Vízum do Česka nejen pro africké migranty? O úspěchu rozhoduje automatický los

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Systém se týká především schengenských krátkodobých víz, která opravňují držitele volně cestovat po tři měsíce v evropském schengenském prostoru. Právě ten se dlouhodobě potýká s migrací, kterou se snaží Evropská unie částečně regulovat i prostřednictvím vízových politik jednotlivých členských států.

Žádostí o schengenská víza Česko dostává nadbytek, potvrdilo redakci ministerstvo zahraničí. „V průměru se na jeden termín hlásí přibližně deset uchazečů,“ uvedlo tiskové oddělení rezortu. A právě z toho důvodu přistoupilo k systému automatického losu, která nejen administrativně odlehčí konzulárním úředníkům, ale podle MZV je i daleko víc transparentní. Mělo by tak odvrátit i různé kupčení s vízy, z čehož bylo v minulosti několik českých i jiných evropských ambasád nařčeno.

Celá „slosovačka“ nyní funguje tak, že žadatel o vízum pošle na velvyslanectví e-mail s potřebnými náležitostmi, uvede i účel cesty. Všechny e-maily, které v danou dobu, většinou s týdenní či čtrnáctidenní periodicitou, přijdou, pak algoritmus formou losování seřadí. Těm šťastnějším nabídne volný slot na schůzku, při které dojde k projednání víza. Ti, kterým automatický los nepřál, mají šanci zase při příštím losování.

Podle informací, které redakci poskytlo MZV, je v současné době takovýto systém využíván pro vybrané pobytové tituly nebo účely pobytu na zastupitelských úřadech v Alžírsku, Arménii, Ázerbájdžánu, Číně, Egyptě, Ghaně, Indii, Indonésii, Íránu, Irsku, Japonsku, Kataru, Kazachstánu, Maroku, Moldavsku, Nigérii, Pákistánu, Saúdské Arábii, Singapuru, Spojených arabských emirátech, Tchaj-wanu, Tunisku, Turecku, Uzbekistánu, Vietnamu a Zambii.

Ač rezort automatický proces vychvaluje, někteří žadatelé pro něj velké pochopení nemají. „Pozval jsem kamaráda ze studií, Indonésana, na návštěvu předvánoční Prahy, bohužel zatím nedostal vízum, protože na něj nezbyl termín. Je to nyní velká komplikace, každý týden s napětím čekám, zda konečně dostane šanci na vízum,“ uvedl pro Seznam Zprávy Petr Novotný.

Podobné rozladění neskrývá ani Vladimír Šrámek, který dlouhodobě žije v Maroku, svým přátelům ale své rodiště nemůže ukázat. „Nechci se smířit s tím, abych se v případě, že mě bude domů doprovázet kamarád, musel plazit před naší ambasádou,“ zdůraznil.

Diplomaté nicméně argumentují tím, že celý systém je nyní spravedlivější a hlavně transparentnější. Předchozí přidělování termínů na základě chronologicky doručených žádostí o termín vytvářelo v případě marockého Rabatu frontu žadatelů i na několik měsíců dopředu. Komunikace s nadlimitním počtem žadatelů zatěžovala kapacity úřadu, uvedlo MZV. „Transparentnost systému je zajištěna minimalizací zapojení lidského prvku, kdy splnění kritérií a určení pořadí žadatelů je automatizováno,“ doplňuje ministerstvo ve svém vyjádření.

Právě Maroko je již dlouhou dobu jedním z hlavních výchozích bodů pro africké migranty. „Bezchybná vízová politika je tedy v Maroku a dalších afrických zemích prioritou. Striktně si to hlídají všechny konzuláty, které udělují schengenská víza,“ řekl SZ diplomatický zdroj s tím, že skandál s kupčením s vízy do Česka, který se veřejně přetřásal před zhruba čtyřmi lety, si česká diplomacie už nemůže dovolit. „Celá Evropa je dnes na takováto témata velmi citlivá. Migrace navíc téměř všude rozhoduje o výsledku voleb,“ dodal diplomat.

Mezi zeměmi, kde se uplatňuje automatické losování o žádosti o víza, se překvapivě ocitlo i Irsko. V případě ostrovního evropského státu se ale vízová povinnost nevztahuje na jeho občany, kteří jsou v EU a mají tak zaručený volný pohyb. Problém je ale s obyvateli Irska, kteří nemají jeho občanství. A takových v posledních letech výrazně přibývá, neboť Irsko se stalo mekkou mezinárodních firem, kde se to cizinci ze třetích zemí jen hemží.

Jelikož Irsko není v schengenském prostoru, k cestování mimo ostrov, tedy i do Česka, potřebují vízum. Odhaduje se, že vízovou povinnost má více než sto tisíc irských cizinců. Kapacita schengenských víz je ale kolem třiceti tisíc.

Jedním z takovýchto irských „třetizemců“ je i Rakesh, který se do Dublinu přestěhoval před nedávnem z indické Bombaje. Jako zaměstnanec renomované IT firmy si přijde na solidní výdělek a rád by cestoval. Protože mu kolega básnil o Praze, chtěl se do adventní české metropole podívat. „Bohužel zatím neměl štěstí a algoritmus ho nevybral. Nedostane se zkrátka na každého. Jednou to ale vyjde,“ uvedl pro Seznam Zprávy Rakeshův český kolega Martin z pražské pobočky firmy.

Obdobný scénář v současné době není výjimkou. Ba naopak. Poptávka vysoce převyšuje nabídku. „V turistice obdržíme zhruba sto mailů týdně, slotů je ale deset až patnáct,“ potvrdil SZ konzul Velvyslanectví ČR v Dublinu Jiří Beneš s tím, že mezi žadateli jednoznačně převažují Indové, častí jsou také Pákistánci, Číňani, Turci a Nigerijci.

Než začal fungovat systém algoritmického losu, žádosti o termín se přidělovaly dle pravidla „kdo dřív přijde, ten jede“, případně kdo dřív pošle mail, ten uspěl. Jenže tento „guerillový“ systém vždy konzuláty doslova zahltil. Proto ministerstvo zahraniční přišlo s novinkou, která šetří svým konzulátům čas.

A to v Irsku vítají. „Ve finále náš systém šetří čas v tom, že žadatelé dostávají automatické odpovědi. Ti vybraní dostanou adresný e-mail s potvrzením termínu, ale zbytek je automatem informován, že termíny nejsou. Kdybychom měli odepisovat jednomu po druhém sami, bylo by to pro konzulát časově velmi náročné,“ doplnil konzul. Systém e-mailových schránek je podle něho navíc i bezpečný, nedává totiž prostor různým hackerům, což se v minulosti občas stávalo.

Největší nápor ale podle konzula v Irsku nezažívá český úřad. „Téměř polovina cizinců chce vycestovat do Španělska. Za mořem a teplem,“ podotkl Beneš.

Obejít systém tím, že si zájemce zažádá o vízum v jiné zemi EU, která nemá takový přetlak žádostí, ale není tak úplně hračka. Do země, od níž si žádá vízum, totiž musí skutečně fyzicky jet. „Platí pravidlo, že tam, kde žádá, tak to musí být hlavní cíl cesty. Tedy v případě turisty to znamená, že tam stráví přes polovinu času. Prokáže to třeba rezervací v hotelu,“ vysvětlil Beneš.

Pokud tedy třeba v Rakousku bude dva dny a v Česku pět, tak vízum uděluje česká ambasáda, přestože třeba turista přiletěl do Vídně. V případě, že by to na počet nocí vycházelo stejně, rozhoduje to, do které země vstoupil první. „Pravidla jsou daná vízovým kodexem,“ uzavřel konzul.