Článek
Zásadním tématem pro nedělní diskuzi ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), exministryně financí Aleny Schillerové (ANO) a viceguvernérky ČNB Evy Zamrazilové byla podoba nového valorizačního vzorce pro stanovování důchodů, schodek rozpočtu v letošním roce a následujících letech i maximální výše zadlužení.
„Dluhová brzda je 55 procent. Jak dlouho ještě budou české banky a pojišťovny kupovat státní dluh? V brzdě nám pomohla inflace. Co se týče absorpční kapacity, jde o celkovou důvěru trhu, která se lehce ztrácí a těžko získává. Odhad nevím, ale nic to nemění na urgenci toho, že se se strukturou veřejných financí musí něco dělat. Apeluji na všechny poslance, aby se nad tím vážně zamysleli,“ řekla v Otázkách Václava Moravce Eva Zamrazilová.
Všichni tři se ovšem shodují, že nemá cenu se příliš vázat na současný stav zadlužení, jelikož data za první čtvrtletí nejsou zcela reprezentativní.
„Počkejme na celkové výsledky zadlužení. Důvěra trhu se nedá kvantifikovat. Velké ekonomiky se mohou více zadlužovat vzhledem k HDP. U nás máme číslo v zákoně 55, ale nikdo neví, do kdy budou instituce ochotné nakupovat státní dluhopisy. Politicky se strukturální saldo zvyšuje velmi jednoduše, ale velmi těžce se politicky snižuje. Buď zvyšujete daně, nebo snižujete výdaje. Ekonomové doporučují kombinaci,“ řekl ministr financí Stanjura.
Jaké konkrétní daně by se měly zvyšovat, bylo předmětem debaty. Podle Aleny Schillerové by to mohla být spotřební daň, daně z hazardu nebo zdanění globálních firem. Úpravu hazardních daní potvrdil i současný ministr Stanjura.
„Požádal jsem experty, aby mi rozdělili hazard podle škodlivosti do tří skupin. Do státního rozpočtu chodí osm až devět miliard z hazardních daní, není to nic dramatického, ale přesto to máme udělat. Budou to nižší jednotky miliard, které ale musí složit těch 70 miliard,“ řekl Stanjura.
Oněch 70 miliard plánuje vláda ušetřit v rozpočtu na příští rok, řekl v OVM ministr financí. Úspora by se ze dvou třetin měla týkat výdajů, z jedné třetiny pak příjmů. Aby změny byly udržitelné, měly by podle něj být konzultovány s opozicí. Nejdříve na nich ale musí být shoda v koalici, dodal.
Kromě daně z hazardu může projít revizí i daň z vína. V současnosti v Česku platí nulová spotřební daň na tiché víno. Úvahy o zavedení daně se objevují vždy v souvislosti s napjatým státním rozpočtem. Stanjura zmínil, že daň z vína používá menšina zemí EU, proti jejímu zavedení mluví ale podle něj i to, že kdyby byla nízká, jako je například ve Francii, nevyplatila by se státu kvůli nákladům na správu.
Česko se v posledních letech potýká s velkou strukturální nerovnováhou státního rozpočtu. Loni skončil státní rozpočet deficitem 360,4 miliardy korun, což byl třetí nejhorší výsledek hospodaření po letech 2021 a 2020. Pro letošní rok je schválený schodek 295 miliard korun. Podle prognózy Ministerstva financí by letos míra zadlužení Česka měla dosáhnout 45,8 procenta HDP, což je nejvyšší úroveň vůbec.
„Největší ekonomický problém ČR je inflace, od toho máme ČNB, aby s ní bojovala. Inflace by se měla dostat do tolerančního pásma, dvě procenta jsou nereálná. Mně ale nepřísluší, abych hodnotil kroky ČNB. Debatuji s odborníky ČNB, ale není to na mně, je to na bankovní radě,“ říká Stanjura. Viceguvernérka České národní banky Zamrazilová ale odmítá, že by kroky centrální banky v měnové politice vedly k vyšší inflaci a vyšším inflačním očekáváním.
Bankovní rada ČNB počátkem února ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Na stejné úrovni je od loňského června. Podle guvernéra ČNB Aleše Michla rada na příštím jednání zváží, zda sazby ponechá na současné úrovni, nebo je zvýší.
Podle dat Eurostatu má Česká republika nyní třetí nejvyšší inflaci v Evropské unii. Meziroční inflace podle Eurostatu v Česku v lednu zrychlila na 19,1 procenta z prosincových 16,8 procenta. Nejrychleji rostly ceny v Maďarsku a pak Lotyšsku. V Evropské unii míra inflace v lednu činila deset procent.
