Článek
Vyslání českých vojáků musí ještě schválí Sněmovna a Senát. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) očekává, že Parlament misi schválí do konce příštího týdne. V dalším týdnu by první vojáci mohli vyjet. Mise bude stát zhruba 86 milionů korun z rozpočtu ministerstva obrany.
„Čeští vojáci nebudou bezprostředně v kontaktu s migranty a nebudou plnit úkoly, které s těmi migranty souvisí. To znamená vytlačování, zadržování, třídění. To tam plní vojácí a pohraniční stráž Polské republiky. Naši vojáci budou vyzbrojeni zbraněmi pouze pro svoji ochranu a to z hlediska domluveného charakteru těch prací a úkolů, které tam budou plnit,“ řekl po jednání vlády ministr obrany v demisi Metnar.
Čeští vojáci nebudou bezprostředně v kontaktu s migranty a nebudou plnit úkoly, které s těmi migranty souvisí.
Podporu plánu vyjádřili politici nastupující koalice Spolu a Pirátů se Starosty a nezávislými.
Část vojáků na místo působení pojede po vlastní ose, část po železnici, zejména kvůli těžké ženijní technice. Působiště se ještě upřesňuje. Vyjet by měli ženisté z Bechyně, vojáci z 53. pluku elektronického boje, 102. průzkumného praporu a 533. praporu bezpilotních prostředků.
„Česká republika je třetí evropskou zemí společně s Velkou Británií a Estonskem, která se bude aktivně podílet na ochraně polsko- běloruské hranice. Jsem rád, že na nutnost českého zapojení do této krize se shoduje jak vláda, prezident, tak i Parlament napříč politickými stranami,“ řekl ministr zahraničí v demisi Jakub Kulhánek (ČSSD).
Česko nabídlo Polsku pomoc opakovaně, naposledy tak dopisem učinil prezident Miloš Zeman. V reakci na něj Polsko pomoc odsouhlasilo. Do Polska by měli po dohodě obou zemí zamířit především ženijní specialisté. Po schválení vládou musí být mandát projednán ve sněmovním výboru pro obranu a senátním výboru pro zahraniční věci a bezpečnost, následně pak v obou parlamentních komorách.
Polsko čelí migračnímu tlaku na hranicích s Běloruskem od jara, krize se vystupňovala na podzim. Varšava, pobaltské země a další unijní státy obviňují režim autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka, že láká migranty z krizových oblastí do své země a pak je posílá k hranicím bloku.
Minsk se tak podle nich mstí za sankce, které EU na režim uvalila kvůli porušování lidských práv. Běloruská strana to popírá. Kulhánek novinářům řekl, že Česko nechce diskutovat o tom, jestli Polsku může pomoct, nebo ne, ale o tom jak mu může pomoct efektivně.
„Stále se tam nachází 7000 migrantů, které může Lukašenkův režim pustit do Evropy,“ uvedl. Dodal, že běloruský režim cynicky zneužívá migranty a je „více než toxický“ . Nevyloučil, že sankce vůči Bělorusku ze strany Evropské unie budou ještě zpřísněny.
