Článek
Kabinet Andreje Babiše se shodl, že se od příštího roku zruší koncesionářské poplatky. Podle ministra kultury Oty Klempíře (Motoristé) vláda upouští od „zastaralého“ způsobu financování.
Oznámil také, že Česká televize by měla pobírat 5,74 miliardy korun, tedy o miliardu méně než letos. Český rozhlas pak přibližně 2,06 miliardy korun, což je méně o 350 milionů. Vláda chce, aby změna začala platit od začátku roku 2027. Opozice dlouhodobě upozorňuje, že během projednávání hodlá blokovat Sněmovnu.
„Vypořádali jsme všech osm skupin připomínek, které přišly k původní verzi. Vypořádali jsme to opravdu velice poctivě,“ oznámil Klempíř.
Podle ministra kultury má změna obsahovat i valorizační vzorec, který automaticky dorovnává financování v případě, že „kumulovaná inflace přesáhne deset procent“. Původní záměr byl přitom maximálně pět procent, vláda tak svůj dřívější plán přehodnotila.
Koalice obecně argumentuje tím, že vrací příjmy ČT a ČRo na úroveň roku 2024. Výše koncesionářských poplatků se ale sedmnáct let předtím neměnila, fakticky se tak příjmy vrátí na úroveň z roku 2008.
Generální ředitel ČT Hynek Chudárek ke změně financování sdělil, že televize bude muset zřejmě propouštět. „Pokud zákon vstoupí v platnost, bude zřejmě nutné omezit výrobu, s čímž souvisí i propouštění zaměstnanců. Řádový odhad je asi tři sta až pět set lidí,“ upřesnil s tím, že celkově má ČT 2900 zaměstnanců.
René Zavoral, generální ředitel Českého rozhlasu, pak odhaduje, že by musel propustit 150 až 200 lidí z 1350 zaměstnanců.
Klempíř k tomu na tiskové konferenci řekl, že obě média byla v roce 2024 „lídry trhu“, a neočekává tak, že by ČT či ČRo snížením financí trpěly. „Víte, ten rozpočet neznamená pokles kvality, znamená to vyšší tlak na efektivitu obou médií,“ dodal.
Iniciativa zaměstnanců České televize a Českého rozhlasu Veřejnoprávně dnes v reakci na změnu financování ohlásila výstražnou stávku. Podrobnosti zveřejní ve středu.
Klempíř čeká navýšení rozpočtu kultury
Premiér Babiš po jednání vlády vzkázal, že se veřejnoprávní média musí naučit šetřit. „Celá Evropa šetří, BBC šetří,“ řekl na tiskové konferenci po jednání vlády s tím, že koalice plní program.
Zároveň sdělil, že zrušení koncesionářských poplatků nevnímá jako ohrožení nezávislosti. „Mohli jsme médiím neschválit výroční zprávy a vymést to úplně. Neudělali jsme to a ani to neuděláme,“ řekl Babiš směrem k tomu, že vláda nechce zasahovat do obsahu a fungování ČT. Sněmovna výroční zprávu za rok 2025 schválila minulý týden.
Také naznačil, kde vláda peníze vezme. „Ano, bude to rozpočtová kapitola. Když někdo řekne, že to zaplatí ti lidé, tak my na to určitě vybereme v rámci EET dva nula,“ nastínil.
Redakce po tiskové konferenci oslovila ministra Klempíře s dotazem, zda už tuší, jaké položky bude Ministerstvo kultury muset v příštích letech seškrtat, aby mohlo zaplatit fungování televize i rozhlasu. „Očekávám, že rozpočet kultury bude navýšen. Nic se sekat nebude,“ odpověděl.
Ředitelé usilovali o pojistky
Ředitelé veřejnoprávních médií se v minulém týdnu setkali se zástupci vládní koalice, aby prodiskutovali, jak bude změna financování ČT a ČRo vypadat. Ředitel České televize Chudárek například požadoval, aby se zákon o financování obou médií musel ve Sněmovně schvalovat takzvanou kvalifikovanou většinou (tedy 120 hlasy poslanců), případně aby byl nutný nepřehlasovatelný souhlas Senátu i Poslanecké sněmovny.
Vládní představitelé nicméně podobný krok spíš odmítali. Například ministr Klempíř soudí, že by jeden „běžný zákon“ neměl být „chráněn silněji než ostatní“. Zároveň dodal, že podle něj by měla mít každá vláda možnost rozpočet měnit pomocí parlamentní většiny.
Původní ministerský zákon, který vláda nakonec shodila, počítal s tím, že stát zaplatí ČT pět miliard a sedm set milionů korun. V případě rozhlasu pak počítal se dvěma miliardami korun.
Druhý Nacherův návrh
Vedle nového návrhu ministra Klempíře vznikl také návrh koaličních poslanců, za kterým stojí primárně místopředseda Sněmovny Patrik Nacher (ANO).
Na jeho základě by měly být některé skupiny – třeba samostatně žijící senioři starší 75 let, studenti nebo firmy do 50 zaměstnanců – ještě v průběhu letošního roku osvobozené od koncesionářských poplatků. Návrh nepočítá s kompenzací výpadku peněz, podle Nachera by tak například Česká televize měla přijít o 400 milionů ročně.
Finální suma ale není jasná, například odbory zásah do rozpočtu ČT odhadly na 1,4 miliardy korun. Původně měl Nacherův návrh platit už od letošního července.
Česká televize minulý rok vybrala na koncesionářských poplatcích 6,34 miliardy korun. V případě Českého rozhlasu tvořily poplatky celkem 2,3 miliardy korun.
Co se letošního roku týče, ČT letos hospodaří s rozpočtem 8,5 miliardy korun, z toho 6,7 miliardy korun mají tvořit právě příjmy z koncesionářských poplatků. V případě Českého rozhlasu plánované příjmy a výdaje přesahují 2,7 miliardy korun, z poplatků se pak očekává zhruba 2,4 miliardy korun.
