Hlavní obsah

Více peněz pro ČT a rozhlas: Poslanci z ODS chtějí nové příjmy ještě osekat

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Vládní novela zavádí vedle zvýšení koncesionářských poplatků například omezení sponzorských sdělení na ČT.

Poslanci znovu projednávají vládní novelu zákona o financování České televize a Českého rozhlasu. Veřejnoprávní média by si díky ní měla polepšit o stovky milionů korun. O část peněz by ale kvůli pozměňovacím návrhům mohla přijít.

Článek

Takzvanou velkou mediální novelou se poslanci zabývají už několik měsíců a znovu se k ní vrací ve středu. Součástí je mimo jiné zvyšování televizních a rozhlasových poplatků, které by mělo zajistit více peněz pro veřejnoprávní média.

Generální ředitel České televize Jan Souček v minulosti prohlásil, že novela má „potenciál udržet stabilní financování České televize v delším horizontu a umožní nám zahájit transformaci do moderní digitální instituce“.

Český rozhlas pak podle mluvčího Jiřího Hošny „oceňuje, že vládní koalice téměř po dvaceti letech usiluje o navýšení rozhlasového poplatku“. Zároveň věří, že vládní novela pomůže zajistit stabilní a předvídatelné financování, sdělil Seznam Zprávám.

Tím ostatně argumentují i zástupci vládní koalice, kteří za novelou stojí. Opozice ale projednávané změny a zvyšování poplatků kritizuje, jednání tak často doprovázejí obstrukce. I kvůli tomu chce koalice závěrečné hlasování napevno zařadit na pátek 14. února.

Při pohledu na projednávanou novelu zákona a případné pozměňovací návrhy je ale pravděpodobné, že i když se některé příjmy veřejnoprávních médií navýší, jiné se osekají.

Jak se mají změnit poplatky?

  • Pokud projde vládní návrh, poplatek za ČT stoupne ze 135 korun na 150. Poplatek za Český rozhlas vzroste na 55 korun.
  • Poplatky se do budoucna budou zvyšovat v závislosti na inflaci, nikoli však každý rok a nikoli o celou inflaci. Při dosažení šestiprocentní kumulované inflace za uplynulé kalendářní roky od posledního zvýšení se zvýší poplatky za ČT a za ČRo, každý o šest procent jejich aktuální výše.

Rozhlas by mohl přijít o sto milionů

Pokud vládní návrh projde, Česká televize by si měla ročně polepšit o 865 milionů korun, Český rozhlas pak o 331 milionů. V případě rozhlasu může být ale finální částka nakonec nižší.

Důvodem je pozměňovací návrh občanských demokratů Petra Bendla a Rudolfa Salvetra, na jehož základě by se měly pojmy jako reklama a teleshopping nově označovat jako obchodní sdělení (více podrobností k rozdílu v boxu níže, pozn. red.). Na první pohled „slovíčkaření“ by ale mohlo stát Český rozhlas sto milionů ročně, tedy třetinu nově získaných prostředků.

Termín „obchodní sdělení“ totiž zahrnuje i sponzorská sdělení, která jsou pro Český rozhlas i Českou televizi hlavním komerčním příjmem. Podle Bendla a Salvetra, kteří jsou členové sněmovního mediálního výboru, by pak tato obchodní sdělení nesměla přesáhnout jednu minutu denního vysílacího času na celoplošných rozhlasových stanicích.

Doposud platil tříminutový limit, ten se ale týkal pouze reklamy. Sponzorské vzkazy omezené nebyly. V případě regionálních stanic by pak došlo ke snížení limitu z pěti minut na dvě.

Poslanec Bendl se podle svých slov snaží uvolnit prostor pro soukromá média. „Tím, že se dlouhou dobu neměnila výše poplatků, tu začal vznikat prostor pro obchodní sdělení a veřejnoprávní média si trošku ukrajovala z reklamního koláče,“ vysvětluje.

Zároveň ale dodává, že zvýšením poplatků se situace mění. „V okamžiku, kdy přispějeme ke stabilizaci veřejnoprávního média, kterým Český rozhlas je, bychom ale měli myslet i privátní sektor,“ osvětluje svůj názor.

S tím ale nesouhlasí mluvčí rozhlasu Hošna. „Případné přijetí pozměňovacího návrhu nás nemůže těšit, protože pro Český rozhlas znamená ztrátu 100 milionů korun ročně a také omezení spolupráce se sportovními a kulturními organizacemi,“ popisuje.

Nejednota u vládní koalice

Hošna pak také ilustruje, co by změna způsobila z pohledu programové skladby. Český rozhlas by podle něj nebyl schopen plně pokrývat významné události ze světa kultury či sportu, jako jsou třeba olympijské hry, mistrovství světa v hokeji nebo třeba Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary. „Protože i na reklamu a sponzoring spojený s vysíláním těchto událostí by se vztahoval limit jedné nebo dvou minut denně na stanici,“ dodává Hošna.

K tomu ale Bendl dodává, že rozhlasu zůstane stále přes 200 milionů korun. „Pořád je to otázka jejich priorit, co oni budou považovat za důležité a na co ty finance použijí,“ konstatuje. Zároveň věří, že jeho pozměňovací návrh projde. Kladně se k němu vyjádřil i ministr kultury Martin Baxa (ODS).

„Původní návrh novely u Českého rozhlasu, na rozdíl od ČT, sponzoring vůbec žádným způsobem nereguloval. Pozměňovací návrh sjednocuje podmínky pro obě média a i v tomto případě jde o to, aby byl duální trh i nadále v rovnováze,“ dodala mluvčí resortu Jana Malíková.

Rozdíly mezi reklamou, teleshoppingem a sponzorováním

  • Reklama:

Jde o jakékoliv veřejné oznámení, které má za cíl podpořit podnikatelskou činnost zadávajícího subjektu a propagovat dodání zboží nebo poskytnutí služeb. Reklama je běžně vysílaná za úplatu nebo za účelem vlastní propagace provozovatele vysílání. Velice častá je pak výzva ke koupi. Její regulací se vedle zmíněného zákona zabývá i zákon o regulaci reklamy. V případě veřejnoprávních médií je její vysílání regulované.

  • Teleshopping:

Zjednodušeně jde o přímou nabídku zboží, která je zařazena do vysílání za úplatu nebo podobnou protihodnotu. Tradičně jde o delší pásmo, jehož hlavní součástí je přímá výzva ke koupi. Teleshopping mnohdy cílí na určitou skupinu obyvatel, produkt je možné objednat okamžitě.

  • Sponzorování:

Sponzoring je příspěvek, který poskytuje fyzická nebo právnická osoba, která neprovozuje televizní vysílání nebo produkci audiovizuálních děl, na výrobu pořadu. Může jít o přímé nebo nepřímé financování. Cílem je pak propagace jména fyzické osoby nebo podniku, často se objevuje i logo nebo ochranná známka. Sponzor si tak většinou ve společnosti pěstuje „dobré jméno“.

Hlavním rozdílem mezi reklamou a sponzorováním je to, že sponzorské sdělení nesmí vybízet ke koupi. Doposud neexistoval pro vysílání sponzoringu ve veřejnoprávních médiích limit, projednává novela to ale pravděpodobně změní.

Zdroj: Zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání, Zákon o regulaci reklamy, Rada pro rozhlasové a televizní vysílání

Například ale poslankyně Nina Nováková (KDU-ČSL) z mediálního výboru si není jistá, zda návrh podpoří. „Omezení reklamy je podle mě naprosto v pořádku, i pro diváky a posluchače. Ale jiná věc je sponzoring, protože si uvědomuji, že třeba pro Český rozhlas by toto bylo v podstatě obrovské omezení,“ říká s tím, že by se změna mohla negativně podepsat i na kulturních a sportovních akcích.

Pozměňovací návrh pak podle ní reaguje na tlak ze strany soukromých médií, své stranické kolegy ale o hlasování proti návrhu přesvědčovat neplánuje.

Naopak poslanec a místopředseda hnutí STAN Jan Lacina chce vyzvat své spolustraníky, aby se postavili proti návrhu. „Nedává to žádnou logiku, zaskočilo mě to, protože je to prakticky stejné, jako kdyby to rozhlasu vypnuli,“ říká další člen sněmovního mediálního výboru.

Podobně jako Nováková a Hošna pak Lacina argumentuje i mediálním partnerstvím velkých událostí ze světa sportu či kultury. „Je to zásah, který poškodí samozřejmě Český rozhlas, ale poškodí i instituce, které s ním spolupracují. Od vlády je to špatný signál. A co je na tom úplně nejdůležitější, komerčním rádiím to vůbec nepomůže, protože oni si prostě na tento typ spolupráce nesáhnou,“ upřesňuje.

ČT má posílat část příjmů do Státního fondu kultury

Snížení příjmů nicméně nehrozí jen rozhlasu. V případě České televize už přímo vládní novela počítá s tím, že by čtvrtina příjmů ze sponzorských sdělení putovala do Státního fondu kultury. Doposud se podobná povinnost vztahovala pouze na příjmy z reklamy odvysílané na ČT 2.

Tento bod se ale nelíbí opozičnímu poslanci a členovi výboru pro mediální záležitosti Ondřejovi Babkovi (ANO). Podle něj jde změna „proti samotnému duchu novely“. Proto vedle dalších pozměňovacích návrhů prosazuje, aby se povinnost odvádět čtvrtinu příjmů ze sponzoringu do Státního fondu kultury škrtla.

„Na jedné straně se tvrdí, že Česká televize nemá dostatek financí, a na druhé straně pro ni zavádí novou povinnost odvádět nemalé peníze do fondu, který s ČT nemá žádnou souvislost,“ vysvětluje Babka, podle kterého je změna neakceptovatelná.

Ministerstvo kultury si nicméně za krokem stojí. „Uvedené ustanovení tak má napomoci vyřešit trvalou podfinancovanost Státního fondu kultury a zabezpečit mu jistý příjem,“ reaguje mluvčí Malíková.

Samotná novela pak pro Českou televizi zavádí i limit pro sponzorská sdělení. Současné znění zákona jejich použití zatím nijak neregulovalo, podle pravidel ale sponzoring nesměl zasahovat do pořadů. Po schválení vládního návrhu by ale Česká televize směla odvysílat pouze 260 hodin ročně, což je asi 85 procent objemu z roku 2023, uvádí server Mediaguru.

O kolik peněz by kvůli tomuto rozhodnutí instituce přišla, ČT na dotaz redakce neuvedla.

Doporučované