Válka má vyřešit starý dluh. Česko chce novou ambasádu v Kyjevě

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Během července „válčící“ Kyjev navštívili dva klíčoví muži české diplomacie – ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) i pravá ruka premiéra pro otázky bezpečnosti a zahraničních vztahů Tomáš Pojar. Některá témata byla jasně daná a nešla zcela schovat za nálepku „přísně tajné“: od politické podpory přes dodávky zbraní pro ukrajinskou armádu bránící se ruské agresi až po účast českých firem na rekonstrukci Ukrajiny, až jednou válka skončí.

V zákulisí se ale zároveň dojednává jiná operace, která může mít stamilionovou hodnotu. Česko chce v Kyjevě koupit novou budovu pro českou ambasádu, která by stvrdila novou éru česko-ukrajinských vztahů. Podle vyjádření Ministerstva zahraničí pro Seznam Zprávy se počítá s částkou 250 milionů korun, kterou bude třeba na novou budovu najít v už tak napjatém rozpočtu ve složitých časech.

Černínský palác chce v jednáních o nové ambasádě vsadit na momentální nadstandardní vztahy Prahy a Kyjeva, válečnou diplomacii a český přínos k ukrajinskému boji.

Ukrajinské hlavní město sice odolalo prvotnímu náporu ruské armády v zimní fázi invaze, nadále ale čelí ostřelování. Čeští diplomaté v Kyjevě nicméně i v časech války úřadují. Dlouhodobě ale podle Ministerstva zahraničí řeší těžkou agendu v provizorních prostorách.

„Pronajatá budova zastupitelského úřadu je pro naše potřeby skutečně nevyhovující. Tato situace trvá již od dob rozdělení Československa. Naší snahou je získat vlastní objekt. Plánujeme diplomatické aktivity na Ukrajině posilovat, což potřebu nové budovy podtrhuje. O věci s ukrajinskou stranou jednáme,“ řekl Seznam Zprávám ministr zahraničí Jan Lipavský.

Podle mluvčí ministerstva Mariany Wernerové se cena odhaduje na 250 milionů korun. „Může se nicméně změnit podle situace na trhu. Další podrobnosti s ohledem na probíhající jednání nesdělujeme,“ uvedla.

Že jde o důležitou věc mezi Prahou a Kyjevem, potvrzuje i ukrajinská ambasáda v Praze. „Ministerstvo zahraničí Ukrajiny ví o této záležitosti, v současné době se hledají způsoby vyřešení této situace,“ sdělila Seznam Zprávám Tetiana Okopna z ukrajinské mise.

Čeští představitelé teď mají v Kyjevě tak trochu svého muže. Nyní už bývalý velvyslanec Ukrajiny v Česku Jevhen Perebyjnis, který za svou zemi v Praze nepřehlédnutelně lobboval v prvních měsících války, výrazně povýšil a stal se náměstkem ministra zahraničí. Do této funkce ho jmenoval přímo prezident Volodymyr Zelenskyj. V zemi funguje politický systém, v němž hraje prezident v zahraniční politice ústřední roli.

Jak uvádí české Ministerstvo zahraničí, současné umístění české ambasády v Kyjevě „nevyhovuje aktuálním potřebám zastupitelského úřadu jak dispozičně, tak i velikostí“. Úřad sídlí v historickém centru města nedaleko stanice metra Zolotyje Vorota.

Konkrétní budova prý ještě v hledáčku není, vzhledem k historické příležitosti, byť ve válečných kulisách, dostane ale tento projekt prioritu.

Ministerstvo zahraničí už i bez této ukrajinské investice čekají velké výdaje v realitách. Akutně podle Ministerstva zahraničí potřebuje opravu jiná, zcela klíčová česká ambasáda - ta ve Washingtonu. Na tuto rekonstrukci už je několik let „přiklepnutých“ 300 milionů korun, s pracemi se ale zatím stále nezačalo. Vlastní novou budovu má dostat české velvyslanectví v australské Canbeře. Tam stavbu přerušila covidová pandemie a jak informovaly Seznam Zprávy, jedná se o nových „postcovidových“ smluvních podmínkách. Opravy za půlmiliardy potřebuje i česká ambasáda v Berlíně.

Česká diplomacie v zahraničí sídlí převážně ve vlastních objektech.

Do českého úřadu v Kyjevě se také hledá nový velvyslanec, v zemi už od roku 2017 působí diplomat Radek Matula. Jeho pobyt již nyní přesahuje standardní čtyřletý velvyslanecký mandát. Střídat v Kyjevě se má příští rok.

Česko-ukrajinské vztahy procházely v novodobé historii po roce 1989 různými fázemi. Česká diplomacie v zásadě vždy podporovala sbližování Kyjeva se Západem. Například už za historicky prvního českého předsednictví Evropské unii v roce 2009 vznikl projekt Východního partnerství, které mělo za cíl přidružování Ukrajiny a dalších postsovětských zemí k demokratické Evropě. Nyní, o třináct let později, má Ukrajina status kandidátské země EU a Česko v čele Evropy lobbuje za rozběhnutí jednání o vstupu země do EU.

Když naopak v zemi převládla proruská politická síla, podporovala Praha opoziční politiky. Například v roce 2011 zde dostal azyl bývalý ministr ekonomiky Bohdan Danylyšyn, který působil ve vládě premiérky Julije Tymošenkové.