Článek
Systemizace je podle služebního zákona jediný nástroj, jak si politici mohou úřady částečně přetvořit k obrazu svému – nabrat či ubrat úředníky, případně se těch nechtěných „elegantně“ zbavit.
Letošní návrh, který ve středu schválila vláda a Seznam Zprávy ho mají k dispozici, počítá s rušením 590 úřednických míst. Jde o rozdíl mezi 31. prosincem 2022 a 1. lednem 2023.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) na Twitteru informoval, že kabinet návrh schválil. Udává zrušení 851 míst, což je rozdíl mezi 1. lednem 2022 a 1. lednem 2023.
Na vládě jsme schválili návrh, kterým rušíme 851 úřednických míst. Po včerejším přehlasování prezidentského veta služebního zákona jsme dnes udělali další krok k lépe fungující, otevřenější státní správě
— Vít Rakušan (@Vit_Rakusan) November 30, 2022
Plníme náš program a v zeštihlování a zefektivňování státu budeme pokračovat
Už během úterý hlavní hygienička a náměstkyně ministra zdravotnictví Pavla Svrčinová novinářům naznačila, že škrtat se bude u ní. „Dostali jsme posílení v rámci covidových opatření, ale nebylo počítáno s dlouhodobým výhledem,“ uvedla.
Zbylé pozice, jež se na hygienách ruší, jsou podle Svrčinové zejména ty, které jsou dlouhodobě neobsazené. V souvislosti s koncem projektu Chytrá karanténa se pak podle návrhu systemizace počítá se škrtnutím 77 míst.
Vedle toho ministr Vlastimil Válek (TOP 09) požaduje zrušení celého oddělení pro reformu v oblasti péče o duševní zdraví, včetně sem náležících 42 úředních míst.
Čcheng-tu, Bamako, Kábul
V rámci Ministerstva zahraničních věcí se počítá se zrušením tří zastupitelských úřadů.
Generální konzulát v čínském Čcheng-tu byl zřízen v roce 2015, tedy v době „zlaté čínské horečky“, kdy se předpokládal rozvoj politických a ekonomických vztahů. Očekávání se dle dokumentu naplňovala do vypuknutí pandemie covidu-19, pak došlo k útlumu. „A výhled do budoucna se ani nyní nejeví příliš perspektivně,“ píše se v návrhu.
Zbylá dvě velvyslanectví skončí kvůli bezpečnosti. Jedná se o ta v malijském Bamaku a afghánském Kábulu, odkud museli být diplomaté loni narychlo evakuováni.
Vládní dilema
Kabinet premiéra Petra Fialy se kvůli krizi chystá přepsat své programové prohlášení. Největší boj se čeká o zvýšení daní – zatímco pro ODS jde o zásadní princip, jiné strany připouštějí, že nastala mimořádná situace.
Škrtání u Finanční správy
K rozsáhlé změně podoby svého úřadu se chystá ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Vedle přesunu úředníků v rámci rušených a nově zřizovaných odborů žádá o vytvoření čtyř služebních míst náměstků pro řízení sekce.
„Zdrojem pro tato místa jsou rušená místa v souvislosti s reorganizací,“ uvádí dokument, kde chce peníze na jejich platy získat.
Na Finanční správě, která rovněž patří do Stanjurova portfolia, se pak chystá škrtnutí 180 úřednických míst. Jako důvod je uvedena novela zákona o silniční dani. Vláda Petra Fialy (ODS) totiž výběr této daně kvůli energetické krizi zastavila.
Velké škrtání má v lednu čekat resort práce a sociálních věcí, respektive správy sociálního zabezpečení. Podle dokumentu jde ovšem spíš o věc formální, rušit se mají jen neobsazená místa, konkrétně 121 z nich.
AKTUALIZACE: Doplnili jsme vyjádření ministra vnitra.
