Článek
Věk mezi 18 a 40 lety, už minimálně jedno vlastní dítě a české občanství. Takové a další podmínky by musela do budoucna splňovat žena, která by se uvolila odnosit dítě páru, kterému se nedaří početí. Náhradní mateřství by pak ještě před oplodněním musel schválit soud. Tak by mohla vypadat legalizace takzvaného surogátního manželství. Návrh je nyní v rukou Ministerstva spravedlnosti.
To by mělo do konce května představit věcný záměr zákona, který náhradní mateřství zákonně ošetří. Možnost nechat si odnosit dítě náhradní matkou je totiž v Česku v současné době doslova v šedé zóně, ve které se všichni zúčastnění pohybují na hraně trestných činů.
Obchodování s dětmi
Zároveň ale absence legislativy umožnila organizované skupině z Ukrajiny (kde je náhradní mateřství trestné) obchodování s dětmi, které před dvěma lety odhalili čeští policisté. Kauzu museli právě kvůli českému právnímu vakuu, jehož skupina zneužila, odložit.
„Všechny příběhy obchodování s dětmi, které jsme si v rámci prezentace také vyslechli, jsou děsivé. Ale právě proto je ošetření té problematiky důležité. Byť vím, že kompromis se nebude hledat lehce, je to hodně citlivé téma,“ říká poslanec a člen stálé komise pro rodinu Ondřej Matěj Havel (TOP 09).
Rozkol mezi politiky v tomto tématu není jako u většiny dalších stranický, ale spíše názorový a emoční. Třeba konzervativnější skupina zákonodárců z hnutí ANO už před několika měsíci přišla s návrhem surogátní mateřství zcela zakázat pod pohrůžkou vězení.
Tvrdý návrh poslankyň z ANO
Dvě poslankyně hnutí ANO přišly s přísným návrhem, který by pod pohrůžkou vězení zcela zakázal náhradní mateřství. Podle političek je to opatření, které pomůže v boji proti obchodu s dětmi.
Poslanci se ale napříč politickým spektrem shodují na tom, že problematika se musí nějak právně upravit. Jakým směrem to bude, rozhodnou jejich další debaty. Od ministerstva nyní mají na papíře alespoň základy.
Jejich součástí je třeba jasná specifikace toho, kdo by mohl být náhradní matkou. Ta by mohla být jen určitého věku, což by vyloučilo třeba možnost, že si žena, která není schopna donosit dítě, nechá potomka odnosit třeba svojí matkou. Návrh naznačuje i jak by se řešila bezúplatnost, ale i další právní následky. Jejich shrnutí si přečtěte v boxu:
Základní parametry
Ministerstvo spravedlnosti připravilo základní parametry pro legalizaci surogátního manželství. Jde pouze o návrh, většina bude ještě diskutována a dále dopracována.
- Způsobilost náhradní matky: věk 18 až 40 let, adekvátní zdravotní stav, v minulosti porod alespoň jednoho živého dítěte a alespoň jedno vlastní žijící dítě, občanství ČR nebo bydliště v ČR (nutné zajistit soulad s EU právem).
- Způsobilost zamýšlených rodičů: rodiče musí být manželé nebo nesezdaný heterosexuální pár, matka do 49 let, otec věkově bez omezení, zdravotní indikace zamýšlené matky (ženy bez dělohy nebo s poškozením dělohy, ženy s onemocněním, pro které je těhotenství kontraindikací, ženy s opakovaným selháním umělého oplodnění nebo ženy s opakovanými těhotenskými ztrátami), občanství ČR nebo bydliště v ČR alespoň u jednoho ze zamýšlených rodičů.
Náměstek ministra Karel Dvořák (STAN) shrnutí nejdůležitějších bodů, k nimž dospěla ministerská pracovní skupina, představil minulý týden poslankyním a poslancům stálé komise pro rodinu. „Jedná se pouze o základní parametry, mnoho souvisejících otázek bude muset být diskutováno při přípravě zákonného textu,“ upozornil Dvořák.
Na stálé komisi se k tématu strhla vzrušená debata, podle poslanců, se kterými Seznam Zprávy hovořily, byla chvílemi velice emotivní. Poslanci ji proto po celkem dlouhé diskuzi přerušili a vrátí se k ní v průběhu dubna poté, co si zejména odpůrci a skeptici vůči tomuto řešení nastudují dokumenty, které si od ministerstva vyžádali.
Tři příběhy surogátního mateřství
Seznam Zprávy přinesly příběhy tří žen, které si přejí potomka, ale kvůli zdravotním komplikacím nemohou podstoupit porod.
Podle předsedkyně stálé komise, poslankyně Marie Jílkové (KDU-ČSL) bylo středeční jednání jakýmsi prvním výkopem. „Pro některé kolegy to téma bylo nové, tím pádem i hodně emotivní, ale za mě je to cesta dobrým směrem. Je to velmi přísně nastavené, což si myslím, že byl požadavek ze strany všech zúčastněných,“ řekla Jílková, podle níž se ještě bude debatovat o tom, které indikační skupiny by do návrhu měly spadnout. „A určitě bude ještě debata o míře kriminalizace a o tom, co všechno bude trestněprávně postiženo,“ dodala.
Co když se dítě narodí s postižením?
„Za mě je to kompromisní, já bych si to dokázala představit ještě uvolněnější. Je nutné tam nastavit právní rámce, aby se zamezilo obchodování s dětmi, ale určitě nezakazovat. Tím by se lidé uchylovali k extrémním protiprávním řešením,“ myslí si poslankyně STAN Pavla Pivoňka Vaňková, která v komisi zastupuje liberálněji smýšlející zákonodárce.
Na opačné straně spektra pak stojí zejména část ANO a lidovců. Velmi kritický je k surogátnímu manželství poslanec ANO a člen sociálního výboru Aleš Juchelka, který se obává zejména toho, jak bude nakládáno s dětmi, které se narodí s nějakým postižením.
Případy obchodu s dětmi, které postrčily poslance
Seznam Zprávy před dvěma lety popsaly případ obchodování s dětmi, kterého se v Česku dopouštěla organizovaná skupina z Ukrajiny, kde je náhradní mateřství trestné. Kvůli právnímu vakuu ohledně náhradního mateřství v Česku však zdejší policie případ odložila. Případ ale motivoval politiky k tomu začít tento nedostatek řešit.
„Nikdo mi nebyl schopen odpovědět, co s takovým dítětem bude. Nebylo mi řečeno, jestli tam budou nějaké sankce třeba pro případ, že dítě se narodí s Downovým syndromem a rodiče, kteří si ho objednali, prostě utečou a nevyzvednou si ho,“ naznačil konkrétní problém Juchelka, který se k tématu nechce více vyjadřovat do té doby, než nastuduje materiály, jež si vyžádal od ministerstva. „A zatím je nedostal,“ upozorňuje.
Právní ošetření této problematiky bude nejspíše jedním z bodů úrazu plánované legislativy, protože rodiče, kteří opustí děti, třeba jejich umístěním do babyboxu, rovněž nejsou nijak trestně postihováni. V českém právním řádu rovněž existuje i institut takzvaného porodu v utajení, kdy ženy mohou anonymně porodit v porodnici a dítěte se vzdát.
„Dívala jsem se, jak toto mají ošetřené v zahraničí. Tuším, že v Řecku jsou rodiče, kteří si dítě nepřevezmou, i když je třeba postižené, trestněprávně odpovědní. Neříkám, že půjdeme touhle cestou, nicméně všechny tyto věci by se měly zvažovat. Ministerstvo dostalo zpětnou vazbu na stálé komisi, které všechny věci je potřeba ještě zapracovat, takže si umím představit, že ještě přijdou s nějakým návrhem v rámci toho věcného zákona, jak vyřešit právě tuto oblast,“ dodala Marie Jílková.
