banky vznikly ještě v období Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP) a u některých hrozí riziko, že by Rusko jejich prostřednictvím mohlo obcházet sankce. Co nejrychlejší odchod je nutností,“ řekl Fiala. Uvedl, že výzvu Česka k odchodu vyslyšely i Bulharsko, Polsko, Slovensko, Rumunsko a Maďarsko. „U Mezinárodní banky hospodářské spolupráce bude odchod těchto zemí znamenat její zánik,“ dodal premiér.

„Členství v těchto institucích nám nepřináší žádné ekonomické přínosy, obě banky jsou pozůstatkem dávno minulé doby. Dopad ukončení členství na české podniky bude minimální. Veškeré kroky také koordinujeme s ostatními členskými státy EU, které jsou rovněž členy MIB nebo MBHS,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Ministerstvo financí upozornilo, že ukončení členství je třeba provést výpovědí prezidentských smluv, kdy to musí odsouhlasit parlament a listinu o výpovědi podepsat prezident. Teprve poté může být výpověď smluv notifikována oběma institucemi a začne šestiměsíční lhůta pro jednání mezi ČR a oběma bankami ohledně finančního vypořádání.

MIB byla založena vládami členských států RVHP v roce 1970. Akcionáři je devět států – Ruská federace, Česká republika, Maďarsko , Bulharsko, Rumunsko, Slovensko, Kuba, Mongolsko a Vietnam. Aktuálním cílem úvěrové politiky je podpora středně velkých podniků přímými úvěry, velkých podniků pomocí syndikovaného financování a zaměření na exportní financování. Splacený kapitál ČR v bance činí 37,4 milionu eur (zhruba 965 milionů korun).

MBHS byla založena vládami členských států RVHP v roce 1963. Akcionáři banky je osm států – Ruská federace, Česká republika, Polsko, Bulharsko, Rumunsko, Slovensko, Mongolsko a Vietnam. MBHS poskytuje všechny běžné bankovní služby (včetně správy účtů) zaměřené na podnikatelskou klientelu, s důrazem na podporu obchodu v členských státech banky. V ní má ČR splacený kapitál 26,7 milionu eur (zhruba 689 milionů korun).