Článek
Dva miliony občanů budou muset od nového roku používat datové schránky. Plán z dílny Babišovy vlády potvrdil ve středu také kabinet Petra Fialy.
Povinnost se dotkne také invalidů, důchodců či žen v domácnosti, již si „podnikáním“ přivydělávají několik tisíc měsíčně. Stejně tak části „dohodářů“, tedy nejchudších zaměstnanců, kteří pracují na „švarcsystém“.
Datové schránky jsou internetová aplikace, jež má v první řadě sloužit k přijímání úřední korespondence. Používají se od roku 2009 a dosud si chráněnou adresu nechalo od Ministerstva vnitra zřídit 1,7 milionu subjektů. Povinně musí aplikaci využívat veřejné instituce a „podnikající právnické osoby“, tedy větší firmy.
Požádat o digitální doručovací schránku mohli také obyčejní občané, kteří se chtěli zbavit nutnosti chodit pro doporučené dopisy na poštu. Kdo si nechal schránku zřídit, tomu se vyplatí ji otevřít nejméně jednou za deset dnů. Po deseti dnech totiž úřady považují dokument za doručený.
Zákon o elektronických úkonech, který Sněmovna schválila před třemi lety, zavádí povinnost využívat datové schránky také ostatním právnickým osobám, tedy především spolkům a sdružením vlastníků bytových jednotek, a spolu s nimi „podnikajícím fyzickým osobám“.
Ministerstvo vnitra plánovalo, že schránku automaticky zřídí také všem „obyčejným“ občanům, kteří použitím elektronického podpisu prokážou počítačovou gramotnost. Podle odhadu Ministerstva vnitra se tak mělo nově připojit dva a půl milionu osob. Povinnost pro ně měla platit od ledna 2022 a náklady na provoz datových schránek měly vyrůst z dosavadních 600 milionů na 1,2 miliardy ročně.
Kategorie „počítačově gramotných občanů“ se však stala kamenem úrazu.
Zavázat běžné lidi, ať jsou trvale připojeni na síť, vadilo před dvěma lety senátorům, kteří prosadili, že povinnost začne platit až v lednu 2023. Letos v říjnu plán znovu zpochybnil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), který navrhl zákonnou novelu, podle které se nová povinnost využívat schránku nebude týkat „počítačově gramotných občanů“.
„V kontextu aktuální společenské situace se úprava jeví být příliš ambiciózní a ze strany fyzických osob je automatické zřizování datové schránky vnímáno jako příliš zatěžující. Proto se navrhuje návrat k dosavadní úpravě, kdy se datová schránka fyzické osobě zřídí výlučně na její žádost,“ zdůvodnil ministr Rakušan svůj návrh.
Vláda mu dala ve středu za pravdu a novelu poslala ke schválení do Sněmovny.
Zásah ministra Rakušana přesto situaci fakticky příliš nezměnil, dokonce ani příliš nesníží počet datových schránek, které budou ze zákona zřízeny po Novém roce. Přinejmenším to tvrdí ředitel spolku Iuridicum Remedium Jan Vobořil, podle něhož Rakušanova změna neosvobodí především ty, které může nová povinnost nejvíc „zatížit“.
Týká se to části z těch, kdo patří do kategorie podnikajících fyzických osob. „Povinnost se týká všech živnostníků i OSVČ podnikajících podle jiných předpisů,“ upozorňuje ředitel Vobořil. Nevyhnou se jí tedy ani zaměstnanci, kteří si k běžné práci sami přivydělávají například opravou domácích spotřebičů. Stejně na tom budou invalidní nebo starobní důchodci, pokud úřadům přiznají výdělek pár tisíc korun měsíčně. Povinnost zasáhne i matky, které vedle starostí o děti a domácnost budou chtít vylepšit rodinný rozpočet „podnikatelskou činností“, třeba pomáhat s prací bývalým kolegyním z účtárny.
Důvodová zpráva k zákonu o elektronických úkonech sice neuvádí přesná čísla, přesto je zřejmé, že podnikatelé takového typu se rovněž počítají na statisíce.
Podle statistického úřadu se podnikáním v polovině roku živilo 799 tisíc Čechů, ovšem živnostenské oprávnění má podle údajů Ministerstva průmyslu a obchodu 2,129 milionu „podnikatelů“, ze kterých značná část svou živnost neprovozuje. Datovou schránku však Ministerstvo vnitra zřídí podle zákona každému z nich. Podle výkladu Hospodářské komory ovšem nebude muset schránku využívat podnikatel, který ohlásí, že svou živnost přerušil.
Připravit se na změnu musí také lidé, kteří sice nemají živnost, ale vydělávají dohodou o provedení práce nebo podle autorského zákona a o svých výdělcích informují finanční či sociální úřady, případně zdravotní pojišťovny.
Zmíněné argumenty přesvědčily i Radu pro lidská práva, jež v připomínkovém řízení mimo jiné upozornila, že „v Česku působí cca 300 000 podnikajících fyzických osob starších 65 let, které může povinné zřízení datové schránky odradit od dalšího podnikání a vést k ekonomickým ztrátám pro ně i pro státní rozpočet“.
Proto radní vládě doporučili, ať povinnost datových schránek opět odloží. „Občané by obecně neměli být nuceni k používání digitálních nástrojů a mělo by se naopak jít cestou zatraktivnění těchto nástrojů a jejich postupného dobrovolného používání,“ uvedli radní.
Ministři ovšem ve středu doporučení lidskoprávní rady odmítli. To ocenila například Hospodářská komora.
„Nepovažujeme návrh plošného odkladu termínu o jeden rok za příliš šťastný. Jednoduchým odkladem řešení se sám problém nevyřeší, často se naopak prohloubí,“ vysvětlil ředitel právního odboru Hospodářské komory Ladislav Minčič, který považuje systém datových schránek za efektivní, rychlý a levný způsob komunikace.
Zákon by měl ovšem podle něho části podnikatelů umožnit, aby mohli „z důvodů hodných zřetele“ s úřady komunikovat off-line. „Představme si 75letého ekonomicky aktivního seniora, který si z moderní komunikační techniky zvykl jen na tlačítkový mobilní telefon,“ upozornil ředitel Minčič.
