Článek
Článek si také poslechněte v audioverzi.
„Až skončíme s covidem, tak dáme peníze do programů prevence,“ popisuje čerstvý ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, jak chce dosáhnout ambiciózního plánu z programového prohlášení vlády – posunout kvalitu zdraví českých seniorů na úroveň jejich vrstevníků ve vyspělých státech Evropské unie.
O přesunutí peněz v klidnějších dobách už Válek jedná se zdravotními pojišťovnami. Změn se dá podle něj dosáhnout bez výrazných finančních injekcí v řádu miliard.
„Bavíme se o něčem, co se strašně těžko překládá do češtiny – public health, tedy veřejné zdraví. To neznamená, jestli jste zdraví nebo nemocní, ale jakou máte kvalitu života,“ vysvětluje. Chystané „zlepšováky“ se podle něj nemají týkat samotné zdravotní péče, která je podle něj v Česku v mnoha případech se Západem srovnatelná a v některých i lepší.
Co přesně se myslí kvalitou života, přibližuje novopečený ministr na Karnofsky indexu. „Zjednodušeně člověk, který nemá žádnou závažnou nemoc, je schopen pohybu – běžet či plavat, když je potřeba, dokáže zvednout činky, nemá žádná zásadní omezení či závislosti, není po transplantaci, má Karnofsky index 100. Když už je například alkoholik nebo je ve zbědovaném stavu, dlouhodobě podvyživený, index klesne,“ vypočítává Válek.
Přístup, kdy se například přistupovalo k možnostem operací podle věku, už je podle něj překonaný. „Pokud je kvalita života a zdraví pacienta blízká 100 procentům, tak je jedno, jestli mu je 30, 50, 70, nebo 80. Máme pacienty, kteří jsou osmdesátníci, a přitom mají index 100. Může se jim tedy udělat náročná operace, kterou vedlejší pacient o 30 let mladší prostě nezvládne,“ dodává Válek.
Prevence je nejefektivnější přístup, jak předcházet nemocem, zvyšovat kvalitu života a podporovat zdraví našich občanů. Právě podpora této doposud zanedbávané oblasti má za cíl posunout kvalitu zdraví českých seniorů na stejnou úroveň, jaká je ve vyspělých státech Evropské unie.
Ministr plánuje dva kroky, které by českým seniorům tento index mohly zvýšit – lepší výživu a reformu preventivních programů. Různé preventivní prohlídky a vyšetření praktici ve svých ordinacích už běžně dělají, systém ale podle ministra nefunguje ideálně.
„Máte dvě stejná auta. Jedno jezdí pravidelně do autorizovaného kvalitního servisu, kde používají originální díly a servisují ho pravidelně podle servisní knížky. Druhé auto vám opravuje jednou kamarád, podruhé si ho opravíte sami, pak na to dvakrát zapomenete, pak servis udělá další kamarád. Obě auta mají najeto 200 tisíc kilometrů, každé ale vypadá úplně jinak,“ líčí ministr.
„Garanční“ prohlídka
Jak konkrétně by měla „garanční prohlídka“ seniorů vypadat, co by měla obsahovat a jak často by ji měli absolvovat, ministerstvo stanovovat nechce. Do konce března chce návrhy ideálního systému od praktických lékařů a geriatrů.
„Zástupcům praktických lékařů a geriatrů jsem říkal: neptejte se mě, co plánuje ministerstvo. Ministerstvo je barák. To vy mi řekněte, jak vypadá péče, kterou chcete nabídnout seniorům,“ vysvětluje.
Podle Válka nemusí jít o drahá opatření v řádu desítek miliard. „To je nesmysl. My se bavíme o efektivním využití prostředků, které máme. Bavíme se o pravidlech, řádu, systému. Pokud je nastavíte a začnou se dodržovat, nepotřebujete žádné drahé silné nástroje,“ míní šéf zdravotnictví.
Zdravotní pojišťovny mají podle Válka také začít přispívat na zlepšení výživy v domovech seniorů i školách. Příspěvky by měly putovat přímo do domovů nebo škol, které svým klientům vaří.
„Dnes máte v potravinovém koši historicky parametry, které jdou po energetické výživě. Do těch lidí musíte nabušit určité množství vitamínů a podobně. Dnes se výživové hodnocení potravin zcela posunulo. Daleko víc se zohledňují lokální a sezónní potraviny,“ vysvětluje ministr.
S tím, aby domovy pro seniory i školy mohly nakupovat u menších lokálních pěstitelů a výrobců, má pomoci Ministerstvo zemědělství.
Válek se také chystá více podpořit absolventy lékařských fakult, kteří se chtějí stát praktiky, a také praxe mimo velká města. Praktici mají od ministra za úkol definovat, jak bude vypadat ambulance „praktika třetího tisíciletí“. Podle toho by se měly nastavovat vzdělávací programy.
Součástí by byla i podpora přístrojového vybavení nebo zajištění dopravy do ordinací lidem, kteří žijí v malých obcích, v nichž by se lékař neuživil. Ani to by podle Válka nevyžadovalo žádné výrazné investice peněz, ale spíš přerozdělení těch, které pojišťovny různě vynakládají už nyní.
První reformy chce zvládnout už během prvních dvou let, a to od nastartování reformy primární péče a podpory vzdělávání budoucích praktiků.
