Článek
Česko možná bude moci uvalovat národní sankce na jednotlivce i subjekty dopouštějící se závažného protiprávního jednání v mezinárodním kontextu, které nebyly dosud zařazeny na sankční seznam Evropské unie. Vláda na dnešním zasedání podle informací ČTK schválila nový sankční zákon, který předložilo ministerstvo zahraničí. Návrh nyní poputuje do Parlamentu.
Předloha má zároveň vytvořit právní základ pro zařazování subjektů na sankční seznam EU z podnětu České republiky. Kabinet v programovém prohlášení avizoval termín přijetí takzvaného Magnitského zákona pro lepší vymahatelnost ochrany lidských práv do konce roku 2023, ruská invaze na Ukrajinu ale přiměla vládu k urychlení přípravy předlohy.
Vláda také schválila ústavní novelu, která upravuje podmínky pro vysílání vojáků do zahraničí a přejezdy cizích vojáků přes české území.
Její úřad dokument vypracoval v reakci na usnesení, ve kterém po ruské invazi na Ukrajinu dospěl kabinet k závěru, že nynější znění ústavních předpisů neumožňuje dostatečně rychle a flexibilně reagovat na rizika.
Podle ústavy nyní přísluší Parlamentu vyslovovat souhlas s vysláním ozbrojených sil mimo území ČR, pokud není takové rozhodnutí vyhrazeno vládě. Kabinet může vyslat vojáky do zahraničí na maximálně 60 dnů v případě plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadení, při účasti na mírových operacích nebo při záchranných pracích po živelních pohromách nebo haváriích.
O takovém rozhodnutí vláda informuje neprodleně obě komory Parlamentu, každá ho může nadpoloviční většinou členů sama zrušit.
V aktuální novele podmínky i lhůta zůstaly, přidává se však další případ, kdy může vláda o vyslání rozhodnout, a to ochrana života a zdraví, ohrožení majetkových hodnot nebo bezpečnosti ČR.
