Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
V pozadí jednání o státním rozpočtu na příští rok se vláda dohaduje ještě kvůli jednomu zásadnímu rozhodnutí – zda bude příští rok dál pomáhat domácnostem a firmám s cenami energií. Hrozí totiž, že ačkoli cena elektřiny na burze klesá, některým spotřebitelům se příští rok mohou účty paradoxně zvýšit.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) proto podle zjištění Seznam Zpráv nachystal několik cest, jak by stát mohl s energiemi pomoci i v příštím roce, některé z nich za desítky miliard korun.
Shoda na tématu ale není – ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) navrhuje rozpočet na příští rok prakticky bez podpory. Respektive s 8,5 miliardy, což téměř není ani zákonné minimum. Pro srovnání: letos stát energie dotoval přibližně 110 miliardami.
„Důsledky ruské agrese na evropskou energetiku ani zdaleka neodezněly. Návrh snížit pomoc s cenami z přibližně 110 miliard korun pro letošní rok na 8,5 miliardy na příští rok by mohl zvrátit nynější pozitivní trend postupného poklesu cen pro zákazníky,“ potvrdil mluvčí Ministerstva průmyslu a obchodu Vojtěch Srnka.
Podle mluvčího jsou kompromisní varianty navrženy tak, aby se náklady státu výrazně snížily, ale zároveň umožnily „pokračovat v trendu klesajících cen“.
Návrhy podle informací Seznam Zpráv obsahují různě vysokou podporu od minimální až po zhruba 70 miliard. Na výši částky pak záleží, jestli a jak moc ceny u některých koncových spotřebitelů stoupnou, klesnou, nebo zda se udrží na letošních hodnotách.
„V tuto chvíli na dané téma probíhají jednání souběžně s jednáními o rozpočtu na příští rok. Jejich výsledek bude znám v momentě, kdy skončí i jednání o rozpočtu, tedy nejpozději od konce září,“ uvedl bez dalšího ministr financí Stanjura.
Za podporu i v příštím roce se staví především hnutí STAN. „Vidíme jako reálnou hrozbu, že ceny elektřiny porostou. My bychom je rádi udrželi minimálně na stejné hladině jako letos,“ vysvětluje Síkelův stranický kolega, poslanec Lukáš Vlček.
Kde se vzaly obavy, že faktury porostou? Cena za silovou elektřinu na burze sice klesá – dokonce tak, že se vláda chystá zrušit strop zavedený pro letošní rok. Jenže kabinet momentálně značně přispívá i na regulované složky ceny elektřiny.
Do nich patří například poplatky za obnovitelné zdroje (495 korun za megawatthodinu pro domácnosti), které letos stát spotřebitelům odpustil. Dotace jsou i na ztráty energie a systémové služby.
Energetický regulační úřad loni také snížil ceny za distribuci – a ztrátu distribučních firem následně kompenzoval stát. V součtu šlo o desítky miliard korun. To by mělo příští rok skončit, jak navrhuje Stanjura.
Obavy firem
Nárůstu nákladů se obávají především firmy. „Rád bych zdůraznil, že to nejsou dotace pro nás, to jsou dotace pro solární průmysl, které stát přenáší na nás a domácnosti. Stejně jako další náklady. A my se chceme bavit o tom, jak moc je na nás stát má přenášet,“ uvedl šéf Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.
Podle něj navíc Stanjura ve svém návrhu nevrací náklady na stav před válkou, ale škrtá tak moc, že na firmy přenáší ještě víc nákladů než dřív.
„Část těchto složek byla vždy hrazena ze státního rozpočtu tak, aby udržoval celkovou cenu energií na konkurenceschopné hladině s ostatními zeměmi. V některých firmách bychom platili dvojnásobek i trojnásobek toho, co v roce 2021,“ říká Rafaj.
„Náš politický postoj je, že bychom s tím měli pomoct. Druhý důvod je, že by to mohlo mít pozitivní podíl na snižování inflace,“ dodává Vlček.
Podle Michala Macenauera z poradenské společnosti v energetice EGÚ Brno by nárůst cen energií pro domácnosti neměl být tak výrazný a dotkne se jen některých spotřebitelů. „Ve hře je padesátník za kilowatthodinu, zdražení distribuce může být v průměru o 30 haléřů. Pokud nějaké skupině domácností naroste účet za elektřinu o nějakých 80 korun, nepokládal bych to za tak výrazný problém,“ uvedl Macenauer.
Někteří dodavatelé už v průběhu letošního roku ceny snížili. Větší potíž podle něj budou mít domácnosti, kterým letos skončí fixace, a dostanou se proto na relativně vysoké částky. „V tuto chvíli je to spíše politické než energetické téma,“ dodal Macenauer.
Pro vládu jde o citlivou otázku – po složitých jednáních se shodla na maximálním schodku 252 miliard korun v roce 2024 a stále se jí nedaří doladit některé kapitoly rozpočtu, například školství. Přihodit teď výdaje v řádu desítek miliard by jednání značně zkomplikovalo.
Rozpor se podle informací Seznam Zpráv krátce otevřel tento týden i přímo na vládě, k žádné shodě však nedošlo. Padl ale návrh, aby se energie nedotovaly a případné potíže domácností se vyřešily přes sociální systém. Další možností je upravit odhad příjmů nebo využít financí z prodeje emisních povolenek.
