Článek
Kdyby se volby konaly v květnu, vládní koalice by v současném složení nepostavila většinový kabinet. Vychází to z volebního modelu agentury STEM pro CNN Prima News. Přesto nelze nelichotivý výsledek podle sociologa Jaromíra Mazáka hodnotit jako selhání.
„Propad všech pěti vládních stran je v součtu asi čtyři procentní body v našem modelu oproti volebnímu výsledku v roce 2021. To není tak moc. Jde o běžnou věc, že vládní strany jsou pod palbou kritiky a přirozeně ztrácí. Rozhodně bych ale výsledek neinterpretoval tak, že jde o nějaké vládní fiasko,“ vysvětluje Mazák, který je ředitelem výzkumu agentury STEM.
ANO dominuje průzkumům
Opoziční hnutí ANO by podle květnového modelu agentury STEM pro televizi CNN Prima News nyní vyhrálo volby s 33,5 procenta hlasů. Druhá by byla vládní ODS se 14,6 procenta, třetí Piráti s 10,8 procenta.
Pod pětiprocentní hranicí pro vstup do Sněmovny byly TOP 09, ČSSD, KSČM i KDU-ČSL.
Do dolní komory Parlamentu by se podle modelu, kterého se mezi 18. a 29. květnem zúčastnilo 1141 lidí, dostala ještě hnutí SPD a STAN. Model byl vytvořen krátce poté, co kabinet představil své návrhy konsolidačního balíčku na ozdravení rozpočtu a důchodové reformy.
Opoziční SPD měla podle modelu 9,3 procenta hlasů, koaliční STAN 5,8 procenta. TOP 09 v modelu obdržela 4,7 procenta hlasů, ČSSD 4,1 procenta, KSČM 3,8 procenta a lidovci měli 3,4 procenta hlasů. Další subjekty skončily pod třemi procenty.
Voličů se agentura ptala krátce poté, co vláda představila konsolidační balíček veřejných financí a reformu důchodů. V rámci ní se počítá se zvyšováním věku odchodu do penze nebo změnou valorizací. Částečně už tak mohla veřejnost vyjádřit svým názorem nespokojenost se současnými úspornými opatřeními vlády.
„Voliči vládních stran dnes nevnímají moc blízkou alternativu, kterou by mohli volit. Část z nich tak může být s opatřeními nespokojena, ale přesto od vládních stran neodejde. Maximálně přejdou do pasivity a budou více zvažovat vůbec svou volební účast, než by přeskočili hluboký příkop, který je mezi vládou a hnutím ANO s SPD,“ říká Mazák.
Právě hnutí ANO zůstává přesvědčivě hegemonem opozice. Se 33,5 procenta hlasů mu nemůže konkurovat žádná vládní ani další opoziční strana. SPD si udržuje stálou podporu těsně pod 10 procenty, tedy na úrovni svého volebního zisku v roce 2021.
„Chybí nějaká prostřední strana mezi vládou a opozicí, která by usnadnila voličskou mobilitu,“ dodává Mazák.
Ani levice, ani antisystém
Minimálně v současné chvíli se taková středová strana nenachází na levici, která při posledních volbách zcela vyklidila sněmovní lavice. Sociální demokraté ani komunisté nepřekonali ve volebnímu modelu STEM pro CNN Prima News potřebných pět procent. ČSSD by získala 4,1 procenta hlasů a KSČM 3,8 procenta, kdyby volby proběhly v květnu.
„Nachází se stále v nějaké krizi. KSČM k tomu směřovala možná pozvolnější trajektorií, ČSSD naopak sklouzla velmi rychle po nástupu ANO a propadala se stále hloub. Strana nyní pod pěti procenty uvázla a nedaří se jí přijít s ničím, čím by mobilizovala podporu,“ vysvětluje Mazák.
Navzdory demonstrantům, kteří opakovaně zaplnili Václavské náměstí, neroste výrazněji podpora dalších protestních stran. Ani strany PRO, která akce organizuje.
„Hnutí ANO plní roli opozice, kterou voliči vnímají jako funkční, a nespokojení tak nemají potřebu hledat nějakou jinou alternativu, například více antisystémovou nebo protestní stranu. Strana PRO zůstává dost okrajovou podle našeho modelu,“ dodává Mazák.
Nejbližší volby jsou až příští rok v červnu, a to ty evropské. Volby do Sněmovny budou následovat v roce 2025. Do té doby se tedy mohou preference voličů ještě velmi výrazně promíchat.
Jak zmiňuje Mazák, vládní koalice rozhodně nemá své voliče jisté, i když jim chybí znatelnější alternativa. Záležet bude na tom, jaký dopad bude mít na občany úsporný balíček a zda například vláda kvůli stabilizaci veřejných financí nepřijde ještě s dalšími nepopulárními kroky.
