Varovný signál pro Stanjuru: přehlasovali ho „jeho“ ministři, ozval se i Kuba

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) prochází jednou z nejobtížnějších fází své dosavadní politické kariéry.

Hledá nepopulární úspory ve státním rozpočtu, kvůli kterým čelí tlakům ze strany opozice a koaličních partnerů. Své kroky však musí vysvětlovat i mateřské straně, jíž je 1. místopředsedou. A ne vždy se setká s pochopením.

Seznam Zprávy zjistily, že minulý měsíc Stanjura řešil situace, při nichž čelil tlaku a odlišným či kritickým postojům svých spolustraníků.

V polovině června vláda Petra Fialy projednávala v rámci Národního plánu obnovy půjčku ve výši 137,4 miliardy korun od Evropské komise. Peníze mají směřovat mimo jiné na projekty čistější a levnější energie, na větší dostupnost bydlení či moderní vzdělávání.

Stanjura – v rámci narativu hledání úspor a zmenšování rozpočtového deficitu – se schválením „evropské“ půjčky podle zjištění Seznam Zpráv nesouhlasil. Jeho postoj na vládě podpořil i předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl, ani to ale kabinet nepřesvědčilo.

Ostatní členové, tedy včetně Stanjurova nadřízeného a spojence premiéra Fialy, půjčku od Evropské komise odsouhlasili.

Nestává se přitom často, aby se premiér a ministr financí, klíčový vládní tandem, natož z jedné strany, rozcházeli v pohledu na takovou věc, jako je půjčka 137 miliard korun.

Stanjura potvrdil, že jeho pohled se v dané věci s názorem ostatních členů kabinetu liší. „To, že vás někdy přehlasují kolegové na vládě, se asi někdy stane každému ministrovi, takže to nevnímám nijak fatálně. Můj názor, který jsem na zmíněném zasedání vlády prezentoval a hájil, byl samozřejmě podložen fakty a experty – nejen z Ministerstva financí,“ řekl Seznam Zprávám.

„Snažil jsem se tehdy přesvědčit své vládní kolegy, že tato půjčka zvýší deficit státního rozpočtu, že nejde o žádný dar a bude nám navíc poskytnuta na základě velmi přísných podmínek. Můj názor byl, že když už si máme na nějaké projekty půjčit a podpořit je, tak to máme udělat bez podmínek na trhu, a ne s tvrdými podmínkami,“ dodal 1. místopředseda ODS.

Bývalý viceguvernér ČNB Hampl, který Stanjuru na jednání vlády podpořil, nechtěl odlišné pohledy ministrů na půjčku komentovat. „Potvrdím pouze to, že vaše informace je správná,“ napsal šéf Národní rozpočtové rady Seznam Zprávám.

Premiér Fiala přehlasování Stanjury nekomentoval. „Pan ministr má plnou důvěru moji, občanských demokratů i členů vlády,“ sdělil Seznam Zprávám.

Příprava takzvaného konsolidačního balíčku trvala vládě několik měsíců. Škrtání v rozpočtu a hledání úspor jsou opatření, která pro značnou část veřejnosti nebudou nikdy populární záležitostí.

Takové kroky je třeba správně komunikovat, což je věc, za kterou bývá vláda kritizována. Uvědomují si to i někteří vysoce postavení členové ODS, například šéf Asociace krajů Martin Kuba.

Ten se na červnovém jednání Výkonné rady ODS dostal s ministrem financí do názorové výměny. Kuba upozorňoval, že nebudou-li koaliční strany rozpočtové kroky lidem přesvědčivě vysvětlovat, může to občanské demokraty poškodit příští rok ve volbách.

„Jsem v politice tak dlouho, že nemám pocit, že bych měl komunikovat to, co si říkáme na Výkonné radě ODS. Vnitrostranické platformy jsou pro to, aby si takové věci lidi normálně řekli. Od toho je výkonná rada uzavřená,“ nechtěl Kuba komentovat detaily zjitřené debaty se Stanjurou, který dotazy na nastalou situaci nechal rovněž bez komentáře.

Kuba připustil, že komunikace vlády s veřejností bude s přibývajícími měsíci stěžejní.

„Na výkonné radě jsem řekl, že si vláda musí dávat extrémně pozor na komunikaci. Česká republika prochází velmi komplikovaným obdobím a vláda dělá nepopulární věci. Úkolem politika není jen je provést, ale získat si pro ně i společnost. To je základní úkol vlády, což se promítne i do toho, jak bude úspěšná,“ řekl hejtman Seznam Zprávám.

Upozornil, že kabinet potřebuje o nutnosti úspor přesvědčit voliče s ohledem na krajské volby, které se uskuteční příští rok na podzim.

„Nechci komentovat kroky jiných politiků, v jejichž botách nechodím. Ministrům do ničeho kecat nebudu. Je to jejich zodpovědnost, oni ručí za svou politickou funkci, stejně jako já ručím za to, jak funguje Jihočeský kraj. Jen upozorňuji, že ODS chce dělat politiku nejen na úrovni vlády, ale i v jiných patrech politiky. Za rok naši politici budou kandidovat v krajských volbách, proto je třeba se na kroky vlády dívat i s ohledem na budoucnost celé politické strany,“ dodal hejtman.

Předseda ODS a premiér Petr Fiala emoce kolem Stanjury a konsolidačního balíčku, k němuž mají pozměňovací návrhy už i vládní poslanci, krotí.

„Žádnou kritiku Zbyňka Stanjury jsem v ODS nezaznamenal. Na tolik potřebném ozdravném balíčku, který nyní projednává Sněmovna, odvedl pan ministr spoustu kvalitní a kompetentní práce a já mu za ni děkuji,“ řekl Seznam Zprávám.

Že nadále pevně stojí za Stanjurou, potvrzují i zdroje redakce blízké vedení ODS. Dodávají však, že na rozdíl od minulých měsíců působí Fiala vůči Stanjurovi kritičtěji, čehož důkazem má být i to, jak rozdílně se oba postavili ke zmíněné půjčce od Evropské komise.

Politicky se Stanjura ocitl v ožehavé situaci. Lide z Ministerstva financí pod příslibem anonymity uplynulé týdny poukazovali na to, že šéfa rezortu pod tlak dostávali zejména koaliční partneři. Například tím, že do médií unikaly teprve rozpracované návrhy konsolidačního balíčku.

Během jeho přípravy, aniž by šlo o finální verzi, se k jednotlivým bodům vyjadřovali politici koaličních stran. V průběhu června pak vládní partneři – zejména hnutí STAN – přešli do otevřené kritiky ministra.

„Je to zoufalý pohled. Kam se to žene, bylo jasné už před koncem roku. Pořád jsme ale slyšeli, že se nic neděje a není potřeba nic moc připravovat. A když už, tak hledat 70 miliard,“ uvedl místopředseda STAN Jan Farský.

Stanjurovu pozici ale nyní posilují nová čísla. Zatímco v průběhu června to vypadalo, že vláda za půl roku vyčerpala deficit plánovaný na celý rok, čerstvé údaje Ministerstva financí jsou dle Stanjury optimističtější – zejména díky tomu, jak do rozpočtu přitekly daně od firem.

Ministr věří, že se pro letošní rok podaří udržet deficit ve výši 295 miliard korun. „Stačí jen vůle kolegů z vlády k provozním úsporám na straně státu, které jsem pro druhé pololetí 2023 navrhl. Bavíme se řádově o 15 až 20 miliardách,“ uvedl Stanjura.

V posledních týdnech se kromě něj ocitl pod drobnohledem i jeho stranický kolega a ministr spravedlnosti Pavel Blažek. Ten čelí kritice kvůli možnému střetu zájmů, když opakovaně od státních zástupců požadoval informace ze živých kauz. V prvním roce vládnutí Fialova kabinetu bylo pod tlakem zase hnutí STAN, jehož politici loni uvízli v korupční kauze Dozimetr.