Vláda vytáhla tradiční výmluvu a tápe, jak se zlepšit

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Děláme to dobře, naše vláda je úspěšná, jen to neumíme vysvětlit a prodat veřejnosti.“

Ano, už je to tady zase. Jakmile má jakýkoliv kabinet problémy, propadne se jeho důvěra u veřejnosti, konají se demonstrace nebo vládní strany prohrají volby, přijde klasická interpretace.

Jako by v tom byla cítit i trocha arogance: My se tady tolik snažíme, obětujeme a stejně to nikdo nepochopí, natož aby to někdo ocenil.

„Tím, jak jsme v loňském roce během pár měsíců prosadili několik změn, jak konsolidační balíček nebo penzijní reformu, tak nám hodně času a energie zabralo domlouvání kompromisů ve vládní koalici o pěti stranách,“ říká ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS. „Bohužel, málo jsme se věnovali vysvětlování reformních kroků veřejnosti. A také jsme málo chodili do střetů s opozicí. Obojí musíme letos napravit.“

Vláda Petra Fialy proto teď hledá způsob, jak lépe mluvit se svými voliči, aby zpět získala jejich přízeň. Ostatně je to věc, kterou jí v novoročním projevu vytkl i prezident Petr Pavel: „Vládě se nedaří vysvětlovat svá opatření a reformní kroky. Nedaří se jí přesvědčovat občany a tím je získat na svou stranu. Tím to ulehčuje opozici.“

V nejužším týmu kolem premiéra Fialy se teď rozhoduje, jak komunikaci změnit. Zlomem, kdy si i ve Strakově akademii připustili, že něco dělají špatně, bylo vysmívané video z nákupů v Německu. Záměr polidštit profesorskou image premiéra nevyšel, lidé si z něj naopak utahovali jako z „profesora Nutelly“.

„Samozřejmě vnímáme zpětnou vazbu, neustále přemýšlíme nad změnami a vylepšeními,“ říká vládní mluvčí Václav Smolka. „Proto teď zvažujeme, jakým způsobem můžeme zlepšit mediální obraz pana premiéra i vlády jako celku. A jestli bude nutné změnit jen systém práce a koordinace, nebo personálně posílit,“ popisuje úvahy.

Největší výhrady ke špatné komunikaci zaznívají z Fialovy ODS – a to od lidí, kteří stojí mimo vládu. Třeba od jihočeského hejtmana Martina Kuby, který svým kolegům vzkazuje, že se nemají plácat po ramenou někde za zavřenými dveřmi, ale zásadně změnit komunikaci s voliči.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil je zas opakovaně vyzývá k tomu, aby nepodceňovali nutnost trpělivě vysvětlovat nezbytnost kroků. „Tradičně to podceňujeme. Asi si myslíme, že když nám je to jasné, tak to musí být všem jasné,“ říká.

Naopak hlavně pravicoví kritici Fialova kabinetu považují řeči o špatné komunikaci za výmluvy – za svádění neúspěchu na formu, přitom ale chybí samotný obsah. „To je klišé, že za propadem důvěry je špatná komunikace. Tedy ona je špatná v každém případě, ale hlavně není co komunikovat, protože vláda neudělala spoustu věcí, které udělat měla,“ domnívá se bývalý šéf TOP 09 Miroslav Kalousek.

Podobně to vidí i politolog Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity v Brně, který si nemyslí, že agitace vlády či premiéra je hlavní faktor nízké důvěry kabinetu. „Lepší vládní komunikace by to mohla asi mírně korigovat, ale těžko můžete být komunikačně úspěšný ve chvíli, kdy voliči jsou hlavně z ekonomických důvodů naštvaní,“ míní.

Fakt, že se tolik řeší komunikace zrovna pětikoaličního kabinetu, je paradoxní. Dlouho byl spíše chválený, jak se mu daří udržovat jiný styl prezentace, než měly předešlé vlády. Na veřejnost neunikaly informace o vnitrokoaličních sporech. Většina návrhů byla nejprve dohodnuta uvnitř koalice, navenek se oznámil kompromisní výsledek.

„Docela dlouho se dařilo mluvit jedním hlasem s tím, že velmi často byl tím hlasem premiér Fiala. To skončilo. Ostatní lídři začali být nervózní, že nejsou tolik vidět, a proto začali být aktivnější a přicházet s vlastními návrhy a iniciativami. Tím se tato jednotná komunikace rozpadla,“ popisuje politolog Ladislav Mrklas z Cevro Institutu.

Když tedy připustíme, že ministři by měli lépe své kroky vysvětlovat voličům, vyvstane otázka: Jenže jak něco takového udělat? Lídři pěti vládních stran na to mají rozdílné odpovědi.

Tak třeba od lidí v ODS jsou slyšet výzvy k hledání „vládního komunikačního drába“. Tedy člověka, který nemusí být žádný velký kreativec, zato musí mít autoritu u všech pěti lídrů a všech ministrů.

V ideálním případě by ho všichni poslouchali a třeba po schůzi vlády dostali noty, jak mají o klíčových tématech mluvit. Například tři body, jimiž věc jednoduše obhajují. A pak tři odpovědi na nejčastější výhrady. Cílem je, aby všichni mluvili stejně a srozumitelně.

Je jasné, že třicetiletý Václav Smolka – vedoucí odboru komunikace vlády, fanoušek premiéra Fialy a někdejší mluvčí ODS – to být nemůže. Jenže existuje vůbec někdo takový, kdo má kompetenci a zároveň ho uznají lídři všech pěti stran? Aniž by měli pochybnosti, že komunikační dráb nadržuje jednomu z nich?

Ideální moment, kdy by se takový člověk opravdu hodil, byl loňský květen, kdy vláda prožívala nejdůležitější moment své existence. Oznamovala reformy. Koordinace evidentně chyběla. Nejprve měl představit jen penzijní změny ministr sociální věcí Marian Jurečka, ale na poslední chvíli se k němu připojil ministr financí Zbyněk Stanjura s konsolidačním balíčkem.

Výsledek? Každý si z desítek změn pamatuje jen nějaký detail – někdo nezdaněné víno, další knihy, jiný kojeneckou vodu. Ovšem úplně zmizel celkový smysl celé operace – nutnost uzdravit veřejné finance proto, aby byly peníze na školy, nemocnice nebo penze i pro příští generace.

Ministr místního rozvoje Ivan Bartoš v této souvislosti upozorňuje, jak to má dnešní vláda těžké. „Komplexní problémy nemají přímočará a snadná řešení, jak se snaží tvrdit populisté. Proto je jejich komunikace někdy náročnější, je ale bezesporu úkolem vlády ji zvládnout a hovořit jasně, nikoliv hledat výmluvy,“ míní pirátský šéf, který je přesvědčený, že je to starost hlavně premiérova týmu.

Naopak ministr vnitra Vít Rakušan na nějaké zázračné řešení s koordinátorem moc nevěří. „Nespoléhal bych na vládní strategie, nějaké rozdané noty, podle kterých pojedeme. Komunikaci vlády dělá komunikace jejích členů. Takže chci začít u sebe. Chodit víc mezi lidi, mluvit s nimi – v poslední době se mi to osvědčilo,“ vysvětluje šéf hnutí STAN.

Podle Rakušana by byla chyba, kdyby ministři dopustili, že jediný, kdo se bude s lidmi bavit, bude Andrej Babiš, pro něhož není problém absentovat ve Sněmovně. Pochvaluje si, že v osobním kontaktu – na ulici či v hospodě – odpadá toxicita, která je typická pro komunikaci na sociálních sítích.

„A pak je tu pro komunikaci jedna hodně důležitá věc: Jestli nám má někdo věřit a být ochotný s námi vůbec vést nějaký dialog, pak musíme být schopní nejen mluvit srozumitelněji o tom, co jsme udělali dobře a proč jsme to udělali, ale i o tom, co jsme udělali špatně nebo neudělali vůbec. Podle mě jenom tohle vrátí komunikaci vládních politiků věrohodnost,“ míní Vít Rakušan.

Předsedkyně vládní TOP 09 a šéf Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová má někdy pocit, že s řečí o špatné komunikaci vlády se pro některé lidi už stala obsese. Podle ní vláda nemá žádné zásadní kauzy a v lecčems postupuje odvážně – a proto se kritika tolik soustředí na komunikaci.

„Neříkám, že nemáme rezervy, ale chaotický a také šaškovský styl předchozího premiéra od nás, věřím, voliči nečekali,“ míní Pekarová Adamová. „Připusťme tedy nepříliš dobrou schopnost věci prezentovat. Ale pokud by tomu bylo naopak, tedy že by vláda činila špatné věci, ale skvěle je komunikovala, bylo by to snad lepší? Nebylo.“

Co z toho všeho vyplývá? Změna tak nakonec může přijít v příštích letech, pokud začne růst ekonomika a životní úroveň, kdy se následně dá čekat zlepšení nálady lidí. Zároveň se už nedá očekávat, že by Fialova vláda ještě dělala podobné nepopulární kroky, jako byl konsolidační balíček.

„Ve druhé polovině volebního cyklu obvykle vlády dělají populárnější opatření, což se dá komunikovat mnohem lépe,“ uzavírá politolog Lubomír Kopeček.