Článek
Stanovit transparentní pravidla pro lobbování a omezit hrozby korupce, střetu zájmů nebo klientelismu, má za cíl zákon o lobbování, jehož návrh ve středu schválila vláda. Novinářům to po jednání kabinetu řekl ministr pro legislativu Michal Šalomoun (za Piráty).
Lobbování označuje návrh za legitimní součást demokratického procesu, pro kterou však aktuálně nejsou nastavena pravidla, což se odráží i na negativním vnímání lobbování. O zavedení zákonných pravidel se v Česku dlouhodobě diskutuje, v minulém volebním období Sněmovna vládní návrh schválit nestihla. Přijetí regulace lobbingu do poloviny roku 2025 je podmínkou pro vyplacení peněz z Národního plánu obnovy.
Návrh definuje lobbování, lobbisty a lobbované tak, aby zahrnul co nejširší okruh osob, které na centrální úrovni ovlivňují nejen přípravu, projednávání nebo schvalování právních předpisů, ale například i opatření správních úřadů. Hlavním nástrojem regulace má být zavedení registru. „Lobbisté, pokud budou chtít provozovat lobbování legálně, budou povinni tuto činnost předem ohlásit Ministerstvu spravedlnosti,“ popsalo ministerstvo.
Kabinet začal materiál projednávat v lednu a několikrát schvalování odložil. Piráti v souladu se stanovisky Legislativní rady vlády prosadili, aby předpis dopadal i na prezidenta či asistenty poslanců a senátorů. „Patřit tam budou také členové poradních orgánů vlády. Do návrhu zákona se povedlo doplnit také procentuální výpočet sankce z obratu právnických osob za porušení zákona tak, jak je to obvyklé například při regulaci ochrany hospodářské soutěže,“ uvedl Šalomoun.
Lobbisté budou muset v registru uvést, v čím zájmu lobbují, budou do něj navíc vždy po půl roce vkládat prohlášení o lobbování. Ta budou veřejně přístupná, což má podle Ministerstva spravedlnosti umožnit snadnou kontrolu veřejnosti. „Dále bude mít lobbista, který hodlá lobbovat, povinnost lobbovaného upozornit na to, že je lobbistou ve smyslu tohoto zákona, a uvést, v zájmu koho lobbuje,“ uvedli navrhovatelé.
