Článek
Vláda by měla na středečním jednání zrušit více než 40 let stará usnesení vlády ČSSR a předsednictva vlády ČSSR, která umožnila bezplatné užívání pozemků zastupitelskému úřadu Sovětského svazu, nyní Ruské federace. Jedná se o více než 40 pozemků pod objekty, které Ruské federaci patří.
„V minulosti byl těm pozemkům přiznán status mise, oni v nich ale provozují komerční činnost, která je v rozporu s Vídeňskou úmluvou,“ vysvětlil Ondřej Kolář (TOP 09), poslanec a bývalý starosta Prahy 6, kde se řada těchto pozemků nachází. Jedná se zejména o bytové domy, které Rusko dál pronajímá soukromým osobám.
Omezení ruské diplomatické mise
S omezováním ruské diplomatické mise v Česku začala už předchozí vláda. Před dvěma lety, když vyšlo najevo zapojení Ruska do výbuchů muničních skladů ve Vrběticích, při nichž zahynuli i dva Češi, vyhostilo desítky ruských diplomatů.
Vyjmutím budov ze statusu mise bude Rusko nuceno České republice za pronájem pozemků platit. Ministerstvo podle informací Seznam Zpráv už i vyčíslilo výši dlužného nájmu, která je v desítkách milionů korun. Ministerstvo částku ani bližší detaily nekomentovalo.
Jednání o nápravě majetkových vztahů mezi Českem a Ruskem na území České republiky začalo už za minulé vlády od propuknutí kauzy Vrbětice. Naplno se do toho však pustilo nové vedení Ministerstva zahraničí pod vedením Jana Lipavského (Piráti), které vytvořilo pracovní skupinu, jež začala systematicky pracovat na inventuře všech pozemků a právního statusu jejich užívání.
Vídeňská úmluva o diplomatických stycích
Upravuje pravidla pro přijímání a pobyt diplomatických zástupců v jednotlivých zemích.
Budovy nebo části budov a pozemky k nim přilehlé, které jsou používány pro účely mise, se označují jako „místnosti mise“. Dle Vídeňské úmluvy jsou nedotknutelné a orgány přijímajícího státu do nich nesmí vstoupit, pouze se svolením šéfa mise.
Jejich zařízení a jiný majetek v nich nemohou být předmětem prohlídky, rekvizice, zabavení nebo exekuce.
Podle článku 23 je vysílající stát osvobozený od všech daní a dávek, pokud jde o místnosti mise. Článek 41 však udává, že místnosti mise nesmí být používány způsobem neslučitelným s funkcemi mise stanovenými Úmluvou.
Celé znění Vídeňské úmluvy je k dispozici na webu Ministerstva zahraničních věcí.
„Stovky hodin práce odvedl zejména Diplomatický servis, tedy naše organizace, která má správu majetku na starost,“ uvedl náměstek ministra Martin Dvořák. Hodiny práce zabralo dohledávání starých smluv v archivu, kontroly katastrálních map a zápisů a další „mravenčí“ práce.
S dalšími dotazy redakci odkázal na tiskové oddělení ministerstva. „Úředníci odvedli obrovský kus práce, i když minulá garnitura tomu nebyla příliš nakloněná,“ potvrdil poslanec Kolář.
Ten pokrok ve vyrovnání majetkových vztahů vítá i směrem k tomu, že věří, že by se díky tomu do budoucna mohl pohnout i případ Českého domu v Moskvě a ruské školy v pražské Bubenči. Kolář už rok usiluje o to, aby se ruská škola dostala do českých rukou a mohla fungovat třeba i pro výuku ukrajinských dětí, které s rodiči utekly před ruskou agresí ve své domovině.
Náměstek ministra o ruských majetcích v Česku
Pochybnosti kolem užívání pozemků pod ruskými nemovitostmi řešilo Ministerstvo zahraničí už loni po ruském vpádu na Ukrajinu. V podcastu Ptám se já o nich mluvil ministrův náměstek Martin Dvořák.
K případu bubenečské školy a Českého domu se ministerstvo nevyjadřuje dlouhodobě.
Jako takzvané místnosti mise ve smyslu Vídeňských konvencí zůstane v Česku pětice objektů Ruské federace. Náměstek Dvořák o tom informoval už loni na jaře, kdy byl hostem podcastu Ptám se já.
Jedná se o ambasádu, rezidence velvyslance a jeho zástupce, konzulární budovu a ruské kulturní středisko.
Redakce Seznam Zpráv požádala o reakci i ruské velvyslanectví v Praze, do vydání článku ale žádná odpověď nepřišla.
