Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Vládní koalice začala opatrně probírat, co ze svých slibů, jež si vepsala do programového prohlášení a nedokáže je kvůli krizi splnit, škrtne. A které z nepopulárních návrhů, jež po ní chce její vlastní ekonomická rada, zkusí naservírovat voličům.
Už z prvních vyjádření koaličních politiků je jasné, že půjde o komplikovaný úkol. Kabinet totiž nemusí vyřešit nic menšího než to, jak nezkrachovat a zároveň se udržet u vlády. Politici mají obavy, že pokud budou příliš přísní, sklidí hněv voličů.
„Některé návrhy Národní ekonomické rady vlády mi připadají úplně ulítlé. Navrhovat zavedení školného v situaci, kdy máte za sebou partu populistů, je samozřejmě sebevražda, která by vedla k tomu, že si zkrátíme funkční období a nastoupí tu někdo jiný,“ říká k tomu předseda rozpočtového výboru za STAN Josef Bernard.
„Můžeme samozřejmě tlačit na splnění ambiciózních cílů, ale pak za tři roky vyhraje nějaký populista. A po jeho vládě už bude pozdě na jakoukoli konsolidaci,“ popisuje komplikovaná jednání jeden z vládních poslanců.
Jak vykličkovat mezi ekonomickou realitou a náladami voličů, už začaly řešit stranické centrály. Jednotlivým ministrům přišlo z Úřadu vlády doporučení, aby se probrali sliby ve svém resortu. Společně se změny začnou řešit v lednu – až skončí evropské předsednictví.
Vláda versus NERV
Čím dál větší rozčarování budí ekonomické kroky vlády Petra Fialy (ODS), která slibovala rozpočtovou odpovědnost, hodnotí podcast Vlevo dole.
Konkrétní zatím vládní politici být nechtějí, už teď je ale jasné, že největší souboj se odehraje o výši daní. Ty se kabinet zavázal nezvyšovat, jde především o vlajkovou loď pravicové ODS. Lidovci, Starostové a TOP 09 si už ale závazkem nejsou tak jistí.
„Za lidovce říkám, že se nemůžeme dívat jen na výdajovou stránku a musíme se podívat na všechny typy daní. Situace je tak náročná, že bavit se o nějaké míře progresivního zdanění se zdůrazněním principu solidarity je namístě,“ uvádí k tomu šéf lidovecké sněmovní frakce Marek Výborný.
„U mě osobně jsou daně u fyzických osob k debatě. Je to jedna z věcí, které se musí probrat, ale pro některé strany, které tvoří koalici, jsou některé principy nepřekročitelné,“ myslí si poslanec TOP 09 Marek Ženíšek.
Naráží tím na občanské demokraty, pro něž je nezvyšování daní vlajkovou lodí programu. „Nebudeme zvyšovat daně. Tečka,“ řekl nedávno například v televizi Nova premiér a předseda ODS Petr Fiala.
Debaty o rodičovské
Chystá se také přepracování plánů na krocení schodku rozpočtu. „Snižování nebude moci být tak rychlé. Ta ambice by nám měla zůstat, ale měla by být realistická,“ myslí si předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
Poslanec Marek Benda (ODS) připouští, že veřejné rozpočty na letošek a příští rok dobré nejsou a že jsou potřeba daňové změny, které je pomohou konsolidovat. „Ale abych komentoval jednotlivá opatření? To skutečně nejdříve musí projít koaliční radou,“ odmítá hodnotit plány své strany.
Výdaje? Nechat
Tlak na zvýšení daní přitom bude o to vyšší, že některé partaje hodlají při vyjednávání uhájit své výdajové priority. „Jde například o valorizaci rodičovského příspěvku a věci, které jsou důležité pro vzdělanou, digitální společnost,“ říká k tomu předseda pirátského poslaneckého klubu Jakub Michálek.
Nesahat na výši rodičovské, sociální práci nebo vzdělávání požadují i lidovci. Přitom právě možnost zkrátit rodičovskou zmínil v minulých dnech ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Na příkladu rodičovské se nicméně ukazuje, že dojít k dohodě nad opatřením Národní ekonomické rady vlády bude téměř nemožné.
Co navrhují experti?
Návrh Národní ekonomické rady vlády obsahuje 14 opatření na zvýšení rozpočtových příjmů a 11 opatření na omezení výdajů.
V pětici stran se totiž vždycky najde někdo, pro koho jde o programovou prioritu.„My bychom byli třeba pro zrušení slevy na nepracující manželku. Ale proti tomu půjdou lidovci. Zrušení stavebního spoření se zase nebude líbit jinde,“ líčí jedna z vládních poslankyň.
Shoda se podle informací Seznam Zpráv obtížně hledá i uvnitř stran. Někteří takzvaně mimo záznam připouští, že musí krotit své „jestřáby“, kteří by nejraději najeli na Kalouskův model řešení krize z roku 2009. „Kalousek udělal ze 40 korun pro důchodce legendu, lidovou slovesnost. Jestli si chceme vyrobit další podobnou věc, tak do toho šlapejme jako on,“ míní jeden z nich.
Zároveň ale panují ve stranách obavy z toho, aby se udělalo alespoň něco. „Nejde to vysedět, nic nedělat a hrnout to před sebou. Situace se sama nezlepší,“ uzavírá další z vládních poslanců.
