Článek
Necelých osm měsíců od chvíle, kdy jí Poslanecká sněmovna vyslovila důvěru, dnes čeká vládu Petra Fialy (ODS) první hlasování o nedůvěře. Vyvolala jej opoziční hnutí ANO a SPD. Poslanci se k projednání nedůvěry sešli ve 13 hodin.
Schůze se může protáhnout do noci. Jak dlouho se bude hovořit, opozice nedokázala odhadnout. „Počítáme, že vystoupí všichni stínoví ministři, ostatní kolegové vystoupí tehdy, pokud budou cítit, že mají co říct,“ uvedla za ANO Alena Schillerová.
Přinášíme přehled základních otázek a odpovědí, které shrnují aktuální politickou situaci:
Kvůli čemu opozice hlasování o nedůvěře vlády vyvolala?
Kauza Petra Mlejnka
Přestože šéf Úřadu pro zahraniční spolupráci a informace Petr Mlejnek ve středu oznámil, že rezignuje, nic to nemění na ultimátu, které dalo hnutí ANO premiéru Petru Fialovi:
Buď odvolá ministra vnitra Víta Rakušana (STAN), nebo hnutí vyvolá hlasování o nedůvěře vládě. Fiala to už tehdy označil za snahu předsedy ANO Andreje Babiše o odvedení pozornosti od jeho vlastních kauz.
Hnutí ANO vadí, že se Rakušan za Mlejnka postavil a přesvědčil o tom i vládní kolegy. Své podpisy pod svolání schůze připojili i poslanci druhého opozičního hnutí SPD.
Na v červenci dosazeného šéfa Úřadu pro zahraniční spolupráci a informace vyšlo najevo, že v minulosti měl řadu let pravidelné kontakty s podnikatelem Michalem Redlem. Nesvéprávný podnikatel je stíhán jako hlava skupiny, která měla ovlivňovat veřejné zakázky v pražském dopravním podniku.
Základní informace ke kauze Mlejnek–Redl
Nový šéf civilní rozvědky byl v pravidelném a dlouhodobém kontaktu s nesvéprávným podnikatelem Michalem Redlem, který je označován za hlavu kauzy Dozimetr. Základní informace ke kauze si přečtěte ve článcích Janka Kroupy.
Drahé energie
Podle představitelů opozice vláda nedělá dost pro zvládnutí energetické krize, a i proto by měla skončit. „Místo hledání řešení a rozhodování hledají viníky a vymlouvají se na minulost. Tohle není krizové řízení, to je fraška,“ zkritizoval vládu místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Předseda ANO Andrej Babiš k tomu uvedl, že se na nás „řítí katastrofa“.
Vláda v létě představila úsporný tarif, který by měl domácnostem se zvládnutím energií pomoct. Vyčlenila na něj zatím 40 miliard korun. Část pomoci lidé dostanou ještě letos, zbytek se jim promítne do plateb v příštím roce.
Tento týden přišel ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) také s tím, že se zřídí státní obchodník s energiemi, který by mohl pomoci s nákupem energií například pro kraje nebo nemocnice. Pomoc připravuje také pro průmysl.
Co nového vláda s energiemi vymýšlí?
Stát hledá způsoby, jak firmám i domácnostem ulevit od vysokých cen energií. Nově ministr průmyslu a obchodu navrhuje třeba zřízení státního obchodníka s energiemi.
Následkem ruské agrese na Ukrajině a ruského energetického vydírání Evropy dochází ve většině evropských zemí k obrovskému nárůstu cen energií. V tomto týdnu pražská energetická burza zaznamenala překonání tisíce eur (zhruba 24,5 tisíce korun) za jednu megawatthodinu elektřiny. Začátkem ledna letošního roku se ceny elektřiny na burzách pohybovaly kolem 120 eur. Podobný růst zažily i ceny plynu.
Mnohé české domácnosti už nyní pociťují problémy s platbami záloh na energie na další měsíce a rok.
Jak na tom nyní vláda je?
Ostřelování od opozice
Zatímco prvních pár dnů po ruském útoku na Ukrajinu byla opozice v nevídaném souladu s koalicí, nebo alespoň mlčela, s rostoucími problémy, které válka na Ukrajině způsobila, opozice odložila rukavičky.
Kromě kauzy Dozimetr či energetické krize se zejména hnutí ANO pouští do vlády i kvůli seškrtání 14 miliard pro zdravotní pojišťovny, kvůli čemuž i blokovala Poslaneckou sněmovnu. K blokování Sněmovny se opozice pustila třeba i kvůli stále neprojednané korespondenční volbě nebo kvůli zrušení povinnosti přimíchávat biosložky do paliv.
Pnutí uvnitř koalice
S problémy posledních týdnů a měsíců se veřejně objevují rozdílné názory na jejich řešení i uvnitř pětikoalice. Vláda sice nedávno Petra Mlejnka v křesle šéfa ÚZSI podržela, nikdo z koaličních partnerů však veřejně neřekl, že Mlejnkovi věří. „Mám plnou důvěru ve Vítka Rakušana,“ zněla nejčastější odpověď vládních představitelů.
Tento týden se dokonce proti Mlejnkovu setrvání ve funkci otevřeně postavila nejmenší koaliční strana, Piráti. V pondělí vyzvali Rakušana, aby Mlejnka z pozice šéfa rozvědky odvolal. „Dospěli k závěru, že nominace pana Mlejnka je nedůvěryhodná,“ řekl Seznam Zprávám předseda pirátského poslaneckého klubu Jakub Michálek poté, co se Piráti seznámili s výsledky jednání komisí a výborů, které se na půdě Sněmovny kauzou zaobíraly.
Mlejnka odmítli Piráti
Konec Petra Mlejnka v čele ÚZSI začali tento týden požadovat i koaliční Piráti.
V očích koaličních partnerů se začala houpat židle i pod ministrem průmyslu a obchodu Jozefem Síkelou (STAN). Kritika vůči němu sílí zejména v ODS a KDU-ČSL, kteří si nejsou jisti tím, že Síkela dokáže vyřešit současnou energetickou krizi, a především její dopad na firmy i domácnosti.
Nejhlasitějším kritikem je jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS). „Pan ministr Síkela trochu zaspal,“ řekl hejtman k návrhu požadujícímu regulaci trhu.
Postěžoval si na něj i šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS). „Jsem přesvědčený, že celá krize a její dopady se měly řešit rychleji. Musíme se zlepšit. Ministr průmyslu se tomu věnuje nedostatečně, není možné podceňovat komunikaci,“ uvedl. Síkela ve středu uvedl, že kritiku své osoby a práce vnímá jako předvolební folklor.
O co vláda hraje?
Vyslovení nedůvěry
Pád vlády, který by si opoziční hnutí přála, nejspíš nedopadne. K vyslovení nedůvěry vládě je potřeba 101 hlasů poslanců. Pětikoalice ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN a Piráti drží velmi pohodlnou většinu 108 hlasů. I přesto si při nejspíš dlouhé hodiny trvajícím jednání budou muset ministři vyslechnout ostrou kritiku, kterou si už poslanci ANO a SPD připravují.
Pokud by se opozici podařilo na svoji stranu přetáhnout 9 koaličních poslanců, což je krajně nepravděpodobné, v Česku by opět padla vláda v průběhu jeho předsednictví Evropské unii. Na tahu by pak byl prezident Miloš Zeman, který by mohl dát šanci na složení vlády někomu jinému, případně by se mohl pokusit složit vlastní úřednickou vládu.
Důvěra voličů
Rostoucí ceny energií začínají znejišťovat čím dál větší procento lidí, včetně voličů současné vládní koalice. Někteří politici se už obávají, že pokud vláda nevyřeší energetickou krizi, padne. A voliči v předčasných volbách už budou neúprosní.
Analytická společnost Morning Consult před několika dny vydala nový žebříček popularity 22 světových státníků. Mezi nimi od ledna je i český premiér Petr Fiala. Zatímco v březnu mu podle žebříčku důvěřovalo 41 procent obyvatel, nyní je to 22 procent. Fiala skončil v žebříčku předposlední před jihokorejským premiérem, který je na tom ještě o jeden procentní bod hůř.
Ceny energií a stabilita vlády jsou propojené nádoby
Tomu, že mohou nezvládnuté ceny energií ovlivňovat stabilitu vlády, se v nejnovějším díle podcastu Vlevo dole věnují političtí komentátoři Seznam Zpráv Lucie Stuchlíková a Václav Dolejší.
Vědomi si toho začínají být už i představitelé vládní koalice. „Je prokázáno, že v lidských dějinách nikdy nepřežila žádná demokracie, pokud její součástí nebyla fungující ekonomika. Na nás se teď bohužel hrne vývoj velmi nebezpečný v tom, že ekonomika opravdu může přestat fungovat,“ shrnul náladu ministr spravedlnosti a Fialův spolustraník Pavel Blažek.
