Vláda narazila s plánem na Babiše a spol. Chystá se náhradní řešení

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Fialova vláda nebude moci dodržet jeden ze slibů obsažených v programovém prohlášení. V zemědělské oblasti chtěla od investičních (nenárokových) dotací zcela odříznout ty koncerny a podnikatelské skupiny, pro něž zemědělství představuje jen okrajovou záležitost a hlavní příjmy jim plynou z úplně jiného byznysu.

Na prvním místě lze jako příklad uvést multioborový holding Agrofert expremiéra Andreje Babiše, jehož zisky v minulých letech pocházely především z chemického průmyslu, ale skupina podniká například i v médiích či v produkci biopaliv.

Vládní program mluví o tom, že investiční dotace mají jít jen těm, jejichž příjmy ze zemědělské činnosti jsou minimálně na úrovni 30 % z celkových příjmů. Přitom tato podmínka se měla týkat i všech majetkově propojených podniků.

Plán však ztroskotal na tom, že úředníci nejsou schopni splnění takto stanovených kritérií ohlídat. Přiznal to i nový generální ředitel Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) Petr Dlouhý v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Aparát SZIF by podle něho musel jako detektivové rozplétat vlastnické vztahy mezi navzájem provázanými podniky a zjišťovat, odkud má která dceřiná firma příjmy, a to včetně těch zahraničních. „Pro nás jako pro platební agenturu je to ohromný problém toto vše případně dohledávat,“ uvedl Dlouhý.

V agrárním resortu se proto vymýšlí jiná varianta regulace.

Aktuální situace je přitom taková, že dvě desítky největších (agrárních) skupin v republice pobírají kolem třetiny z celkového balíku investičních dotací. Za mnohými z nich stojí i přední čeští miliardáři s aktivitami v mnoha dalších sektorech.

Připravuje se tak nakonec jiný model, kdy žádná dotační stopka nebude, ale jednotlivé podnikatelské skupiny by mohly za sedmileté období vyčerpat jen určitý maximální objem investičních dotací. V kuloárech se nyní mluví o částce v rozmezí od 100 do 200 milionů korun na skupinu. Bude záležet na politické dohodě, jak vysoko bude strop nastaven. Kdyby šlo o 200 milionů, agrobarony jako celek by to příliš nebolelo (to se netýká těch úplně největších skupin z první pětky jako je Agrofert, kteří by i toto omezení pocítili a přišli by řádově o stovky milionů korun).

Ředitel Dlouhý uvedl, že takto pojaté omezení by z hlediska administrativní zátěže už bylo pro fond daleko lépe kontrolovatelné. Výše dotačního stropu se ale podle něho stále řeší v rámci pracovních skupin na Ministerstvu zemědělství. „Bude se diskutovat limit maximálně 150 milionů korun v rámci skupiny,“ sdělil k tomu generální ředitel SZIF.

Seznam Zprávy chtěly vědět, jak na tyto připravované změny ve vyplácení investičních dotací pohlíží největší příjemce veřejných podpor v zemi, skupina Agrofert, která podle exkluzivně získaných údajů získala za posledních 3,5 roku dotace ze SZIF v celkovém objemu 4,8 miliardy korun.

„V tuto chvíli se jedná o úvahy, až bude mít návrh konkrétní legislativní podobu, tak ji vyhodnotíme a budeme schopni říci, jaké dopady bude na nás mít,“ reagoval na dotaz mluvčí koncernu Pavel Heřmanský.

O tom, kdo má jaké příjmy z agrárních dotací, vypovídá výše uvedená a dosud nepublikovaná tabulka, kterou Seznam Zprávy v minulých týdnech získaly v resortu zemědělství a ředitel Dlouhý její autenticitu potvrdil.

Úřednický aparát SZIF ji loni vypracoval jen pro dozorčí radu fondu. Názorně ukazuje, které podnikatelské skupiny v minulých letech čerpaly od SZIF největší podpory.

Jde o období od začátku roku 2019 do poloviny loňského roku, přičemž data zahrnují jak nárokové dotace (především přímé platby na plochu), tak právě nenárokové (investiční) podpory.

Pomyslným vítězem je právě Agrofert. Přitom v inkriminovaném období čelil jistému omezení vyplývajícímu z toho, že konečný majitel skupiny Andrej Babiš byl jako člen vlády ve střetu zájmů. Jeho firmám byla u investičních dotací dočasně vystavena stopka. Teď když je Babiš v opozici, už ji skupina Agrofert nemá a může čerpat dotace jako všichni ostatní žadatelé.

Za Babišem jako další český agrobaron následuje podnikatel z Vysočiny Gabriel Večeřa (podnik Agro-Měřín) a jako třetí v pořadí je někdejší prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek se svou skupinou Rabbit CZ.

V přehledu je ale i firma multimiliardáře a developera Radovana Vítka nebo společnost Spearhead International, kterou v současnosti nově ovládá finanční skupina J&T. V tabulce můžeme najít třeba i firmu exministra zemědělství Jiřího Milka (Úsovsko). Patnáctku největších příjemců dotací uzavírá pražský podnikatel Miroslav Dvořák, který je spojen s firmou RenoFarmy. V minulosti působil jako manažer v čele státního ruzyňského letiště. Za 3,5 roku jeho farmy pobraly dotace ze téměř půl miliardy korun.

Dozorčí rady SZIF si tento přehled od aparátu intervenčního fondu vyžádala loni v létě právě v souvislosti s debatami o tom, kterak dotace pro agrární velkopodnikatele přiškrtit.

I Ministerstvo zemědělství připouští, že původní vládní záměr, jak omezit investiční dotace, bude muset být změněn, nicméně resort v čele s lidoveckým ministrem Zdeňkem Nekulou v tom zásadní problém nevidí. Cíl prý zůstává zachován i v případě, že teď bude omezena maximální výše dotace na jeden nezávislý podnik nebo skupinu propojených podniků.

Podle mluvčího Vojtěcha Bílého jde totiž pořád o to samé – zamezit tomu, aby jedna firma či propojená skupina firem čerpaly enormní část z prostředků na úkor ostatních žadatelů.

„Tento záměr dodržíme. V rámci implementace nové společné zemědělské politiky EU je pro nás zásadní, aby pravidla nepřinesla nadměrnou byrokracii na straně žadatelů, ale ani státu,“ uvedl k chystané změně strategie Bílý. Podnik, který o investiční dotaci bude žádat, musí mít i tak minimálně 30 % příjmů ze zemědělské prvovýroby. Ale splnění této podmínky se bude zkoumat už jen u tohoto konkrétního žadatele, nikoliv za celou propojenou skupinu.

„Jde o podmínky, které naplní původní záměr, přičemž jsou v praxi administrativně mnohem jednodušší a jednoznačně kontrolovatelné,“ vyzdvihuje ministerský mluvčí Vojtěch Bílý. Konečná podoba pravidel by měla být známa do konce dubna.

Zda bude nutné i v tomto bodě měnit programové prohlášení vlády, které v minulých dnech prošlo revizí, se mluvčí nezmínil.