Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Pokud by do Česka přišlo půl milionu uprchlíků, tedy zhruba 250 tisíc dětí, dojde k naplnění kapacit českých škol a snížení standardů vzdělávání pro žáky v celé republice. Uvádí se v to ve strategickém dokumentu zvládání uprchlické krize, který ve středu projednala vláda a který mají Seznam Zprávy k dispozici.
V takovém případě by byly školy nuceny překračovat počty dětí ve třídách, zajistit vyučování v náhradních prostorách nebo vyučovat takzvaně „na směny“. „Zároveň bude muset dojít k systémovému vyjmutí těchto dětí ze vzdělávacího systému. Například zřizováním škol v utečeneckých táborech,“ píše se ve strategii.
Strategie počítá s různými scénáři, zatím do Česka přišlo minimálně 280 tisíc uprchlíků, z toho více než sto tisíc dětí. Premiér Petr Fiala zdůraznil, že strategické priority nejsou definitivní a budou se ještě projednávat a upravovat.
Celkovou strategii a její předpokládané náklady jsme popsali zde:
Ve strategii se dále uvádí, že zvládnutelné je umístit do českých škol 125 tisíc dětí. Musí být ovšem úspěšný systém relokací tak, aby se využily volné kapacity v regionech. „I při tomto počtu dětí je však značné riziko snížení standardů pro žáky v nejvíce postižených oblastech,“ píše se v dokumentu.
Ministerstvo školství tak má připravit adaptační kurzy, zjistit kapacity základních i mateřských škol a zařídit finance navíc pro školy, které budou uprchlické děti přijímat. Počítá se s náklady více než 12 miliard korun.
Tisková konference po jednání vlády 13. dubna 2022:
Zdravotnictví
Vládní strategie počítá s tím, že pokud by do Česka přišlo půl milionu uprchlíků, bude omezena ambulantní péče a prodlouží se objednací doby ošetření. Upozorňuje na problém, že nelze rychle najít nové zdravotníky – bude proto nutné zvýšit kompetence některých lékařů i k jiným výkonům. Část péče by měly zastávat i ambulance v nemocnicích.
„Urychlili jsme procesy, aby se zlepšila dostupnost zdravotní péče,“ řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Vytvořena bude mapa dostupnosti těchto odborností primární lékařské péče až na úroveň okresů. „Každý starosta dostane informace o tom, kde je nejbližší pediatr, praktický lékař, stomatolog, gynekolog s volnou kapacitou,“ dodal ministr.
Vláda také zváží, zda práceschopné uprchlíky po 180 dnech nevyjmout z kategorie státních pojištěnců. Pokud by nezačali pracovat, museli by si pojištění platit sami. To by je podle strategie mělo motivovat k hledání zaměstnání. Náklady na zdravotní pojištění budou podle strategie představovat téměř 10 miliard korun.
Bydlení
10 miliard budou podle strategie stát náklady na ubytování uprchlíků. Dokument počítá s postupným přechodem z hromadného nouzového ubytování do standardního bydlení. Stát hodlá poslat peníze obcím a krajům, aby stavěly sociální byty nebo upravovaly momentálně k bydlení nevhodné prostory.
Pracuje se ale i s variantou, že to nemusí stačit a bude potřeba nakoupit mobilní domy či modulární buňky. „Ministerstvo vnitra v případě vyčerpání nouzových ubytovacích kapacit zajistí ve spolupráci s kraji vybudování 3 humanitárních základen pro dočasné nouzové přístřeší/nouzové ubytování,“ píše se dále v dokumentu.
Sociální péče
Vládní strategie počítá s tím, že náklady na dávky uprchlíkům jenom v tomto roce vyjdou na 12 až 13 miliard korun. Jde o součet dávek mimořádné okamžité pomoci, mimořádného příspěvku 5 tisíc korun a další navazující příspěvky.
Systém sociální péče začne podle dokumentu kolabovat po překročení počtu 250 tisíc uprchlíků. „Je proto nutné zajistit navýšení lůžkové i terénní kapacity sociálních služeb přes mimořádný dotační titul,“ uvádí zpráva. Náklady v této oblasti se vyšplhají na další 2,5 miliardy korun.
Národní koordinátor
Vláda také zřídí funkci národního koordinátora pro uprchlickou krizi. „Do doby, než se třeba dohodneme jinak, bude tuto funkci zastávat ministr vnitra Vít Rakušan,“ uvedl po jednání premiér.